Průkaz energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnost budovy, neboli PENB, je již několik let povinností. Dokument, na jehož zkratku často narazíte při nákupu a prodeji nemovitosti, ukazuje, jak je hospodaření budovy či objektu energeticky náročné. To samozřejmě souvisí s energetickými náklady a tam je dle průkazu hned jasné, jak si budova vede a zda třeba v novém domově hned první zimu „neprotopíte kalhoty".

Průkaz energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy – co to vlastně je?

Průkaz energetické náročnosti budovy, častěji možná narazíte na zkratku PENB, je dokument, jehož účelem je vyhodnocení energetické náročnosti budovy. Počítá všechny energie, které jsou spotřebovávány při standardizovaném provozu budovy, a podle výsledku ji začlení do skupiny A až G.

A – mimořádně úspornáB – velmi úspornáC – úspornáD – méně úspornáE – nehospodárnáF – velmi nehospodárnáG – mimořádně nehospodárná

Co říká zákon o PENB?

Ten hovoří zcela jasně. Již od roku 2009 je v zákoně stanoveno, že vlastník budovy, stavebník či společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a doložit tuto skutečnost průkazem.

Konkrétněji je od roku 2013 specifikováno, za jakých okolností se musí vypracování průkazu energetické náročnosti budovy zajistit. Pro stavebníky, vlastníky budov a společenství vlastníků jednotek je to v těchto případech:– výstavba nové budovy nebo velká změna budovy stávající– budova orgánů veřejné moci s energeticky vztažnou plochou přesahující 250 m2– bytový dům, administrativní budova.Od stejného data mají tuto povinnost také všichni, kteří prodávají či pronajímají nemovitost. Na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu si můžete přečíst základní informace k PENB.

Před koupí či pronájmem nemovitosti je dobré (a dle zákona i povinné) mít k dispozici průkaz energetické náročnosti budovy
Před koupí či pronájmem nemovitosti je dobré (a dle zákona i povinné) mít k dispozici průkaz energetické náročnosti budovy

Naopak nutnost nechat vypracovat průkaz energetické náročnosti neplatí pro tyto nemovitosti:– budovy s energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2– kulturní památky nebo budovy, které se nacházejí v památkové rezervaci– budovy navržené a používané k bohoslužbám a náboženským účelům– rekreační objekty používané jen část roku, kdy jejich odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby, která by vznikla při celoročním užívání– průmyslové a výrobní provozy, dílenské provozovny a zemědělské budovy, které mají spotřebu energie do 700 GJ za rok– budovy zpravodajských služeb a budovy organizací zabezpečujících obranu státu.

Obsah průkazu energetické náročnosti budovy

Tento dokument je obsahově většinou náročný, odvíjí se samozřejmě od velikosti posuzovaného místa. Výsledkem, a asi také tím, co se každému vybaví, když se řekne průkaz energetické náročnosti budovy, je i jeho grafická část. Jsou na ní uvedené ty nejdůležitější informace. Průkaz smí vystavit pouze energetický specialista, který je pověřen Ministerstvem ke zpracování průkazu.

Průkaz energetické náročnosti budovy je několikastránkový dokument, který obsahuje informace a doporučení k danému objektu
Průkaz energetické náročnosti budovy je několikastránkový dokument, který obsahuje informace a doporučení k danému objektu

Na štítku najdete informace, které se týkají legislativní úpravy, podle které se energetické průkazy budovy zpracovávají, identifikaci nemovitosti (včetně adresy a typu budovy, ploše její obálky a objemového faktoru) a fotografii nemovitosti. Dále je zde zařazení do klasifikační třídy energetické náročnosti, které značí spotřebu energie, která je využívaná při standardizovaném způsobu používání budovy. Počítá se zde se spotřebou elektrické energie, plynu, biomasy či uhlí.

Dle účelu zpracování se může stát, že zpracovatel bude mít povinnost provést analýzu využitelnosti alternativních zdrojů energie, či posoudit navržená opatření při větší změně dokončené budovy. V grafickém posudku se toto označí písmenky „Dop.“ se šipkou. Po realizaci opatření pak může objekt spadnout do jiné třídy energetické náročnosti.

Průkaz rovněž obsahuje informace o zařazení budovy do klasifikační třídy vlivu budovy na životní prostředí. Schéma informuje o množství primární neobnovitelné energie, které je potřeba vyrobit k provozu dané budovy.

Další důležitou informací je celková hodnota spotřeby energie pro nemovitost v MWh nebo GJ. Následují informace o určení vlivu budovy v jednotkách energie, seznam doporučených opatření, a také dílčí ukazatele energetické náročnosti – je to přehledná tabulka, ve které jsou uvedeny úrovně potřeby energie pro obálku a jednotlivé kategorie technických zařízení budovy – jedná se o vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti, ohřev vody a osvětlení.

Nakonec je zde ještě zapsán podíl zdrojů energie na provozu budovy, identifikace zpracovatele průkazu, a to včetně razítka s evidenčním číslem MPO ČR, Na závěr je určena i dobu platnosti průkazu energetické náročnosti budovy, standardně je to 10 let od vystavení, či do doby provedené větší změny.

V PENBu najdeme sice přibližné, přesto určující hodnoty, které ukazují, kolik energie je třeba například k vytopení budovy
V PENBu najdeme sice přibližné, přesto určující hodnoty, které ukazují, kolik energie je třeba například k vytopení budovy

Závěrem je třeba říci, že hodnota roční energetické potřeby tepla na vytápění, kterou průkaz energetické náročnosti budovy udává, je pouze orientační a nemusí se shodovat se skutečně naměřenou spotřebou z provozu budovy. K výpočtům se totiž používají smluvní hodnoty, což umožňuje vzájemné porovnání budov. Rozdíl obou hodnot může být v řádech desítek procent, nejblíže jsou hodnoty průkazů energetických náročností budov a skutečnosti u bytových domů.

Autor: Lenka Tajbrová (text), Depositphotos (foto)

Související k tématu