Finále stavby zahradní pece: Komín, izolace a první zkušenosti, část 2.
Pec na pizzu byla mým snem tak dlouho, až jsem se rozhodl postavit si ji sám. Správná pec musí mít komín a dobrý izolační plášť, zastřešení zase ochrání plášť pece a omítku před sněhem a vodou. Po dokončení stavby tělesa pece přišel na řadu komín.
Při stavbě zahradní pece jsem chtěl původně komín z nerezového plechu, ale moje přirozená lenost mi nedovolila sehnat někoho, kdo by mi komín vyrobil. Zděný komín mi připadal příliš těžký a humpolácký vzhledem k velikosti pece. Nakonec ale zvítězila ta lenost a z nadbytečných cihel a zbytku kamnářské malty jsem komín vyzdil. Následně jsem využil i zbylý beton a před pecí jsem vylil betonovou desku, čistě kvůli pohodlí obsluhy.
Dále jsem povrch pece zabalil do silné hliníkové fólie a kamenné vlny nakašírované na pletivu – vydrží vysoké teploty a díky tomu pletivu se při montáži nerozpadne a dá se hezky tvarovat.
Vatu jsem překryl další vrstvou hliníkové fólie a králičím pletivem ve funkci výztužné sítě pod omítku. Zde jsem opět využil dobrou vychytávku. Do izolační vrstvy dna tvořené liaporbetonem lze lehce šroubovat vruty. Po celém obvodu jsem tedy našrouboval vruty v odstupech cca 100 až150 mm a pomocí nich a vázacího drátu jsem jednotlivé vrstvy pevně přichytil k povrchu pece.
No a potom opět trochu alchymie. Potřeboval jsem celou pec omítnout tepelně izolační omítkou. Vyrobil jsem ji opět z liaporu pojeného hydraulickým pojivem multibat a kvůli pružnosti jsem přidal praný křemičitý písek. Tato omítka se ale nedá nahodit zednickou lžící, protože to je jak pověstný „hrách na zeď“. Omítku jsem natáhnul nerezovým hladítkem.
Pečící sezónu jsme zahájili v červnu pečením pizzy. Je to fakt paráda, od přípravy těsta až po vlastní pečení. V dalších dnech následovalo pečení kuřete, kotlet se šlehačkou, ryb, vepřového masa a pokusili jsme se i o chléb. To ale musíme příští rok pořádně propracovat. Dokonce jsme pekli i brambory ve slupce a byly výborné.
Roztopit pec pro přípravu pizzy trvá asi hodinu až hodinu a půl. Pec roztápíme na teploměrových 270 °C (teplota stěny v dolní části pece) a v peci při pečení zůstává malý plamen a žhavé uhlíky, takže skutečná teplota v peci bude kolem 400 °C.
Roztopit pec pro přípravu pizzy trvá asi hodinu až hodinu a půl
Pizza se peče cca 1–2 minuty. Ostatní pokrmy připravujeme při teplotě 180 °C, opět se žhavými uhlíky v peci, nebo pec vymeteme a uzavřeme dřevěnými dvířky.
Je to všechno o experimentování a hledání optimálních postupů. Z pece je nadšená celá rodina a troufnu si říci i všichni známí, kteří se letos zúčastnili našich pizzapárty. Není nic lepšího než posezení u venkovní pece. Teplota v peci je ještě druhý den ráno po pečení 80–100 C°
Potom stačí trochu přitopit a uvařit oběd. Zbytkové teplo v peci využíváme na ohřev vody pro umytí nádobí po akci. Pec lze využít i na grilování, nebo smažení na pečícím kameni – stačí umístit do vstupního portálu grilovací rošt, nebo pečící kámen a zatopit pod ním.
A ještě jeden poznatek. Vyrobil jsem si kovový rošt, na který si narovnávám třísky a hraničku dřeva pro zatopení. Rošt potom vsunu do pece a pod hraničku může přijít vzduch a dřevo krásně chytne a hoří. Rošt před vařením z pece vyjímám pomocí dvou pohrabáčů, ale protože je pec dostatečně velká i když ho nechám v peci, nepřekáží.
Vysoké rozdíly teplot mezi roztopenou a studenou pecí znamenají velké tepelné dilatace. Je proto normální, že se na peci a omítce objeví trhlinky. Původně jsem pec chtěl nechat nezastřešenou. Nakonec jsem ale stříšku udělal, aby do pláště pece zbytečně nepršelo a v zimě vlhkou omítku nenarušoval mráz. Střecha je z kanadských cedrových šindelů. Na závěr ještě jeden pohled na umístění pece na zahradě.
