Zámky, klíče, vložky, petlice, souhrnně tedy řečeno prostředky sloužících k zabezpečení prostor a majetku, musí vykazovat odolnost proti nežádoucím pokusům o překonání nepovolanými osobami. Jak ale poznat míru bezpečí, kterou by nám měl výrobek zajistit? Určité záruky nám při nákupu poskytuje certifikace, kterou výrobce své zboží vybaví. Zámkům, které ho nemají, je radno se vyhnout. A prodavači, který vám řekne „No jo, to víte, že je to prověřený“, ale konkrétně to neumí doložit, taky dejte sbohem. U zabezpečovacích prostředků od firmy TOKOZ a.s. se ale ani ptát nemusíte, protože všechno, co je na obalech označeno číslem třídy odolnosti, prošlo důkladnou prověrkou tzv. „bezpečnosti či odolnosti proti překonání“.
Náš svět je stále barevnější, ale také nebezpečnější. A lidí, kteří si brousí zuby na věci, na něž si nevydělali, je tak nějak víc, a i kdyby se policie činila, jak si daňový poplatník přeje, pořád je lépe její zásah vůbec nepotřebovat. Dá se tomu předejít použitím certifikovaných výrobků mechanického zabezpečení.
Co to ten certifikát vlastně je
Protože ne všichni výrobci mohou být zárukou pokročilého technického řešení, dobré práce a kvalitního materiálu a také proto, abychom se v záplavě zboží lépe zorientovali, vznikly metodiky, které umožňují zkoušet, klasifikovat a vzájemně porovnávat zabezpečovací prostředky stejných druhů. Ve zkušebnách, tak jako my ve škole, dostanou známku, respektive zařadí je do tříd bezpečnosti podle toho, jak obstály. A prověřují je důkladně, aby výrobci byli vždycky alespoň o půl kroku napřed, protože lumpy už dávno nepoznáte podle škrabošky a toho, že u cizích dveří chrastí svazkem paklíčů: jsou nenápadní, rychlí a technicky dobře vybavení. Správný zámek by jim měl odolat.
Není zkušebna jako zkušebna
Obecně se dá říct, že čím vyšší třída bezpečnosti, tím vyšší je odolnost výrobku proti překonání. Metodik k jejich určení je spousta – mezinárodní normy (třeba ČSN EN), národní normy (ČSN), úroveň oborová (např. RAL), nebo ohodnocení na podnikové úrovni (např. VdS). Potvrzení o odzkoušení produktu vydávají nezávislé akreditované zkušebny. Už jen fakt, že firma do těchto těžkých a drahých zkoušek jde, dokazuje, že to s námi myslí poctivě. I když je to divné, zařazování všech výrobků do bezpečnostních tříd totiž není povinné!
Kde doklad o zkoušce hledat
Dosažené třídy bezpečnosti a certifikáty nezávislých akreditovaných zkušeben uvádí výrobci nejčastěji jako doprovodnou informaci na obalech či příbalových materiálech u zboží. A k nalezení by měly být i na internetových stránkách výrobců a v katalozích.
Ať žije zmatek
Zmatek samozřejmě žádoucí není, ale když v dobré vůli „ten měří to a ten zas tohle“ a ještě jinou metodikou, se mu prostě nevyhneme. Pro každý druh zabezpečovacích prostředků totiž existuje často i v národním měřítku hned několik různých standardizovaných zkušebních metodik neboli hned několik norem, podle nichž může být deklarována a případně certifikována bezpečnost proti napadení výrobku. Přitom třídy bezpečnosti, odzkoušené podle různých norem, jsou obvykle vzájemně neporovnatelné.
Jak to má TOKOZ
Pro toho, komu nestačí fakt, že všechny výrobky největšího českého výrobce zabezpečovacích mechanismů (jako jsou cylindrické vložky, visací zámky, závory, speciální zámky) zkouškami prošly a plně jim vyhověly, přinášíme tabulku pro snadnější orientaci při výběru. Klasifikaci podle tří mezinárodních norem shrnuje do čtyř tříd odolnosti. Znaménko + znamená zvýšenou odolnost nad rámec požadavků norem, nebo že je výrobek certifikován podle většího počtu norem. Při volbě podle tabulky si můžeme být jisti, že jsme si vybrali tak, aby nezvaní návštěvníci v době naší nepřítomnosti neodnesli z bytu, co se jim líbí (čti - co se dá prodat), ani že náš spánek nenaruší takový nezvaný host.
Více informací najdete na www.tokoz.cz.
Publikováno: 3. 9. 2016, Autor: Jiří Jan a TOKOZ a.s. (text), TOKOZ a.s. (foto), Profil autora: Redakce
