Co to jsou flexibilní lepené spoje?

Teplota při lepení

Jeden z důležitých faktorů, který ovlivňuje kvalitu a pevnost lepeného spoje, je teplota při lepení. Většinou jsou lepidla vhodná pro lepení při pokojové teplotě. Při nedodržení doporučené teploty se materiál jednoduše neslepí. Zde jsou příklady:

• Epoxidová lepidla – pokud je teplota příliš nízká, třeba kolem 0 °C, nemůže dojít ke správné reakci. Stejný výsledek bude mít i lepení dvousložkovými lepidly.
• Kontaktní lepidla – obsahující rozpouštědlo, které se při nízké teplotě nebude odpařovat v časech uvedených v návodu a spoj opět nebude držet. Stejně tak se budou chovat lepidla bílé barvy, která obsahují vodu, která se rovněž za nízkých teplot neodpařuje.

Příprava povrchu

Pro lepení spojů je důležitá i důkladná příprava povrchu. Vždy je nutné, aby spoje byly suché, čisté a odmaštěné, přičemž poslední podmínka je tou nejnesnadněji proveditelnou. Pevnost se špatným odmaštěním může snížit až o 70 %.

• Nepoužívejte pro odmaštění benzín ani odlakovače, které obsahují mastné látky. To samé platí pro prostředky na mytí nádobí, které obsahují látky pro péči o ruce.
• Použijte čistý líh, který je dostupný, na kovy je vhodný aceton, zakoupit se dají případně i další speciální přípravky různých výrobců (Bison Cleaner, UHU universal reiniger apod.).
• U plastů buďte opatrní – některé přípravky mohou být agresivní a povrch rozleptat a znehodnotit, vyzkoušejte to nejdříve na malém kousku.

Konstrukce lepeného spoje

Pokud potřebujete vytvořit lepený spoj, je vhodné si jednotlivé části rozdělit na co nejméně složité a co nejvhodnější ke slepování. Dbejte i na několik následujících pravidel:

• vždy se řiďte návodem výrobce k použití lepidla;
• slepujte tak, aby nebylo třeba lepení opakovat;
• kusy s velkým či složitým zakřivením nejsou ke slepování vhodné, stejně tak díly, na které působí velká odlupující síla;
• předmět musí být při svém používání namáhán rovnoměrně, nesmí docházet pouze k namáhání v místě spoje;
• vzhledem k vlastnostem lepených spojů je vhodné je namáhat pouze v tahu a smyku, v odlupování minimálně;
• vytvořte dostatečnou plochu spoje, napětí v něm musí být rovnoměrné;
• je možné spoj ještě přeplátovat.

Typy lepidel

Lepidel je na trhu mnoho druhů a podle toho, jaké materiály potřebujeme spojit, je nutné zvolit to správné. Všechna lze v zásadě rozdělit podle principu tuhnutí takto:

• lepidla tuhnoucí fyzikálně, kdy se vsakují a rozpouštědla se odpařují ve spoji. Patří sem lepidla rozpouštědlová disperzní a roztoková, lepidla tavná a stále lepivá;
• lepidla reaktivní, která tuhnou vlivem vlhkosti prostředí, anaerobní lepidla tuhnoucí při kontaktu s kovy, lepidla tuhnoucí přidáním tvrdidel nebo ta, která vytvrzují při zvýšené teplotě či pod UV zářením.

• lepidla na přírodní bázi – jsou anorganického či minerálního původu, jako třeba vodní sklo, lepidlo asfaltové, fosfátové, či silikátové a další); nebo původu organického – kaseinová, albuminová nebo škrobová;
• lepidla na syntetické bázi – jsou epoxidová, polyuretanová, akrylátová a také silikony a jiné.

Jak lepit rozpouštědlovými lepidly?

Kontaktní, rozpouštědlová lepidla jsou vhodná tam, kde je nutné získat pružný lepený spoj. Tato lepidla obsahují pružný kaučuk obsažený v rozpouštědle, které se při aplikaci odpaří. Lepit se s nimi dá dle lepeného materiálu následujícími způsoby.

• Mokrý způsob – při spojování savého a nesavého materiálu naneste lepidlo na jednu z lepených ploch a přitiskněte k sobě. Rozpouštědlo z lepidla se vsákne do savého materiálu a postupně se z něj odpaří, do zhruba 24 hodin je odpařeno a lepený spoj zůstává pevný a pružný.
• Kontaktní způsob – dva nesavé, neporézní materiály musíte lepit jiným způsobem, tzv. kontaktně. Lepidlo naneste na obě slepované plochy a nechte odpařit rozpouštědlo dle doporučení výrobce, může to být až 15 minut. Pokud odvětrání nedodržíte, spoj brzy povolí. Po daném čase k sobě obě plochy krátce a silně přitlačte, případně je možné přiklepnout kladívkem či paličkou.