reklama

Štěnice jsou postrachem našich domácností

Kdo z nás dnes ví, jak vypadá taková štěnice? Kdo ne, může se považovat za šťastného, protože blízké setkání se štěnicí je v poslední době opět noční můrou hospodyněk. Štěnice už dávno totiž neokupují jen zanedbaná a nečistá obydlí.

Štěnice jsou postrachem našich domácností

Štěnice domácí (Cimex lectularius)

Patří do řádu polokřídlého hmyzu, je podobná ploštici, je bezkřídlá, má světlehnědou až tmavohnědou barvu, tělo oválné a ploché zhruba 4-5 mm velké, tři páry nohou a čtyřčlánková tykadla. Larvy nymfy i dospělí jedinci hojně navštěvují lidská obydlí, kde se živí krví hostitele. Jejich skrýše jsou důmyslné - parkety, rámy dveří a oken, skříně. Jsou to noční tvorové a kromě lidí nepohrdnou ani domácími mazlíčky. Mají poměrně dlouhý život, vydrží i 1 - 1,5 roku a dokáží i řadu měsíců vydržet bez potravy.

Ploché žlutohnědé tělo štěnice je velmi dobře rozeznatelné od jiných neškodných druhů hmyzu
Ploché žlutohnědé tělo štěnice je velmi dobře rozeznatelné od jiných neškodných druhů hmyzu

Za týden naklade samice štěnice až 8 vajec, za celý život pak od 200 do 500 vajíček, ze kterých se líhnou larvy a poté se přemění v dospělé jedince. Štěnice jsou typem kolonizačního druhu hmyzu, takže tam, kde nalezneme jednu, můžeme očekávat celou rodinku. Jejich úkryty jsou rozpoznatelné podle tmavých výkalů, shluků vajíček nebo svlečené kůže.

Svého hostitele dokáží štěnice lokalizovat už ze vzdálenosti 1,5 m. Cítí teplo kůže a vydechovaný oxid uhličitý. Ačkoliv jsou považovány za noční tvory, při silném zamoření vylézají i ve dne, neboť netrpí světloplachostí. Napadají odhalenou kůži, např. pod peřinu nevlezou. Ránu nabodnou a vstříknou do ní anestetikum, takže vpich nebolí. Sání krve trvá v průměru 3 - 10 min. Pokousání v podobě svědivých puchýřků na těle hostitele se projevuje třeba až po 8 hodinách, ale také i po týdnu. Kožní reakce na pokousání štěnicemi se nazývá cimikóza a může být zaměňována za alergickou reakci.

Pokousaná kůže štěnicemi může svědět až za několik hodin
Pokousaná kůže štěnicemi může svědět až za několik hodin

Problémem je, že štěnice nejsou vybíravé. Nastěhují se jak do bytů všech sociálních vrstev, tak je možné ses nimi setkat v hotelích, ubytovnách, rekreačních objektech, na dětských táborech. Dokonce se mohou vyskytovat ve vlacích, letadlech a lodích a na pracovištích v šatnách zaměstnanců. Oblíbenou skrýší jsou pro ně záhyby oblečení, švy matrací, štěrbiny v nábytku, praskliny ve zdivu, obložky dveří, oken, hřbety knih, prostory pro el. rozvody, pelíšky domácích zvířat nebo kartonové obaly.

Jsou velké sotva pár milimetrů, ale neskutečně žravé a obtížné
Jsou velké sotva pár milimetrů, ale neskutečně žravé a obtížné

Protože kousnutí štěnicemi začne svědit až po několika hodinách, málokdo si kožní reakce s tímto obtížným hmyzem spojí. Jako úlevu po kousnutí je možné použít roztok vody s levandulí, černým pepřem nebo mátou, taktéž lze použít kamenec. Ledování postižených míst přináší úlevu. Nejideálnější je ale štěnice tzv. chytit při činu a ihned podstoupit kroky k jejich definitivní likvidaci. Byt zamořený štěnicemi již není obyvatelný a pokud ho nechceme opustit či podpálit, musíme vynaložíte velké úsilí, abychom štěnice vypudili.

Publikováno: 27. 6. 2019, Autor: Martina Pilzová (text), Depositphotos (foto), Profil autora: Redakce