V dřívějších dobách, kdy vkusu vládly celoplošné slohy typu baroka či klasicizmu, patřilo k dobrému zvyku mít v obytné části interiéru kromě klasického sedacího nábytku také skutečnou „lenošku“. Tedy něco opravdu pohodlného, kde uživatel ani neseděl, ani neležel, kde mohl číst, jíst nebo popíjet, konverzovat a přitom skutečně „lenošit“.Typickým kusem takového nábytku byla římská lehátka. I v současné nabídce výrobců však najdeme zařizovací předměty, které dokáží poskytnout minimálně stejnou míru příjemného nic nedělání a přitom ponechávají uživateli patřičnou důstojnost, asi tak jako tenkrát za „starých dobrých časů“. V Čechách bylo takovým tradičním doplňkem klasické houpací křeslo.
Diskuze k článku