Mšice patří mezi nejzávažnější škůdce rostlin, jak na jejich likvidaci?

Není pěstitele, který by neznal mšice. Letošní rok je pro ně obzvláště příznivý vzhledem k mimořádně teplému nástupu jara, a tak i ten, kdo má sotva jeden květináč, poznal jejich škodlivost. Mšice napadají snad všechny pěstované kulturní rostliny od ovocných dřevin, přes zeleninu až po okrasné rostliny. Na mšice můžete použít domácí postřik.

Mšice patří mezi nejzávažnější škůdce rostlin, jak na jejich likvidaci?

Největší nápor jejich škodlivosti bývá na jaře a počátkem léta. Svým sáním deformují a kroutí listy, které ztrácejí schopnost asimilace a rostliny mnohdy zpomalí, až zastaví růst. Začátkem léta ale jejich činnost ustává a kolonie se začínají zmenšovat, znamená to, že se mšice stěhují na další hostitele. A protože patří ke škůdcům nejznámějším, neuškodí malé objasnění životního cyklu alespoň těch nejznámějších.

Rozmnožování mšic je označováno jako rodozměna, při které dochází ke střídání způsobů rozmnožování – větší část roku se množí partenogeneticky (bez oplození), na podzim se pak objevuje oboupohlavní generace a dochází k páření. Partenogeneze je často doprovázena živorodostí, což vysvětluje jejich velmi rychlé namnožení během krátké doby v příhodných životních podmínkách.

Nejvíce mšic bývá na jaře a počátkem léta
Nejvíce mšic bývá na jaře a počátkem léta

Samotný vývoj mšic je ale poměrně komplikovaný. Dochází při něm u řady druhů k pravidelnému střídání primárních (většinou dřeviny) a sekundárních (většinou byliny) hostitelských rostlin. A nyní se alespoň u některých druhů podíváme, kam se vlastně během léta stěhují:

Mšice jabloňová, škodící na jabloních, se letos vyskytuje často. Způsobuje svým sáním deformace listů a ty se vybarvují žlutě až červeně. Listy následně zasychají a opadávají Začátkem léta se mšice jitrocelová stěhuje na jitrocele, ze kterých se však během září a října celé kolonie stěhují zpátky na jabloně. Zde pak přezimují ve formě vajíček.

Mšice způsobuje deformace listů
Mšice způsobuje deformace listů

Mšice švestková – škodí sáním na spodní straně listů, kde vytváří velmi početné kolonie. Listy se nedeformují, ale žloutnou a předčasně opadávají, letorosty zastavují růst a dřevo špatně vyzrává. Produkují velké množství medovice, v důsledku toho jsou pak listy pokrývány černí. Nezanedbatelný je i přenos virových chorob, především šarky, sáním těchto mšic. Letní generace mšice švestkové žijí na rákosu, ze kterého se na sklonku léta vracejí zpátky na peckoviny.

​Mšice švestková škodí sáním na spodní straně listů
​Mšice švestková škodí sáním na spodní straně listů

Mšice bodláková patří mezi další škůdce peckovin, její letní generace se vyvíjí na hvězdicovitých rostlinách (bodlák, pcháč, heřmánek, rmen, starček, kopretina) nebo na některých brutnákovitých (hadinec, kostival). Zimní vajíčka pak přezimují na slivoních.

Mšice broskvoňová škodí sáním na spodní straně listů broskvoní a způsobují deformace, často zaměňované s kadeřavostí. Začátkem června se stěhují na byliny, kde se dále rozmnožují. Na podzim se vracejí na broskvoně, kde kladou zimní vajíčka, která jsou černá. Mezi druhotné hostitele patří především merlík a lebeda.

Mšice hnízdotvorná saje na spodní straně listů broskvoní, mandloní, trnek a dalších příbuzných druzích. V červnu se stěhuje na hvězdicovité rostliny, především bodláky. Na podzim se stěhuje zpátky na broskvoně, kde přezimuje ve formě zimních vajíček.

