Nenastal čas na výměnu? Topit levně neznamená topit neekologicky. Známe to nejspíš všichni. Jakmile začíná topná sezóna, z komínů mnoha českých a moravských domů se začínají valit chuchvalce hustého kouře, který zaplavuje přilehlé sousedství nepříjemným pachem páleného uhlí.
Přitom topení tuhými palivy, tedy nejen uhlím, ale také dřevem a peletami, nemusí být synonymem neekologického topení. Jen stačí zvolit vhodný kotel. Češi jsou věrni uhlí a dřevu. Důvodem je cena paliva.
Kdo by si myslel, že kotlům na tuhá paliva pomalu odzvonilo na úkor elektrických a plynových vytápěcích systémů, případně tepelných čerpadel, ten by se mýlil. Opak je totiž pravdou – počet prodaných kotlů na uhlí, dřevo či pelety se každoročně navyšuje. Vzhledem k tomu, že přístup k plynu má podle posledního sčítání pouze 1,5 milionů domácností – tedy polovina – a vytápění elektrickými systémy si z ekonomických důvodů může dovolit pouze malé procento ostatních, je jasné, že kotle na tuhá paliva mají na trhu stále své silné postavení. Podle odhadů navíc bude uhlí ve vztahu k cenám ostatních paliv (tedy elektřiny, plynu, ale také dřeva nebo biomasy) i v budoucnosti stále patřit k té nejlevnější alternativě.
Stále známější, ale také pořád málo doceňovanou volbou, jsou takzvané automatické kotle. S trochou nadsázky se dá říci, že s „klasickými“ kotli na tuhá paliva mají společné pouze to, že do obou sypeme uhlí, dřevo , pelety nebo ostatní produkty přírody shrnuté do pojmu biomasa. Jinak se jedná o zcela moderní zařízení, která si nezadají s těmi elektrickými nebo plynovými a dokonale vyhoví požadavkům na vytápění jedenadvacátého století.
V případě úspory nákladů dosahují automatické kotle na tuhá paliva oproti těm klasickým až 30% úspory ročně. U rodinného domu se v závislosti na jeho energetické ztrátě může jednat o částku kolem 7 – 10 000 Kč, kterou domácnost ušetří na palivu.
Další zmiňovanou výhodou byla jednoduchost obsluhy.
„Automatický kotel je vybaven zásobníkem paliva obvykle o velikosti cca 250 litrů, který se doplňuje v sezoně zhruba jednou za tři dny, mimo sezonu jednou za týden,“ vysvětluje Lysek. „V létě, kdy slouží k ohřevu užitkové vody, stačí palivo doplnit dokonce pouze jednou měsíčně.“
„Přikládání“ pak řídí kotel sám probíhá automaticky, tak, aby udržel stabilní teplotu domácnosti. Nehrozí tedy přetápění objektu anebo naopak vyhasnutí kotle.
Topení – velká inspirativní fotogalerie
Jak starý máte kotel? (Zdroj: archiv redakce) Jak starý máte kotel? (Zdroj: archiv redakce) Jak starý máte kotel? (Zdroj: archiv redakce)
Co se týče emisí, většina automatických kotlů na tuhá paliva splňuje emisní normu 3. Klasický kotel na uhlí vyprodukuje za topnou sezónu asi 250 kg škodlivého popílku, resp. poletavého prachu, který znečišťuje nejen ovzduší, ale také bezprostřední okolí domu. Jedná se o tak jemný prach, že jej nedokážou odfiltrovat plíce a tím přímo ohrožuje zdraví. Oproti tomu automatický kotel vyprodukuje podle měření Vysoké školy báňské při Technické univerzitě v Ostravě ročně pouze cca 6 kg popílku.
„Je více než pravděpodobné, že majitelé kotlů nesplňující emisní třídu 3 budou dříve či později sankcionováni,“ varuje Lysek. „Pravděpodobné je například zavedení ‚daně z komína‘, pomocí které státy obvykle zpoplatňují neekologické kotle. O dopadu těchto starých kotlů na zdraví a životní prostředí ani nemluvě.“
