Adventní věnec odpočítává týdny adventu, tedy čas, kdy chystáme Vánoce. Barevné ladění i provedení se liší kraj od kraje nejen způsobem zpracování, ale i třeba počtem svíček. Zasahují i trendy. Jeden rok se upřednostní přírodní dekorace, další rok je to pak záplava třpytek i barev, další rok věnce balíme do stuh a peří. Málokdo však věnec zavěšuje, jak tomu bylo dřív, převážně jej máme položený na stole. Za předchůdce věnce je považován rakouský Paradeisl, útvar z jedlových větví spojený 4 jablky, která tvořila pomyslné vrcholy. Do jablka se vytvořil otvor, kam se umístila svíčka, na zdobení bylo použito cukroví, ořechy či sušené ovoce. Adventní označujeme i věnce pověšené na dveřích či na zdi. Co se barev týče, nejoblíbenější v katolické církvi je fialová a růžová, v křesťanské liturgii fialová, v protestantské církvi jsou svíčky červené nebo modré. Barvy se liší i v různých státech. A víte, že každá ze svíček má i své jméno? A jejich rozsvěcení je přesně dáno pořadím. První, kterou zapálujeme na první adventní neděli, je Svíce proroků nebo také svíce Patriarchů, Naděje či Izaijášova. Druhá je Betlémská nebo také svíčka Proroků, Mír či Janova, třetí je Pastýřská (radostná) nebo také svíce Jana Křtitele či Přátelství a vzájemnosti a poslední je Andělská nebo také svíčka Marie, Láska či Mariina svíčka. Někde se dává ještě doprostřed věnce pátá svíčka (bílá) s názvem Kristus, ta měla většinou bílou barvu.
Diskuze k článku