Čalounictví je krásné řemeslo a u menšího nábytku si ho můžete zkusit i doma
Poškozené čalounění neznamená, že je nábytek na odpis. Pokud jste našli na půdě staré čalouněné židle a rádi byste je začali používat, směle do toho. Vůbec se toho nebojte, jednoduché opravy a výměnu čalounění zvládnete doma za jeden víkend. Nejvíc vás bude bavit výběr látky.
Čalounění dodá šmrnc a pohodlí každé dřevěné židli či křeslu (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Zničené čalounění neznamená, že je nábytek na vyhození. Často se stává, že starý kvalitní dřevěný nábytek je pořád pevný a funkční, ale textilní nebo celá sedací část je poškozená. Můžete dát nábytek opravit zručnému čalouníkovi, ale u menšího nábytku, jako jsou židle, to zvládnete určitě sami.
Čalounění a lehká oprava jídelní židle
Než se pustíte do práce, překontrolujte stav pevné konstrukce a dřevěných části. Židlí klidně zakvedlejte, ať ověříte pevnost spojů. Překontrolujte dřevo, zda není někde prasklé, hodně odřené, nebo dokonce napadené škůdci. Podle stavu dřevo a dřevěné části ošetřete a opravte.
Překontrolujte také kovové části, lepené spoje a případná drobná poškození opravte. V případě, že je konstrukce v pořádku, můžete ještě zvážit lehké přebroušení a nový nátěr nebo lak. Do toho se pusťte až po sundání čalouněných částí ze sedací a opěrné části.
Dalším krokem, než začnete se samotnou výměnou měkkých částí, je výběr a zakoupení nového materiálu a potřebného nářadí. Budete potřebovat nový potah, v případě velmi starých židlí pravděpodobně i novou měkkou výplň, hřebíky, kolíčky, nastřelovací sponkovačku, kladivo, nůžky, lepidlo a další nezbytné nářadí.
V domácích podmínkách si vystačíte s ruční sponkovačkou
Sundání starého čalounění
Pokud je vše v pořádku a máte vše potřebné po ruce, můžete přejít k výměně samotného čalounění. Staré čalounění sundáte podle typu uchycení. Když je sedací část samostatná, sundáte ji uvolněním dřevěných kolíků, až poté můžete sundat vše ostatní z dřevěného základu.
Pokud je čalounění pevně uchycené na konstrukci, musíte nejdříve uvolnit veškeré nýty či hřebíky. Někdy jsou schované pod nalepeným ozdobným lemem. Stejný postup bude potřeba pravděpodobně pro sedací i opěrnou část.
Postup výměny čalounění
Opatrně odstraňte nýty či jiné kovové části, které drží původní látku. Můžete si pomoci kleštěmi nebo kovovým páčidlem. Dobře poslouží i staré nůžky nebo plochý šroubovák. Ozdobné nýty, které chcete znovu použít, si odložte, případně si pořiďte nové. Jiné části pravděpodobně při odstraňování zdeformujete, a proto mějte připravené nové. Ideálním pomocníkem je nastřelovací sponkovačka, která funguje podobně jako ta kancelářská, ale spony jenom rovně nastřelí do dřeva, nezamáčkne konce k sobě.
Odstraňte kovové spony, které drží látku čalounění
Měkkou část můžete ponechat původní, pokud je neopotřebovaná a v pořádku. V opačném případě ji vyměňte. Obkreslete si velikost sedáku a přidejte i okraj na straně. Nesnažte se ušetřit materiál tím, že použijete jenom obrys sedáku. Při sezení by vás nepříjemně tlačily kraje dřevěné části sedáku. Vždy natáhněte výplň i do stran. Výplň přilepte vhodným lepidlem.
Poté si obkreslelkte tvar sedáku na vrchní část čalounění a přidejte hodně látky kolem tak, abyste sedák dostatečně pokryli po straně a také aspoň 10 cm pod okrajem. Materiál vystřihněte a můžete se pustit do upevnění pomocí nastřelovací sponkovačky. Další možností jsou hřebíky nebo také lepidlo. Aby se vám dobře pracovalo, můžete si látku provizorně přichytit špendlíky.
Při stříhání látky nezapomeňte na dostatek přidaného materiálu přes okraje
Nakonec přidělejte vrchní materiál k sedáku pomocí nastřelovací sponkovačky. Pokud byste měli podsedák s pružinami, je dobré použít tenkou (pevnou) látku mezi pružiny a výplň sedací části, abyste prodloužili životnost této nejměkčí části. Pracujte pomalu a precizně po celém obvodu.
V rozích a kulatých částech nezapomeňte materiál přizpůsobit tvaru a podle potřeby překládejte kraje přes sebe, aby byla látka na horní části sedáku neustále vypnutá a rovná. Natahujte látku dostatečně, ale ne příliš, aby se vám časem nezačala trhat a vytahovat ze spon.
Vrchní látku připevněte pomocí nastřelovací sponkovačky
Výběr materiálu
Potahové látky jsou viditelné části čalounění, měly by být samozřejmě hezké a ladící k interiéru, ale také odolné, pevné a zároveň příjemné na dotek. Vybrat si můžete kůži, koženku nebo pevnou textilii. U textilních typů vybírejte hustě tkané materiály, ale dbejte, aby byly zároveň dobře tvarovatelné, usnadní vám to práci s materiálem.
