Aniž bychom to tušili, uvnitř našeho obydlí se mohou vyskytovat škůdci dřeva, kteří pomalu nahlodávají trámy nebo rámy oken. Někteří z nich jsou natolik rázní, že překážkou není ani omítka nebo zdivo. Proč musíme chránit dřevo proti škůdcům? Jaké jsou zásady správné ochrany a co dělat, když nám trámy napadne dřevomorka nebo červotoč?
Proč chránit dřevo proti škůdcům
Dřevo patří ke konstrukčním materiálům, sloužícím pro stavbu domu již od pradávna. Ze dřeva budujeme základ střechy, přístavek ve formě pergoly a milovníci přírodních materiálů zajisté zvolí i dřevěná okna. Ty se dostávají zpátky do módy. Systematická a cílená ochrana dřeva proti škůdcům je důležitá z hlediska zajištění dlouhé životnosti tohoto materiálu.
Ve vlhkém prostředí je nejčastěji dřevo napadáno plísněmi a hnilobou. Plíseň patří k houbovým chorobám, kdy je vlhký povrch materiálu pokryt nehezkými, nejčastěji šedavými nebo bělavými povlaky, které postupně přispívají k jeho zkáze. Vlhké dřevo je také napadáno hmyzem, červotočem nebo dřevomorkou. Proti vlhkosti musíme cíleně bojovat, a to jak pravidelnými nátěry pomocí různých chemických přípravků, tak prevencí, která spočívá v důsledném sledování stavu všech dřevěných částí. Když zjistíme, že jsou nátěry poškozené nebo střecha protéká, musíme co nejrychleji zasáhnout.

Nízká vlhkost je základ
Základním a nejdůležitějším předpokladem dlouhé životnosti dřeva je zajištění nízké vlhkosti materiálu jako takového. Ideální hodnota činí 20%, při vyšších bychom měli zasáhnout. Pomáhá obnova přirozeného větrání, případně ještě dodatečná oprava místa, kudy do střechy zatéká. Přímé měření vlhkosti změříme například odporovým vlhkoměrem.

Dřevokazný hmyz a jeho likvidace
Nejvíce rozšířeným škůdcem je jednoznačně červotoč. Napadení dřeva tímto nezvaným hostem poznáme podle vytvořených výletových otvorů ve dřevě, kde nejčastěji napadá špatně ochráněné rámy oken, které přicházejí do styku s mrazem. Přítomnost červotoče prokáže kromě otvorů také charakteristické chroupání, které vychází ze dřeva. Největší problém při napadení červotočem je, že vytvářením chodbiček ve dřevě snižuje jeho pevnost. Takže je zapotřebí co nejrychleji zakročit a napadené dřevo důkladným postupem impregnovat. Impregnační přípravky natíráme na dřevo štětcem, na větších plochách použijeme váleček. Při silném napadení se osvědčila přímá aplikace pomocí jehly a stříkačky do výletových otvorů. Napadení dřevokazným hmyzem obecně zhoršuje odolnost dřeva proti dřevokazným houbám, proto provádíme pravidelnou kontrolu, která odhalí případné napadení. Dalšími známými škůdci jsou tesařík nebo kůrovec, ochrana proti nim je stejná jako v případě červotoče. A to důsledná preventivní impregnace.

Dřevomorka je nejvážnější chorobou
Dřevomorka představuje obrovskou hrozbu pro celý dům. Je to úporná dřevokazná houba, která napadá dřevo tak, že materiál hnije, čímž může dojít až k narušení statiky domu, pokud jsou napadeny například nosné trámy střešní konstrukce. Napadení touto houbou je velmi zákeřné v tom, že plodnice samy produkují vlhkost, čím se přiživují a udržují v optimálních podmínkách. Navíc podhoubí se šíří pomocí rhizomorf, což jsou dlouhá vlákna, která proniknou nejen dřevem, ale i zdí nebo jiným materiálem. Největší problém vzniká při silném napadení, protože materiál je zapotřebí vybourat a vyměnit za nový. Důsledné natírání prostředkem proti houbám je žádoucí ještě před instalací do stavby a není radno s ním šetřit. Velmi dobrý je vícenásobný nátěr, který v suchém prostředí zamezí rozvoji napadení škůdci nebo chorobami.

Několik rad pro ochranu dřeva v celém domě
- Všechny prostory důkladně několikrát týdně větrejte.
- Provádějte kontrolu nepoškozenosti střechy, oken a dalších stavebních prvků domu, ve kterém je použito dřevo.
- Při podezření na protékání střechou nebo kondenzaci vlhkosti ihned zjednejte nápravu, místo ošetřete proti vzniku dřevokazného hmyzu a hub a vysušte.
- Pravidelně provádějte obnovu ochranných nátěrů, které nejsou jen pouhou impregnací, ale pomáhají bojovat proti napadení nežádoucími návštěvníky.

Publikováno: 18. 7. 2019, Autor: Radoslav Ptáček (text), depositphotos.com (foto)
, Profil autora: Redakce