Ať stavíte novou, nebo jste se rozhodli rekonstruovat tu původní, nevynechávejte ve svých plánech hydroizolaci koupelny. Důkladná ochrana materiálů uchová jejich kvalitu a prodlouží životnost celého prostoru. Prosakující voda, vytopení sousedů nebo plíseň na zdech novou koupelnu určitě nevylepší.
Hydroizolaci koupelen a dalších prostor, kde se pravidelně setkáváme s vodou, jako jsou sauny, bazény nebo sprchové kouty, má svá přesně stanovená pravidla a normy. Pro stavbu těchto prostor upravuje pravidla evropská norma ETAG 022 – Sestavy pro vodotěsné povrchové úpravy podlah nebo stěn v mokrých prostorech.
Uvádí se v ní pokyny a usměrnění pro vodotěsnost průchodek a detailů podlahy, odolnost vůči pohybu podložního materiálu v tahovém a smykovém zatížení, a také vodotěsnost stěn s pružným podkladem i pevným podkladem. Stručně řečeno, najdeme v ní popis, jak má být provedeno izolování proti vlhkosti a průniku vody skrz materiál pod dlažbou, obkladem, lepidlem a stěrkou.

Použití hydroizolačních nátěrů
Nátěrovou hydroizolaci je možné použít na širokou škálu materiálů a povrchů, ať už se jedná o beton, cihly, omítku, maltu, starší obklady, či cementotřískové desky. Využití je možné u novostaveb a stejně tak u rekonstrukce starších budov s původními stavebními materiály.
Pro prostory koupelnyje nejpraktičtější použití vhodného hydroizolačního nátěru, který zabrání prosakování vody a kumulování vlhkosti na potřebných místech, a zároveň zůstane kompaktní i pružný.

Postup hydroizolace koupelny
Jako u všech nátěrů, aplikujeme výlučně na čistý a upravený povrch. Zdi si tedy nejprve očistíme od uvolněných částí, vyplníme mezery a trhliny, povrch odmastíme a napenetrujeme.
Nejdříve naneseme nátěr do rohů a kolem prostupů. Do ještě čerstvého nátěru můžete přidat těsnící pásky a bandáže, které jsou určené hlavně pro zpevnění namáhaných míst a spojů. Poté natřeme stěny v místech, kde předpokládáme vyšší výskyt vody, případně natřeme celé stěny. Nakonec natíráme podlahu od stěn do středu a směrem k východu.
Pokud nanášíme dvě vrstvy, necháme první vrstvu důkladně zaschnout, až poté naneseme druhou. Doba schnutí je uvedená výrobcem, ideálně je nechat proschnout minimálně poslední vrstvu celých 24 hodin. Poté můžeme osadit sanitu a začít obkládat.
- celá podlahová plocha koupelny
- 20 cm na zdi nad úroveň podlahy
- celá plocha sprchového koutu
- 20 cm na zdi nad umyvadlem
- 2 m na zdi nad vanou

Jednosložková hydroizolace na bázi disperze
Základním opatřením a ošetřením proti průniku vody a vlhkosti v koupelně je jednosložková nátěrová izolace na bázi disperze – změkčovadla. Aplikuje se jednoduše jako nátěr či stěrka pomocí válečku, štětce nebo zednické stěrky, v jedné až dvou vrstvách. Vždy nanášejte nátěr na čistou plochu, ideálně navíc ošetřenou vhodnou penetrací. V případě koupelny doporučujeme použít fungicidní, tedy protiplísňovou penetraci. Penetrace nefunguje jako izolace proti prosaku vody ani při větší hustotě. Vždy použijte i izolační nátěr.
Je možné izolovat nátěrem i celé zdi koupelny a toalety, ale většinou se to z finančních a časových důvodů neprovádí. Celou zeď izolujeme v případě sprchového koutu.

Dvousložková hydroizolace na bázi cementu
Pokud jste se rozhodli pro sprchový kout bez vaničky, je nutné celý tento prostor zaizolovat ještě účinněji a použít dvousložkovou hydroizolaci na bázi cementu. Jedná se o prostor, který je celý obložený obkladem, stěny i podlaha, a spáry mezi jednotlivými obkladačkami vodu neudrží, ale propustí. Bez důkladné izolace proti prosakování se velmi rychle začne vlhkost zadržovat pod obkladem, což způsobí rozklad materiálu a následnou degradaci zdi i podlahy. Zároveň se začne v místnosti tvořit zdravotně závadná plíseň. V exponovaných místech spojů jednotlivých stěn a stěn s podlahou doplňte izolaci bandážemi a izolačními páskami.
Hydroizolace tekutou lepenkou
Tekutá lepenka s hydroizolačními vlastnostmi je primárně určena pro balkóny a terasy, kde se předpokládá silný příval vody. Je tedy další možnou volbou i pro koupelny se zděným sprchovým koutem.

Zabezpečení spojů a přechodů
Některá místa vyžadují izolační ošetření navíc. Jedná se o přechody mezi stěnami, přechod mezi stěnou a podlahou, dále místa v blízkosti odtoků a výpustí, a také v místech dilatací. Tato místa je potřeba zabezpečit speciálními gumovými a textilními bandážemi – páskami. Jak jsme už psali, páska se zapracuje do ještě mokré první vrstvy izolačního nátěru a poté se znovu několikrát přetře. Směr jednotlivých tahů je dobré měnit, tím se zabezpečí dostatečná hydroizolace a velmi důležitá elasticita v místech jednotlivých spojů.

Závěrečná izolace spojů a přechodů
Každá budova a podklad pod ní neustále pracuje, i když nepatrně. Proto i při nejlépe provedené hydroizolaci je vhodné místa spojů a přechodů zabezpečit ještě povrchovou izolací. Například přechod mezi sanitou a stěnou můžeme opatřit elastickým tmelem. Místa se sjednotí a bude to mít také příjemný estetický efekt.
Publikováno: 7. 7. 2019, Autor: Silva Pokorná (text), Depositphotos (foto)
, Profil autora: Redakce