reklama

Pohodlí v sedě, chaise longue a houpací křeslo jako klasika

V dřívějších dobách, kdy vkusu vládly celoplošné slohy typu baroka či klasicizmu, patřilo k dobrému zvyku mít v obytné části interiéru kromě klasického sedacího nábytku také skutečnou „lenošku“. Tedy něco opravdu pohodlného, kde uživatel ani neseděl, ani neležel, kde mohl číst, jíst nebo popíjet, konverzovat a přitom skutečně „lenošit“.Typickým kusem takového nábytku byla římská lehátka. I v současné nabídce výrobců však najdeme zařizovací předměty, které dokáží poskytnout minimálně stejnou míru příjemného nic nedělání a přitom ponechávají uživateli patřičnou důstojnost, asi tak jako tenkrát za „starých dobrých časů“. V Čechách bylo takovým tradičním doplňkem klasické houpací křeslo.

i (Zdroj: archiv redakce)
Pohodlí v sedě, chaise longue a houpací křeslo jako klasika
Chaise longue

Římská lehátka ve své historií zmutované a přesto relativně tradiční podobě, jsou dodnes v nabídce výrobců, kteří se víceméně zabývají výrobou replik a historizujícího nábytku. I moderní produkce však nabízí podobné, a ve své funkci srovnatelné výrobky, které si v ničem nezadají s tradicí, tedy minimálně ne co do poskytované míry pohodlí. Chaise lungue, čili vlastně „dlouhá židle“, je na tuzemském trhu stále ještě jakou si novinkou, která má však nejen na západ od našich hranic celou řadu uživatelů a příznivců. Chaise longue může poskytnout potřebné pohodlí, podobně jako běžná pohovka či hluboké křeslo a zároveň nabízí velmi pohodlné ležení, které nevylučuje třeba právě popíjení kávy, nebo jen tak volné a bezbřehé nic nedělání.

Místní klasika v podobě houpacího křesla

V rámci našeho tuzemského trhu je nábytek typu chaise longue tedy relativní novinkou. Nic podobného se tu v předcházejícím období neprodávalo, což však neznamená, že by si domácí uživatel nedovedl zajistit patřičné pohodlí. Klasickým, a dnes poměrně opomíjeným doplňkem obývacích pokojů, komunikačních částí interiérů, ale i dámských či pánských pracoven a budoárů, byly zejména na konci devatenáctého a počátkem dvacátého stolení tradiční houpací křesla. Pravděpodobně nejznámějším houpacím křeslem, které jistě mnohým vyvolá představu dávno minulého období první republiky, je křeslo z produkce slavné firmy Thonet, která byla sice založena na území dnešního Rakouska, ale dlouho dobu pak její závody sídlily v Čechách. Tato tradice skončila až s příchodem znárodnění, kdy původní majitel o svůj více než stoletý podnik přišel, část výroby zanikla a ten zbytek funguje dodnes pod značkou TON. V současné nabídce tohoto podniku je k dispozici právě to jedno klasické a tradiční houpací křeslo, které dokáže sedícího uspat, aniž by si vzpomněl, jak se to vlastně stalo.

Křesla: inspirativní fotogalerie

Pohodlí v sedě, chaise longue a houpací křeslo jako klasika
Pohodlí v sedě, chaise longue a houpací křeslo jako klasika (Zdroj: )
Pohodlí v sedě, chaise longue a houpací křeslo jako klasika
Pohodlí v sedě, chaise longue a houpací křeslo jako klasika (Zdroj: )
Pohodlí v sedě, chaise longue a houpací křeslo jako klasika
Pohodlí v sedě, chaise longue a houpací křeslo jako klasika (Zdroj: )

Varianta v podobě polohovatelných křesel

Zajímavou variantu „pohodlí v sedě“ nabízí polohovatelná křesla. Ta v sobě spojují v podstatě veškeré výhody tradičních lenošek a zároveň v jejich případě výrobci uplatňují stále náročnější ergonomické parametry. Některá polohovatelná křesla tedy díky individuální nastavitelnosti opěráku a sedáku neposkytují jen pohodlné, ale také zdravé, či zdraví prospěšné sezení.

Foto Wittmann, Frighetto a archiv autora

Petr Haas

Publikováno: 11. 1. 2006, Autor: