Zhluboka se nadechněte: Ochrana dýchacích orgánů před pracovními riziky

Ať už pracujete ve stavebnictví, zemědělství, laboratoři nebo v jakémkoliv jiném potenciálně rizikovém prostředí, měli byste chránit své dýchací ústrojí. Nejčastěji prach, ale také toxické látky představují neviditelného a plíživého nepřítele. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout svým zaměstnancům ochranné prostředky chránící jejich respirační soustavu, vyžadují-li to podmínky. Praxe je však leckdy jiná. Často není zaměstnancům poskytována dostatečná odborná průprava ani prostředky chránící dýchací cesty.

Zhluboka se nadechněte: Ochrana dýchacích orgánů před pracovními riziky

Možná vás to ještě ani nenapadlo, ale bolest hlavy, kterou pravidelně zažíváte, by mohla být pouze projevem toho, jaký vzduch dýcháte. Při vdechování mohou prach, toxické výpary nebo jedovaté plyny přispívat k mnoha problémům nejenom v plicích, ale v celém těle.

Kvalita ovzduší na pracovišti by měla být jedna z prvních veličin, kterou zaměstnavatel měří a případně řeší její nedostatky. Ať pasivně či aktivně je třeba se v případě znečištěného pracovního ovzduší chránit. Vzduch, který dýcháme, má přímý dopad na naše zdraví. Pokud se v místě pracovního výkonu vyskytují v ovzduší nebezpečné látky, jsou pracovníci vystavení nebezpečí ještě dříve, než započnou samotnou pracovní činnost.

Nejvíce ohroženými skupinami pracovníků pak jsou lidé ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu nebo zemědělství. V těchto průmyslových odvětvích a dalších příbuzných oblastech se vyskytují rizikové látky mj. prašné částice, azbest, amoniak, oxid uhelnatý, řada aerosolů, chemické výpary a další. Specifika daného rizika pak rozhodují o tom, zda vám bude stačit respirátor proti prachu nebo bude třeba aplikace polomasky chránící vůči azbestu.

Nejběžnější látky nebezpečné pro vaši dýchací soustavu

Pro lepší představu se s námi pojďte podívat, jaká nebezpečí může prostředí na pracovišti skýtat. Rizika lze zhruba (některé látky lze zařadit do více kategorií) zařadit do 6 skupin:

  • Plyny – mezi nejběžněji se vyskytující plyny patří inertní, kyselé či organické plyny – nedýchatelný oxid uhličitý, jedovatý oxid uhelnatý, dráždivé sloučeniny chloru nebo sirovodík. Zdraví škodlivé plyny nejčastěji vznikají při rafinaci ropy, těžbě nerostných surovin, činění kůží nebo zpracování buničiny a papíru.
  • Těkavé látky – nejčastěji používané těkavé látky jsou toluen, aceton nebo metylenchlorid. Největší nebezpečí představují páry těchto rozpouštědel, které vznikají při aplikaci nástřikových nátěrů, lepidel a barev nebo při odstraňování nečistot. Nejfrekventovaněji se s těmito látkami setkávají pracovníci věnující se chemickému a průmyslovému čištění, případně jejich výrobci.
  • Prach – obvykle se jedná o mechanicky vznikající pevné částice o průměru 0,5 až 10 mikrometrů. Prachové částice jsou výsledkem celé řady procesů od lámání kamene, přes broušení, leptání a gravírování kovů či hoblování dřeva. Příklady potenciálně škodlivého prachu zahrnují dřevní prachové částice, minerální prach, kovové prachové částečky nebo oxid křemičitý vznikající při opracování kameniva.
  • Dým – nejčastěji vzniká při zpracování kovů prostřednictvím svařování, broušení, řezání nebo tavení. Dým považujeme rovněž za látku zdraví škodlivou, neboť se může jeho vdechování částečně podílet na vzniku rakovinotvorných buněk.
  • Aerosoly – rizikem jsou rovněž kapalné částice o průměru 5 až 100 mikrometru. Škodlivé aerosoly nejčastěji vznikají při malování a lakování. Běžně se s nimi tak můžete setkat ve stavebnictví a strojním průmyslu.
  • Mikrovlákna – zdraví škodlivá vlákna mají nejčastěji původ v azbestu, případně v různých sklolaminátových deskách. Do vzduchu se dostávají při údržbě a demolici budov, kde byly tyto materiály použity jako izolační materiál, případně jako střešní krytina (eternit).

