Slimáci a jak na ně?

Zažili jsme léta, kdy došlo k přemnožení slimáků, především pak plzáka španělského. Bude tomu tak i letos nebo nebude? Víme, že potřebují vlhko. Loňský horký rok byl pro ně nepříznivý, ale letos to může být jiné. Rychle množí a proto je potřeba se na ně připravit. Rozhodně si nenecháme zničit zeleninu i květiny.

Slimáci a jak na ně?

Zima letos nebyla výrazně „mrazivá“, teploty byly spíše nadprůměrné, srážky naopak podprůměrné. Pro slimáky jsou nebezpečné vlhké a teplé zimy, protože oteplení slimáky přinutí opustit podzemní skrýše příliš brzy. Minulý rok příliš vláhy nebylo a převládalo úporné vedro, proto těžko říct, jak to s nimi letos bude. Také hodně záleží na pravidelné zálivce. Pravděpodobně se bude množství slimáků v různých lokalitách lišit, ale i tak je třeba se na ně připravit a snažit se předcházet jejich výskyt.

Plzáci se mohou za vhodných podmínek rychle přemnožit
Plzáci se mohou za vhodných podmínek rychle přemnožit

Slimáci dokážou během několika dnů zkonzumovat neuvěřitelné množství rostlin a tím způsobit značné škody. Plzák španělský je považován za největšího škůdce nejen u nás, ale v celé Evropě. Zejména proto, že nemá mnoho přirozených nepřátel. Nebezpečný je pro něj nedostatek vody. Plzák španělský(Arion lusitanicus) pochází z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a Anglie. Před 50 lety se začal rozšiřovat dále spolu se zemědělskou činností. Brzy obýval celou Evropu a dostal se až do USA. U nás byl poprvé spolehlivě určen v roce 1991 a od té doby se v kulturní krajině invazně šíří. Svou velikostí 8−12 cm se podobá našemu původnímu plzáku lesnímu (Arion rufus). Tento na potravu skromnější příbuzný však dorůstá ještě větší velikosti a liší se i zbarvením.

Plzák španělský se v krajině invazně šíří
Plzák španělský se v krajině invazně šíří

Plzák španělský dorůstá délky asi 12 cm a jeho zbarvení má různé odstíny oranžovohnědé barvy. Mladí plzáci se ještě lépe rozpoznají, protože jsou pestře zabarveni v odstínech žluté až hnědé se dvěma světlými pruhy na zádech. Všichni slimáci jsou velkými ničiteli rostlin, zejména zeleniny. Vylézají večer z temných a vlhkých úkrytů a zkonzumují, na co přijdou.

Nejvíce slimáků bývá od konce května do července. Důležité je zahradu, záhony a různá zákoutí pravidelně kontrolovat. Slimáci jsou nejaktivnější po dešti nebo po zálivce, proto, je-li to možné, zaléváme rostliny pouze ráno.

Vajíčka plzáků
Vajíčka plzáků

Lze si připravit takovou past pro slimáky, abychom odhalili, že již brzy začne jejich invaze. Na stinném místě položte prkno a pod něj vlhký hadr. Skrýš každý den kontrolujte a hned při prvním výskytu slimáků je třeba proti nim zasáhnout.

Existuje celá řada lidových metod, jak zvítězit nad slimáky. Rozhodně se vyplatí vytvořit ohraničující výsevní pásy z hořčice, lichořeřišnice, šalvěje nebo yzopu. Účinnost závisí pravděpodobně na vývinu éterických olejů a vonných látek. Přitom hrají rozhodující roli půdní poměry, světlo a teplota.

Zajímavá je i metoda mulčování listů kapradin nebo rajčat do ohrožených porostů. I zde se uplatňuje silný zápach. V deštivých týdnech a na těžkých půdách se musí pokládat jen tenké vrstvy. Vyplatí se používat zaschlý materiál a pokryv půdy častěji obnovovat. Pozor ale na silnou vrstvu mulče, zde může ve vlhké temnotě vzniknout pravý plží ráj!

Přirozené překážky se dají vytvářet z kamenné moučky, vápna nebo dřevěného popele. Kamennou moučkou se mohou poprášit i listy. Tyto ostré látky nutí plže se jim vyhnout. Prostředky působí ovšem jen za suchého počasí. Déle vydrží čistý písek, který na měkkém těle plžů působí jako nepatrné, zato však velmi ostré krystalky. Jedlové a smrkové jehličí, rákosová drtina nebo tlučené vaječné skořápky rovněž plže odradí. V neposlední řadě jsou i suché piliny. Ty se již odedávna sypou jako silný ochranný val kolem jiřin a fazolí.

Roztlučené vaječné skořápky jsou pro plže překážkou
Roztlučené vaječné skořápky jsou pro plže překážkou

Dobře známé je použití kuchyňské soli. Posolený plzák se jednoduše rozloží. Tento způsob ale není vhodný pro použití na pěstebních záhonech, ve sklenících, fóliovnících či na trávníku. Dochází tak k silnému zasolení půdy, kterého se budeme velice těžko a zdlouhavě zbavovat. A tak se mnozí pěstitelé vrhají na pravidelný sběr již od časných ranních hodin. Při přemnožení ale samotný sběr slimáků opravdu nestačí.

Při silném výskytu je třeba použít návnadu na slimáky. Vhodný je přípravek, jehož účinnou látkou je fosforečnan železitý, který není škodlivý pro životní prostředí. U slimáků nedochází k nadměrné tvorbě slizu a povrch záhonů zůstává čistý. Slimáci se po požití granulí stáhnou s pocitem nasycení do skrýší, kde později hynou. Za vlhka se účinnost přípravku nesnižuje, naopak granule nabobtnají a jsou pro slimáky ještě lákavější. Za sucha se granulím vrátí opět jejich původní velikost.

Návnadu na slimáky je důležité rozhodit po záhonu rovnoměrně
Návnadu na slimáky je důležité rozhodit po záhonu rovnoměrně

Pro dosažení nejvyššího efektu je nutné přípravek rozhodit rovnoměrně po záhonu. Nedoporučuje se jej aplikovat v hromádkách nebo kroužcích. Pokud se slimák tímto kruhem prokouše, vytvoří tím cestičku pro své kolegy.

Účinnou látkou přípravku je fosforečnan železitý, běžně se vyskytující v přírodě, který se bez problémů rozloží na základní prvky - fosfor a železo, které rostliny dále využijí.

Přípravek nemá žádnou ochrannou lhůtu. To znamená, že můžeme sklízet úrodu bez omezení a nemusíme se ohlížet na dobu, kdy jsme rozsypali na záhonech granule. Zeleninu nebo bylinky můžeme tedy okamžitě konzumovat

Účinná látka tohoto přípravku je pouze přírodní. Při náhodném požití neškodí domácím ani ostatním zvířatům. Proto vždy je třeba sledovat složení přípravku a přečíst si návod na obalu a vybrat ten, který je pro zvířata neškodný.

Autor: Ludmila Dušková (text a foto)

Související k tématu