Černá mšice třešňová je vidět na dálku, svým sáním způsobuje zkroucení a kadeření listů. Mšice vylučují medovici, na níž se následně vyvíjejí černě. Začátkem července se mšice třešňová stěhuje na různé byliny, především na svízele a mařinku vonnou. Na podzim se opět vracejí na letorosty třešní a višní, kde kladou černá přezimující vajíčka.

Mšice třešňová způsobuje kroucení listů
Mšice třešňová způsobuje kroucení listů

Mšice rybízová patří mezi nejznámější, díky nápadným deformacím sotva vyrašených listů rybízů. Během léta se tato mšice stěhuje na sekundární hostitelské rostliny – zejména hluchavky a čistce, ze kterých se vracejí na primární hostitele, kde poblíž pupenů kladou přezimující vajíčka.

Díky mšicím dochází u rybízu k nápadným deformacím listů
Díky mšicím dochází u rybízu k nápadným deformacím listů

Mšice jitrocelová je v posledních letech stále častější. Projevuje se sáním na listech jabloní. Napadené listy se velmi výrazně vybarvují do červena, kroutí se a jsou velmi křehké. Při silném napadení opadávají. Na jabloních se množí až do srpna. Začátkem léta přelétají okřídlené mšice na jitrocel, kde se usazují na listech a kořenech. Na jabloně se vrací v září a říjnu. Zde kladou černá matná vajíčka, která přezimují. Ošetřování se provádí ve fenofázi zeleného a růžového poupěte.

Mšice jitrocelová je v posledních letech stále častější
Mšice jitrocelová je v posledních letech stále častější

To je výčet těch nejznámějších, z celkového počtu asi 900 druhů, které dobře známe ze svých zahrádek a mnohdy už nevíme, jak na ně. Možná alespoň částečné pochopení životního cyklu některých druhů usnadní mnohým někdy marnou snahu o jejich likvidaci. V tomto případě chci apelovat na důsledné provádění předjarních postřiků, které může účinně redukovat množství zimujících vajíček a následně dospělých jedinců. Nenechme se tedy uchlácholit zjištěním, že mšice jsou najednou pryč, ony se pouze připravují na zimu.

Předjarní postřiky je třeba provádět důsledně
Předjarní postřiky je třeba provádět důsledně

  • Z předjarních postřiků je vhodné aplikovat např. Careo před rašením listů.
  • V průběhu vegetace se osvědčuje použití přípravků Mospilan, Pirimor, Careo a Decis.
  • Existují ale i domácí recepty vycházející z dostupných zdrojů, které máme stále po ruce. Jedním z nich je cibulovo-česnekový výluh.

Použijte domácí postřik na mšice

Když se začnou u palem či jiných listnatých pokojových rostlin objevovat určité změny (kroucení, různé změny zbarvení, skvrnitost, pavučinky), jedná se zcela určitě buď o houbové onemocnění nebo napadení škůdcem. Pokud nepomůže změna místa nebo přesazení, může přispět k uzdravení česnek nebo cibule.

Nejjednodušší je, když listy potřeme rovnou plochou rozříznutého česneku. Tuto kůru můžeme po týdnu opakovat. Také cibule nám výborně poslouží. Cibulové slupky přelijeme vařící vodou (nejlépe dešťovou) a necháme 24 hodin stát. Listům postižených rostlin potom dopřejeme cibulovou koupel. Rostliny v květináči postavíme na vhodné místo (například do vany) a důkladně je konví osprchujeme. Obě metody jsou sice považovány za velmi málo účinné, ale za vyzkoušení jistě stojí.

Při napadení houbovou chorobou nebo škůdci může pomoci česnek nebo cibule
Při napadení houbovou chorobou nebo škůdci může pomoci česnek nebo cibule
Autor: Ludmila Dušková (text a foto), Depositphotos (foto)

Související k tématu