Další rozšiřující informace týkající se zdraví škodlivých látek na pracovišti pak poskytuje i SvětováZdravotnická Organizace.

Nejběžnější látky nebezpečné pro vaši dýchací soustavu
Nejběžnější látky nebezpečné pro vaši dýchací soustavu (Zdroj: )

Nepodceňujte zdravotní problémy

Vystavení prostředí s nebezpečnou koncentrací kontaminujících látek, může mít za následek chronické i akutní zdravotní problémy. Dlouhodobá expozice těkavým látkám vede až k poškození mozku. Deriváty olova vznikající v dýmu při svařování mají podobné následky.

Ledviny jsou zatěžované dlouhodobým působením rtuti, která se používá při výrobě baterií nebo teploměrů. Rakovina plic je pak možným následkem působení azbestu a silikátových vláken, se kterými jsou dennodenně v kontaktu stavební dělníci. Dlouhodobá expozice chloroformu, který se využívá v chemickém průmyslu k výrobě chladících médií a rozpouštědel, pak může vést až k selhání jater.

Mezi zdravotní problémy, které vyvolává expozice znečištěnému ovzduší patří také svědění, vodnaté oči, podrážděná kůže, bolest hlavy a dýchací obtíže. Okamžité podráždění očí způsobují například páry kyseliny sírové, která se hojně využívá při výrobě hnojiv, detergentů, olověných baterií nebo barviv. Bezprostředně po expozici oxidu uhelnatému, který má své uplatnění v chemickém průmyslu se mohou objevit bolesti hlavy nebo závratě. Každý si pak může všimnout podráždění kůže ihned po kontaktu s amoniakem, který je aditivem hnojiv a čistících prostředků.

Nejvážnější akutní zdravotní komplikace však jsou spojené s dýchacími problémy, které se běžně vyskytují po vystavení parám toluenu, acetonu a dalších agresivních látek používaných při výrobě ředidel či barviv. Plyny uvolňující se při vypařování toluenu také vyvolávají nevratné změny na mozku člověka a při větším vystavení mohou způsobit dokonce fyzické zjizvení mozku.

Ochrana

Vždy když se pracovník nachází v kontaminovaném ovzduší, musí používat vhodnou ochranu dýchacích cest. Prostředky na ochranu dechu je možné rozdělit do třech základních kategorií:

  • Respirátory – chrání uživatele před částicemi ve vzduchu (např. Prach). Certifikované respirátory lze použít jako ochranu před prachem, aerosoly, svářecím dýmem apod. Neposkytují však ochranu před plyny a těkavými látkami. Stejně tak nejsou vhodné pro použití při práci s azbestem.
  • Polomasky – tyto ochranné prostředky lze využít jako ochranu proti většině plynů a těkavých látek. Stejně dobře poslouží i jako ochrana před svářecím dýmem. Pouze si dejte pozor na výběr filtru polomasky. Musí být shodný s kontaminující látkou a zároveň pravidelně vyměňován.
  • Celoobličejové masky – poskytují opět vyšší stupeň ochrany než prostředky zmíněné výše. Lze je použít jako ochranu proti většině plynů, těkavých látek, prachu nebo svařovacímu dýmů. Navíc chrání obličej včetně očí před dráždivým působením látek. Použité filtry by opět měly odpovídat rizikové látce a měly by být pravidelně vyměňovány.

Specificky znečištěná pracovní prostředí budou neustále představovat hrozbu pro dýchací cesty všech pracujících. Každý by si měl uvědomit reálnost fatálních a dlouhodobých zdravotních problémů vyplývající z nepoužívání ochrany dechu. S dodržováním zákonných standardů, používání vhodného vybavení, vzděláváním a aplikací preventivních opatření však mohou zaměstnavatelé riziko trvalého poškození dýchacích cest značně omezit.

Autor: Cerva (text a foto)

Související k tématu