Ploty – 2. díl

Ploty z plastových profilů

Namísto dřeva, které ve venkovním prostředí nevydrží dlouho, je možno použít podobně vyhlížející profily z plastu. Jde o tvrzené PVC – materiál, který je tvarově neměnný a barevně stálý; profily jsou odolné proti UV záření a jiným povětrnostním vlivům a nepotřebují žádnou údržbu. Vyrábějí se v několika barvách a tvarech napodobujících nejčastěji dřevěné ploty. Kromě PVC je používán i recyklát z použitých PET lahví. Složení známého materiálu Everwood dováženého z Velké Británie nebylo u nás publikováno.

Plastové profily je možné použít i do extrémních podmínek, nevadí jim vlhkost a snadno se udržují. Mají nespornou výhodu v tom, že se prakticky nešpiní. Pokud jsou zaprášené, stačí je ostříkat vodou nebo počkat na déšť. Jednotlivé části se spojují nerezovými samořeznými vruty, popřípadě se zajišťují i lepením; některé typy se skládají z dílů spojovaných zafrézováním svlaků do sloupků.

Zdi

Tam, kde není žádoucí, aby bylo na pozemek vidět, popřípadě kde by měl plot plnit i funkci protihlukové zábrany (například poblíž frekventované silnice), je možné postavit kompaktní zeď. Je však nutno uvědomit si, že taková stavba vyžaduje mnoho investic, sil i času, a svépomocný stavebník na ni zpravidla nestačí.

Zídky z běžných cihel a podobně hmotných materiálů musí mít náležitě dimenzované základy založené v tzv. nezámrzné hloubce (obvykle 50 až 70 cm); základ je třeba provést alespoň z betonu třídy B 20. Jestliže nejsou základy dostatečně dimenzované, hrozí tvorba trhlin zídky a dokonce její zřícení. Základová konstrukce a vlastní plot musí být spojeny ocelovou výztuží (roxory o průměru 14 či 16 mm, nebo pásová ocel), která bude vázat aspoň nejspodnější řadu cihel nebo kamene, popřípadě procházet středem dutin štípaných tvarovek. Ložná plocha cihel, pálených nebo betonových tvarovek položených na základu musí být alespoň 50 mm nad okolním terénem, mezi první vrstvy malty se vkládá izolace proti zemní vlhkosti.

Protože běžné cihly nejsou určeny pro venkovní prostředí, je nutno je brzy po dostavění zdi omítnout a opatřit stříškou. Podstatně odolnější a zároveň vzhlednější je venkovní lícové zdivo, které se spáruje, ale neomítá.

Návrh vzhledu zídky závisí na víc faktorech. Běžná vzdálenost mezi sloupky je 1,8 až 2,8 m, výška zdi bývá kolem 2 m. Zajímavý vzhled mají zídky z betonových štípaných tvarovek nebo z dutinových betonových tvarovek s povrchem napodobujícím pískovec či jiný kámen. Jde většinou o dvouděrové duté tenkostěnné betonové tvárnice štípané z větších betonových bloků. I když je konstrukce lehčí než z cihel, je nutno vzít v úvahu, že zděné ploty jsou stavební konstrukcí, která vyžaduje stavební povolení (ve sporných případech i statické posouzení), protože může při svém případném zřícení ohrozit lidské životy.

Ještě kritičtější je to při stavbě zdí z kamene, které dosahují vysoké hmotnosti. Realizace není snadná, protože jednotlivé kameny pocházející z netříděné sorty lomového kamene se obtížně váží. Před rozhodnutím stavět z tohoto materiálu doporučujeme zvážit své schopnosti a vše propočítat: I tam, kde je v místě dostupný materiál pro stavbu kompaktní zdi kolem domu (je to zejména v obcích v blízkosti lomů, kde lze levně koupit netříděný lomový kámen), je nutno zakalkulovat obtíže s odvezením materiálu i další náklady. Spotřeba cementu do spojovacího betonu je vysoká (a jeho cena rovněž), stavba je náročná a základy musí být opravdu fortelné, výkop vyžaduje většinou použití mechanizace.Tam, kde by měla být zeď založena ve svahu či dokonce sloužit jako zpevňující zídka ve svažitém terénu, je bezpodmínečně nutno, aby základy vyměřila i realizovala odborná firma, protože hrozí, že zejména po dlouhotrvajících deštích zeď „ujede“ a způsobí úraz a věcné škody.

Živé ploty

Zatímco zdi by laik v žádném případě stavět neměl, návrh i realizaci plotů z dřevin zvládne. Nejnáročnější je výběr živého plotu, který závisí na lokalitě (nadmořská výška, vliv větru, převládající teploty, množství sněhových srážek) a na vašich zejména výtvarných požadavcích. Jiné jsou totiž volně rostoucí dřeviny a jiné pro tvarované živé ploty, které budete pravidelně sestříhávat. Vhodnost bude také záležet na tom, zda budete přítomni trvale, nebo jen občas: v zimě bývá nutno z některých choulostivějších dřevin střásat sníh, aby se nepolámaly. V létě zase musíme některé z nich zavlažovat.

Před konkrétní volbou rostlin doporučujeme ptát se v okolí, co se kde osvědčilo (a zjistit, co jak dlouho roste; chodit se léta dívat na neduživou zeleň vysokou jeden dva decimetry je psychicky náročné).

Nejčastěji se vysazují túje, vhodný je i dřišťál (Berberis), hlohyně (Pyracantha), zábluda (Escallonia), bobkovišeň (Prunus laurocerasus), mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium), hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), střemcha vavřínová (Prunus laurocerasus), pěnišník (Rhododendron sp.); náročnější jsou například zimostráz (Buxus) a ptačí zob (Ligustrum). Před nákupem je vhodné přečíst si o těchto dřevinách kdy a v jakém sponu se vysazují a jak o ně pečovat.

Některé právní informace týkající se plotů

Sporné otázky ohledně plotů řeší občanský zákoník (Zákon č. 40/1964 Sb., v paragrafu 127), který zde citujeme:(1) Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.(2) Je-li to potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících pozemků a staveb, může soud po zjištění stanoviska příslušného stavebního úřadu rozhodnout, že vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit.(3) Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a staveb. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

Znamená to, že například způsob, jakým by měly být pozemky oploceny, není zákonem nijak striktně stanoven, ale je třeba jej řešit mezi sousedy dohodou, popřípadě soudním podáním a rozhodnutím k žádoucímu zachování ochrany vlastníků pozemků. Obecné ustanovení použitelné na tyto případy obsahuje i Listina základních práv a svobod v článku 11/3: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.“

odpověď na spornou otázku, zda si soused může svůj plot natřít či opravit ze strany souseda, zní vzhledem k Zákonu č. 40/1964 Sb., § 127 (3) kladně. Připomínáme, že je rovněž nutno, aby při stavbě plotu byla dodržena příslušná ustanovení stavebního zákona, což zabrání možným následným sporům. Před zahájením stavby by se proto měl stavebník informovat o podmínkách stavby na příslušném stavebním úřadu.