Topení dřevem přináší komfort v podobě samostatnosti a nezávislosti na dodávkách energií. Kdo má kamna, krbovky či kotel, už určitě řeže a skládá polínka, případně přiobjednává další várky otopu, aby ho zima nepřekvapila. Ideální je uskladnit čerstvě nařezané dříví na suché místo v závětří, aby stihlo do další sezony krásně proschnout, a používat uschlé dříví z minulé sezony. Pokud váháte nad výběrem vhodného nářadí, poraďte se s profesionály. Ty najdete na odborném portálu NejŘemeslníci.cz.
Dřevo zahřeje hned dvakrát
Kůrovcového dřeva je dost
Kůrovcová kalamita zkomplikovala život nejedné pile a majitelům lesa, ale pro spotřebitele je to s trochou nadsázky dobrá zpráva. Dřeva je dost a jeho cena klesla. Přesto odkládat nákup palivového dřeva se rozhodně nevyplatí, objednávat totiž začnou všichni a ti rychlejší nejkvalitnější dřevo brzy vykoupí. Na nás pak zbude jen to ze stromů čerstvě poražených pro pokrytí zvýšené poptávky. Mokré dřevo bude špatně hořet, zanese komín, neustále budeme mít očazené sklo ve dvířkách kamen nebo krbové vložky, nejvíce se však nekvalita paliva projeví na jeho výhřevnosti.
Syrové dřevo obsahuje padesát a více procent vody, díky čemuž má oproti vyschlému dřevu pouze poloviční výhřevnost. Jediná bříza má schopnost obstojně hořet i při vysokém obsahu vody. K topení je ideální dřevo s vlhkostí okolo 18 procent, kdy dosahuje výhřevnosti v průměru 18 MJ/kg. Při přirozeném provětrávání se vlhkost pořezaného dřeva sníží na optimální hodnotu zhruba za rok. Záleží ovšem na druhu dřeviny, velikosti polen a způsobu uskladnění. Měkké dřevo vysychá rychleji než tvrdé. Vysychání urychlí zpracování kulatiny na tenčí polínka a odstranění kůry. Takto předpřipravené topivo může být k použití již za půl roku. Pro dokonalé vysušení potřebuje palivové dřevo obvykle tři roky.
Dřevo před uskladněním naštípeme, snáze tak proschne
Chceme-li našemu topeništi připravit skutečně nejkvalitnější stravu, vybereme z nabídky ty nejvýhřevnější druhy dřevin. S ohledem na cenu je výhodnější pořídit dřevo nařezané pouze v metrových kulatinách a buď zcela čerstvé, nebo jen částečně proschlé. Záleží na našich fyzických možnostech a čase, jež můžeme budoucímu topivu poskytnout k vysychání. Na podzim už při koupi musíme sáhnout po alespoň z poloviny vysušeném dřevu, nejlépe však zcela proschlém, a jsme tak nuceni sáhnout i hlouběji do peněženky.
Kdo patří mezi šťastlivce s vlastním kusem lesa, tomu roste palivo průběžně. Ostatní se musí spokojit buď s koupí dřeva „na stojáka“, tzn. stromů, které si sami porazí, nebo kulatiny, nejčastěji v metrové délce. Jakmile je surovina na dvoře, nadešel čas pustit se do práce, jejímž výsledkem může být malebný obrázek chalupy obložené pěkně srovnanými polínky, mezi nimiž vykukují jen okna.
Menší polínka můžeme nechat vcelku, naštípat se mohou dodatečně
Není dřevo jako dřevo
Každé dřevo má jinou strukturu, pevnost a další užitné vlastnosti určující jeho využití. Je proto důležité si zjistit, který druh bude pro vaše potřeby nejvhodnější. Pokud topíte v krbových kamnech, je vhodné použít tvrdé dřevo nebo dřevo z ovocných stromů. Všechny tyto druhy dřeva hoří pomaleji a zachovávají velké množství žhavých uhlíků, které zaručí teplo po dlouhé hodiny.
Na zátop či rozhoření použijte spíše dřevo z listnatých stromů, které hoří poměrně rychle. Vhodná je bříza, lípa, kaštan, topol, vrba, trnovník akát či akácie. Jehličnany, jako jsou borovice a smrk, nejsou pro topení příliš vhodné - kvůli své nízké tvrdosti se špatně štípou, zároveň velmi rychle hoří, produkují více odpadu a kvůli obsažené pryskyřici uhlíky při hoření vystřelují a zanášejí komín.
Chemicky ošetřeného dřeva, stejně jako lisovaných dřevotřískových desek, překližek či navoskovaných předmětů se při topení vyvarujte úplně. Znečišťují topeniště i komín, a navíc spalováním vznikají nebezpečné toxické exhaláty a výpary.
Tvrdé dřevo má podstatně vyšší výhřevnost
Uskladnění palivového dřeva
Příprava a uskladnění palivového dřeva je pro mnoho majitelů domů stále aktuální téma. Mnoho lidí dřevem topí celou zimu, někteří ho mají pouze do krbu na přitopení, vždy je nutné vyřešit, jak dřevo co nejlépe uskladnit. Zvláště pak jsou-li ho desítky metrů.
Obecně platí, že je dobré dělat dřevo několik let dopředu, aby bylo do kamen či krbu dobře proschlé. Měkké dřevo v polínkách zvládne na dobrém místě správně proschnout i za rok až dva. Tvrdé dřevo v polínkách je nutné nechat prosychat déle, většinou kolem tří až čtyř let.
Dále rovněž platí, že se suchým palivovým dřevem ušetříte i více než čtvrtinu nákladů na topení, namísto 10 m3 vlhkého vystačíte i se sedmi metry krychlovými řádně proschlého dřeva. Řešit tak skladování palivové dříví je určitě nezbytné. Správná vlhkost dřeva na topení by se měla pohybovat pod 20 %.
Správný dřevník musí být dobře větratelný a suchý
Umístění dřevníku
Ještě, než půjdete na zahradu vybírat místo, spočítejte si, kolik metrů kubických dřeva za sezónu ztopíte. Můžete si buďto dřevo rozdělit na měkké a tvrdé nebo nechat vše prosychat zhruba tři roky. Optimální je zvolit druhou možnost, málokdy budete mít čas dřevo třídit, a pak do kotle v jistém poměru promíchávat. Záleží na vás a taky na tom, zda si necháváte vozit dřevo již naštípané nebo si ho připravujete celé sami.
Kromě objemu skladovaného dřeva myslete na materiál a zastřešení dřevníku. Konstrukce může být pevná, montovaná nebo určená k montáži svépomocí. V minulosti se k jejich zastřešení používala hlavně lepenka, dnes se využívají zejména asfaltové šindele.
Při výběru přístřešku dbejte na to, aby měl kvalitní podlahu a jeho konstrukce zajišťovala dostatečnou cirkulaci vzduchu. Mezi nejoblíbenější patří dřevěné a kovové přístřešky. Ocelové s pozinkováním jsou bezúdržbové, mají prakticky neomezenou životnost a někdy i moderní design. V nabídce najdete také levné plachtové přístřešky.