Dalším parametrem, který by vás měl zajímat, je také schopnost a možnosti čištění. V kuchyni oceníte spíše voděodolné materiály, než vzorované či semišové látky. Ty se hodí spíše pro židle, které budou v pracovně či v koutku pro odpočinek. Při volbě nábytku pro děti zvažte také vhodnou barvu. Světlé potahy se samozřejmě rychleji znehodnotí, děti jednoduše neuhlídáme.
Kůže – přírodní materiál, velice odolný a snadno udržitelný. Je pružný a pevný, dobře se s ním pracuje a odolává námaze. Je možné ho umývat vodou, ale tekutiny by neměly prosáknout dovnitř. Zároveň je to materiál vhodný pro alergiky. Nevýhodou je nutnost pečovat o to, aby kůže neschla, což časem způsobuje poškození, může praskat nebo se zkroutit. A také vyšší pořizovací cena.
Koženka – materiál, který napodobuje přírodní kůži, je však vyroben technologicky - PU nebo PVC materiál se aplikuje na tkanou či netkanou textilii. Výhodou je snadná manipulace a skvělá údržba. Velkou výhodou je nízká pořizovací cena. Pokud budete dobře hledat, najdete opravdu velmi kvalitní imitace kůže. Nevýhodou je, že se vrchní vrstva může začít působením soli (potu) znehodnocovat.
Nýty pro uchycení čalounění jsou zároveň krásným ozdobným prvkem
Ekokůže – novější náhrada přírodní kůže, která na rozdíl od koženky odolává i působení soli (potu). Vrchní vrstvu tvoří 100% polyuretan a spodní vrstvu tvoří 100% bavlněný úplet. Přestože se nejedná o přírodní materiál, je toto čalounění vhodné pro alergiky, a tím i pro děti. Ekokůže je vysoce odolná proti oděru, pevná, pružná a zároveň oboustranně prodyšná.
Další výhodou je široká škála barevného provedení a na první pohled je při kvalitním zpracování nerozeznatelná od pravé kůže. Její cena je nižší a lze ji prošít i na šicím stroji. Nevýhodou je právě její propustnost, proto se tolik nehodí do kuchyně, nutná je větší opatrnost. Životnost ekokůže je tak nižší, ale při dobrém zacházení vydrží v dobrém stavu několik let.
Žakár – je pevnější tkaná textilie, která svým typem zpracování umožňuje vytvářet plastické vzory. Kdysi se hojně využíval jako potahová látka pro nábytek, proto se hodí pro renovaci staré židle nebo pohovky. Vyznačuje se dlouhou životností, ale je potřeba o tuto látku pečovat.
Gobelín – nebo také tapiserie je tkaná textilie, ze které se vyrábí koberce, tkané obrazy nebo potahy s bohatým vzorem. Má hustou strukturu, obsahuje více vrstev nitě a snadno se udržuje. Nevýhodou je snadné a rychlé opotřebení. Při dlouhodobém vystavení slunci snadno bledne. Tapiserie mívala v historii zejména tyto funkce: reprezentační, estetickou - dekorační, měla též praktické účely jako tepelná a akustická izolace interiéru. Případně též opticky oddělovala místnost na více částí.
Tento materiál má zejména ozdobný efekt, navozuje pocit historického a starožitného nábytku. Pro čalounění se hodí i do moderního bytu, doplní ho o výrazný, zajímavý kousek. Vzory bývají často velmi komplikované a detailně propracované.
Pokud si nebudete vědět rady s výběrem materiálu a zajímá vás především barva a vzor, hledejte jednoduše čalounickou potahovou látku. V kamenných prodejnách si na látku můžete sáhnout. V online světě by vás mělo navést na správný výběr právě toto označení u látky. Nebojte se ptát v e-shopu na bližší podrobnosti nebo si nechat zaslat vzorek, jestliže to budou nabízet. Látky si kupte či objednejte raději rovnou více, abyste měli v zásobě stejnou látku pro případné opravy v budoucnu. Stejný odstín či vzor už nemusí mít pak v nabídce.
Výběr a výška výplně
Výplň by měla být kvalitní a dostatečně vysoká, aby vás základní dřevěný podklad při sezení netlačil. Jenom látka bez výplně čalounění nedělá. Tloušťka materiálu je vhodná pro opěradlo 3-5 cm a pro sedací část 6,5-7,5 cm, jestliže jsou v sedáku i pružiny. V opačném případě raději zvolte vyšší materiál, ideálně až 10 cm.
Vybírat můžete z těchto materiálů: molitanovou desku nebo molitanovou drť, vysoce elastickou paměťovou pěnu, klasický pěnový molitan, pojený molitan či lepenou molitanovou drť, duté vlákno nebo náplň do sedacích vaků.
Duté vlákno, zejména náplň do sedacích vaků, je nestandardní a modernější typ výplně. Je třeba počítat s tím, že se může rychle opotřebovat a vysedět (užíváním se vlákna mačkají a ztrácí na potřebném objemu).
Navíc kuličky určené pro sedací vaky jsou při sezení hodně hlučné, což by vás rychle odradilo od dalšího používání židle či křesla. Určitě se najdou i další možné materiály. Vybírejte ve specializovaných potřebách pro čalouníky nebo v prodejnách, jako je OBI, Hornbach apod.
