Dřevostaveb v Česku přibývá jak hub po dešti. Dávno neplatí, že ze dřeva se staví jen letní chaty a rekreační domky. V zahraničí můžete najít dokonce mrakodrapy postavené ze dřeva. V roce 2023 tvořily dřevostavby 14,6 % z celkového množství postavených rodinných domů. A jak se v takové dřevostavbě bydlí? Majitelé si zpravidla chválí rychlost stavby, ekologickou šetrnost a energetickou nenáročnost. Přečtěte si, jaké jsou nejčastější výhody dřevostaveb oproti jiným domům.
Jako domeček z lega
Jednou z nejčastěji zmiňovaných výhod dřevostavby je délka její výstavby. Při průměrné ploše 100 m² může být dřevostavba dokončena až o 6 měsíců dříve než zděný dům. Montáž dřevostavby je rychlý proces, skoro jako byste stavěli domek z lega. „Bylo to úžasné, ráno byla na pozemku jen základová deska a večer stál dům,“ říká paní Lucie, která v dřevostavbě bydlí už pátým rokem. Do dřevostavby se můžete nastěhovat do 3-4 měsíců po zahájení stavby. Konkrétně paní Lucie začala stavět v září a v prosinci už trávila Vánoce v novém domě.
Nižší cena, stejný komfort
Pro dřevostavby je typická nejen úspora času, ale také peněz. Pokud financujete stavbu skrz hypotéku, můžete ušetřit na úrocích díky kratší době výstavby. Stát navíc připravuje novou dotaci na dřevostavby v rámci programu Nová zelená úsporám, která by měla začít platit od ledna příštího roku. S nižší cenou se pojí také nízká energetická náročnost dřevostaveb. U moderních dřevostaveb může být investice do vytápění nesrovnatelně nižší, protože teplo se neakumuluje do cihel jako u zděných domů. Díky dobré izolaci se minimalizují tepelné ztráty a dům se vytopí mnohem rychleji.
Hoří dřevostavba? Jen trošku
Často slýcháme obavy týkající se dřevostaveb a požáru. Nemusíte se bát, že by vám dřevostavba shořela na popel. Mnohem větší riziko při požáru představují například ocelové konstrukce, u kterých hrozí deformace a zhroucení. Paradoxně tak dřevěný strop může při požáru vydržet déle než strop z oceli, která se při vysoké teplotě zdeformuje a strop se zřítí. „Dřevo se při požáru chová předvídatelně a tuto předvídatelnost využíváme při navrhování dřevostaveb. Dle norem je přesně dáno, kolik mm dřeva odhoří za časovou jednotku. Navíc, dřevo při odhořívání tvoří zuhelnatělou vrstvu, která brání přístupu kyslíku a tím brání šíření ohně hlouběji do průřezu dřevěného prvku,“ komentuje Václav Brejcha, technický ředitel firmy vyrábějící dřevostavby.
Místo hromady suti máte dříví na topení
Často se stává, že s pozemkem koupíme i chátrající nemovitost. Místo zdlouhavé rekonstrukce, která je mnohdy finančně náročnější než stavba nového domu, ji srovnáme se zemí a na jejím místě necháme postavit novostavbu podle našich představ. Nedovedete si představit, kolik suti a odpadu vznikne z takového polorozpadlého zděného domu. Naopak dřívím z dřevostavby si zatopíte, na skládku odvezete maximálně jeden kontejner odpadu a zůstane vám čistý pozemek. Nejen likvidace dřevostavby, ale i výroba konstrukce má menší dopady na životní prostředí než u zděného domu. Dřevo je přírodní materiál, neškodí zdraví a energetické náklady na jeho těžbu jsou minimální.
Bydlení, které vás neomrzí
Jednou věcí se zděný dům žádné dřevostavbě nevyrovná, a to variabilitou. Jediné nosné zdi u dřevostavby jsou ty obvodové, uvnitř je rozdělena sádrokartonovými příčkami. Vnitřní dispozice se tak může libovolně měnit. Pokud se vám rozroste rodina nebo vás jen aktuální rozložení omrzí, posunete pár příček a máte nové bydlení. Díky této výhodě se může dřevostavba proměňovat spolu s potřebami majitelů.
Zdroj: ATRIUM
Publikováno: před týdnem, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce