Kotvíme chemicky

Moderně a chemicky

Kamarádovi vytrvalý déšť a sluníčko postupem času poškodily vchodové dveře. Přemýšlel o nějakém trvalém řešení, aby, až je natře, se za nějaký čas vše neopakovalo. Jednoduché řešení bylo po poradě s manželkou schváleno a volba padla na vchodovou stříšku. To bylo jednoduché, jak ji však připevnit, už by tak jednoduché bez použití chemické kotvy nebylo.

Pro připevnění proto zvolil chemickou kotvu. Četl o ní, ale ještě ji nezkoušel, já už ji vyzkoušenou měl. Chemické kotvy se rozdělují nejen podle materiálů, ale i podle síly v tahu. Podle toho, jak těžkou věc potřebujeme připevnit, volíme i typ kotvy. Vhodné jsou na kotvení hmoždinek nebo kovových čepů a dříků, které využijeme při upevňování balkonových zábradlí, zavěšení boilerů nebo třeba při kotvení pergoly, klimatizace, radiátoru, držáku televizorů nebo satelitních antén. Chemická kotva je v běžné kartuši, aplikace se proto provádí běžnou aplikační pistolí.

Jak to funguje?

Námi používaná kotva CEYS polyester má sílu 900 kg. Je vhodná do dutých, pevných nebo měkkých materiálů jako jsou cihla, beton, kámen nebo dřevo. Náplň kartuše je dvousložková, umístěná v kartuši ve dvou oddělených náplních. Teprve po jejím smísení začne chemická reakce. Důležité je si proto pořádně přečíst návod a dobu zpracovatelnosti. Ta je při teplotě 20 stupňů cca 6 minut, doba vytvrdnutí 45 minut. Teplotní odolnost kotvení je do + 80 stupňů podle druhu použité chemické kotvy. Aplikační nástavec slouží zároveň jako směšovač. Přes vnitřní lopatky se obě dvě složky chemické kotvy dobře promísí a do otvoru už jdou správně namíchané. Chemická reakce která nastane po smíchání může vést k mírnému zahřátí.

Správná aplikace je základ

Díky konstrukci pláště kamarádova domku nastal však jiný problém, ne už čím, ale jak stříšku připevnit. Fasáda je izolovaná 10cm polystyrenem a překryta plastovým fasádním ostěním. Dohromady tedy 12 cm měkkého materiálu, do kterého není možné nic kotvit.

Nejprve bylo nutné podle rozměrů konstrukce a upevňovacích šroubů přenést rozměry na stěnu. Do polystyrenu a fasádních plastových obkladů bylo třeba vyříznout otvor odpovídající velikosti kotvící podložky stříšky. Teprve pak jsme se dostali na pórobeton tvořící stěnu domu.

Po rozměření jsme do stěny vyvrtali otvory o málo větší než je závitová tyč. Někdy je na obalu kartuše tabulka, která nám napoví vhodný průměr vrtání. Po vyvrtání musíme otvor pečlivě vyčistit, vhodný je speciální kartáček nebo vysavač. Otvor musí být zbavený prachu. Nakonec jsme si podle hloubky otvoru připravili vhodně dlouhé závitové tyče a vyzkoušeli je.

Pomohla šikovná podložka

Do vyčištěného otvoru jsme nanesli chemickou maltu a zatlačili připravené závitové tyče. To, aby se páka zatížení váhy stříšky nepřenášela na měkký materiál plastového obkladu a fasádní polystyren, vyřešil kamarád podložkou z kovových profilů. Podložku jsme navlékli na závitové tyče. Tak se bude moci plná váha stříšky opřít o podložku a ta zase o stěnu a obložení ani polystyren se nepoškodí.

Po úplném vytvrdnutí, které je při teplotě 20 stupňů cca 45 minut, je možné stříšku namontovat. Pro zjednodušení práce pomohla zvýšená podlážka. Stříšku je nejlépe nasazovat ve dvou, nepoškodíme tak závity. Po nasazení stříšky nasadíme matky na závitovou tyč a stříšku postupně dotáhneme.

Proti zatékání silikon

Aby nezatékalo pod fasádu okolo podložky, přišel na řadu sanitární silikon. K fasádě a konstrukci stříšky byl vhodný bílý. Pro případné zatížení sněhem a proti poryvům větru je stříška vynesena přes tenkou kulatinku připevněnou do římsy domu.