Jak se bydlí pod pěnou

Komu je zima, teple se obleče. Děláme to všichni: tím zvětšíme počet vrstev „izolantů“, takže zima k nám nemůže a naše vlastní tělesné teplo nám neutíká. Když ale máme děravý svetr a bundu, kterou profukuje, tak moc si zase nepomůžeme. Se zateplením domů je to podobné. Zima nemůže dovnitř a teplo ven, což v letním vedru funguje naopak. A záleží na tom, jak kabátek, který domu střihneme, bude přiléhat. Skvělým řešením je stříkaná pěnová izolace.

Jak se bydlí pod pěnou

Druhů zateplení je spousta, o tom se přesvědčil i pan Jan, jehož blížící se odchod do penze se kvapem blíží. Protože Janova choť Majka už v důchodu je, práci alespoň trochu na úrovni nesehnala a pro vnoučata, kterým se chtěla věnovat, zajistili rodiče nějakým zázrakem školku, oba se rozhodli celkem radikálně změnit život.

Jak se bydlí pod pěnou
Jak se bydlí pod pěnou

Už ne jen na víkendy a dovolenou

Chatu měli pěknou, v příjemné krajině a s rozumným dostupem k lékaři, na nákupy i za kulturou. Chata ovšem byla postavena, jak se říká hlavně tak, aby bylo oč si opřít kolo a na převážně víkendové spáče zrovna nepršelo. Celoročně obyvatelná byla jen za cenu vražedné práce se získáním a přípravou otopu - a po využití plynové přípojky zase neúměrných nákladů na topení. Trvalo dlouho, než chatu vytopili a udržet v ní to, co se dnes nazývá „tepelná pohoda“ bylo drahé, protože stavba nebyla na zimní obývání dimenzována. Teplo utíkalo všude, kudy mohlo, a mohlo leckde, což nemuseli zkoumat termokamerou, stačilo dům projít se svíčkou. Plamen jasně ukazoval, že průvan protahuje skoro všude.

Už ne jen na víkendy a dovolenou
Už ne jen na víkendy a dovolenou

Americká inspirace bydlení pod pěnou

Manželé dřív rádi cestovali, a ačkoliv nikdo z rodiny není zrovna odborník na zateplování, u svých vzdálených příbuzných žijících v typickém městečku na americkém Středozápadě ocenili útulnost jejich dřevostavby. Z podobných se ostatně skládalo celé sídliště a pak už tu stálo jen několik kostelů, velký supermarket, motel, pumpa a spousta sloupů s elektrickým vedením. Zimy tam vůbec nejsou mírné, kontinentální počasí přináší větší zimy, než na jaké jsme zvyklí a v na pohled delikátních stavbách je přesto příjemně. Většina zdejších domů je zateplena stříkanou izolací.

Ložnička v podkroví

Zateplení polystyrenem nebo minerální vlnou je u nás nejběžnější a manželé je zvažovali i proto, že by si spoustu práce možná dokázali udělat sami. Nakonec zvítězila vzpomínka na Ameriku a to, že firma LaPolla Industries, kterou u nás zastupuje společnost Honter Copany se svými stříkanými polyuretanovými pěnami, dorazila přes Velkou louži i k nám. Rozhodli se nejprve tenhle nápad vyzkoušet v podkroví, ve kterém se poté, co zvedli střechu, rozhodli, vybudovat ložnici. Původně zde sice přespávaly děti, ale ty vydrží hodně a navíc to stejně bylo vždycky nakrátko. Když přestaly jezdit, byly na půdě už jen nepoužívané krámy, mezi které se nastěhovala kuna a pekelně smrděla. Pan Jan ovšem nejdřív zhotovil pohodlnější a širší schody (zabírají sice dole víc místa, ale nic naplat, větší frekvence a také přece jen hlásící se věk chtějí své) a pak si pozvali člověka z Hontera, aby s ním na místě upřesnili své požadavky, vyslechli jeho rady a zkalkulovali, co, jak a zda vůbec.

Ložnička v podkroví
Ložnička v podkroví

Peníze se začnou vracet

Ekonomická rozvaha, tedy poměr vložených peněz a předpokládané úspory mluvili pro. Dnes mají podkroví hotové. První zkušenosti jsou z léta s rekordními a pro mnohé starší lidi doslova vražednými teplotami, kterým stříkaná izolace úspěšně bránila. Na bývalé půdě se dokonce dalo spát o něco lépe, než na gauči dole. Teď čekají na zimu, ale věří, že investice se brzy začne vracet. Proti skládaným tepelným izolacím je celistvý nástřik beze spár. Má velký difúzní odpor, ale použití parozábranné fólie je i v tomto případě nutné, bez ní to zkrátka nikdy nejde. Izolovali nejen prostor mezi krokvemi, ale také podlahu (samozřejmě, že nejdřív vyhnali páchnoucí kunu). Překvapivým efektem, s nímž původně vlastně ani nepočítali, byla skutečnost, že stříkaná pěna velmi solidně zvukově izoluje – i kdyby v podkroví dupal slon, bylo by to nejspíš snesitelné. Ale on by se tam nevešel.

Peníze se začnou vracet
Peníze se začnou vracet

Jak to všechno probíhalo

V dojednaný den se před chatou objevilo auto se sebevědomým nápisem „Zaizolujeme cokoliv“. Asi je to pravda, protože tím, že polyuretanové pěny se nastřikují (a do špatně přístupných dutin vstřikují), dokonale a „bezešvě“ plášť budovy utěsní. Pěna trvale přilne ke každé konstrukci. Nový kabát se nesmršťuje, neprohýbá, nesedá a dokonce celou budovu zpevňuje. Důležité je, že malá objemová hmotnost zaručuje menší zatížení konstrukce a to se u starší budovy, stavěné jako chata a postupně během let upravované a vylepšované, počítá. Báječné na celé věci bylo to, že práce šla pracovníkům firmy Honter pěkně od ruky – zatímco při obkládání, ať už svépomocí, nebo řemeslníky, by kompletní zateplení půdy trvalo dlouho, tady se jednalo o jednorázovou akci. Odpadlo tudíž skladování materiálu a také prašnost, kterou přináší obklad minerální vlnou nebo všude přítomné piliny, poletující vzduchem a sedající na cokoliv při formátování polystyrénových desek.

Jak to všechno probíhalo
Jak to všechno probíhalo

Co bude následovat

Stříkané polyuretanové izolace Foam Look-500 a FL-2000 mají samozřejmě atesty a splňují veškeré přísné podmínky nezbytné pro použití v Evropské unii. Vypadá to, že Jan s Marií se skutečně do chaty odstěhují. Ještě jim není jasné, zda pražský byt pronajmou nebo prodají. Až chatu, kterou momentálně představuje dokonale zateplené patro na původní stavbě, jež je s ohledem na nevalné izolační schopnosti stále problematická, napřesrok dokončí, budou mít domek jako ze škatulky s parametry překvapivě lepšími, než byt ve starém pražském činžáku. Zkušenost je vede k tomu, že se opět spolehnou na stříkanou izolační pěnu.

Více informací o tomto zajímavém produktu a bydlení pod pěnou najdete na www.honter.eu.

Autor: Jiří Jan (text), HONTER Company s.r.o. (foto)

Související k tématu