Stalo se mi to bohužel už několikrát, že jsem někde u kamarádů byl na kafi či skleničce, povídáme si a najednou něco zapraskalo. V ten moment strnu a přestanu se hýbat. Pomalu, velmi pomalu, jako kdyby v tom byl nitroglycerin, odložím skleničku na stůl. Snažím se být lehčí, až nejlehčí na světě, a ze židle nebo křesílka, které pode mnou začalo praskat a rozkládat se, důstojně vstát. Občas to moc nejde, protože to udělá křup a jsem na zemi. Nevážím málo, mám kus přes sto kilogramů a ta křesílka z hobbymarketů a zahradních řetězců se proti mně prostě spikla. Nebo zůstává druhá varianta, ke které bych se přiklonil raději, že mám sice nadváhu, ale ta křesílka jsou špatně vyrobená nebo konstrukčně nedořešená. Konec zahradní sezony je ideální právě pro opravu takových nemocných kousků zahradního nábytku.
Diskuze k článku