reklama

Klobouky jsou zpět! Objevte kouzlo zapomenutého řemesla

Zapomenuté řemeslo kloboučnictví spolu opět objevíme v tomto článku. Klobouky, dříve nedílná součást šatníku, byly symbolem společenského postavení a identity. Jejich výroba, tedy i samotné řemeslo kloboučníka, má v českých zemích dlouhou tradici. Od středověku, kdy se kloboučníci sdružovali do cechů, až do 20. století, kdy se výroba klobouků industrializovala. Je až neuvěřitelné, kolika proměnami si toto řemeslo prošlo.

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Zapomenuté řemeslo kloboučnictví má za sebou dlouhý příběh

Zapomenuté řemeslo, které se pojí s výrobou klobouků, se v českých zemích objevilo již ve 14. století. V 16. století potom kloboučnictví zažilo rozkvět, zejména v souvislosti s rozvojem soukenictví. Nejvýraznějším centrem výroby klobouků se stal Nový Jičín, kde rovněž i vznikl jeden z prvních kloboučnických cechů. Zdejší kloboučníci vyráběli kvalitní klobouky, které se vyvážely do celé Evropy. 

Výroba klobouků nebyla vůbec jednoduchá. Ve skutečnosti šlo o náročný proces, zahrnující přípravu suroviny (zejména zaječí a králičí srsti), plstění, tvarování, barvení a konečnou úpravu. Každý krok vyžadoval zručnost a zkušenosti. 

Kloboučnictví se ve 20. století industrializovalo
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Kloboučnictví se ve 20. století industrializovalo

K úpadku kloboučnictví došlo v průběhu 20. století 

S nástupem 20. století a změnami v módě začalo kloboučnictví upadat. Klobouky postupně ztratily na své důležitosti a výroba se přesunula do velkých továren. V České republice se největším výrobcem klobouků stal Tonak v Novém Jičíně, který dodnes vyrábí plstěné klobouky. 

Dnes je již řemeslo kloboučníka spíše vzácností. Ačkoli se zájem o ručně vyráběné klobouky opět zvyšuje, počet profesionálních kloboučníků je velmi nízký. Bohužel v současné době v České republice neexistuje žádná škola, v níž by se kloboučnictví vyučovalo. Jedinou možností je individuální výuka u zkušeného mistra nebo zahraniční školy. 

Klobouky mají budoucnost, stále působí elegantně a jsou noblesním kouskem
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Klobouky mají budoucnost, stále působí elegantně a jsou noblesním kouskem

Jaká je budoucnost kloboučnictví? 

Ačkoliv dnes již nejsou klobouky tak běžnou součástí každodenního života, jejich aktuální návrat, který jsme zaznamenali již před několika lety, naznačuje, že toto řemeslo má stále budoucnost. Ručně vyráběné  klobouky jsou stále symbolem elegance, individuality a kvality. Ostatně, kloboučnictví je nejen řemeslem, ale i uměním, které spojuje tradici s moderním designem. 

Pokud vás toto řemeslo zaujalo, můžete se inspirovat prací současných kloboučníků, navštívit historické muzeum nebo se pokusit najít nějaký kurz, který by vám umožnil vyzkoušet si výrobu klobouku. Inspiraci můžete hledat i v našem článku, kde vás seznámíme s jedním velmi zajímavým kloboučníkem. 

Peter de Vries svou práci kloboučníka opírá o dovednost pracovat s nůžkami
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Peter de Vries svou práci kloboučníka opírá o dovednost pracovat s nůžkami

Peter de Vries - Muž, který se zamiloval do nůžek a ruční výroby klobouků

Jak Peter de Vries říká: “Ke kloboučnickému řemeslu potřebujete celou řadu náčiní a strojů, avšak ústřední roli mají vždy nůžky.” Jde o krejčovské nůžky s krátkou čepelí, které se používají k stříhání filcu, sestřihnutí slámové výztuže, nití i ke koncové kontrole. Nůžky, které vlastní Peter de Vries, ho doprovází již 29 let. Zdědil je po své babičce a každý den je používá ke své práci. Tyto nůžky jsou pro něj totéž, co je štětec pro malíře. Přesně takovým způsobem patří nůžky k práci kloboučníka. Nůžky jsou o pocitu. Jsou prodloužením řemeslníkovy ruky, takže je musí skvěle ovládat. U toho si pak člověk všimne, jak moc je kloboučnictví jemnou prací. Peter de Vries těmito nůžkami již nastříhal tisíce klobouků. Jsou tak dokonalé, že s nimi můžete dokonce otevřít i láhev piva a říct si, že vám padl a “na zdraví”!

Bohužel u nás kloboučnickou školu nenajdete, učit se musíte u mistra kloboučníka nebo v zahraničí
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Bohužel u nás kloboučnickou školu nenajdete, učit se musíte u mistra kloboučníka nebo v zahraničí

Peter de Vries se narodil v roce 1961 v Groningenu v Nizozemsku a původně byl optikem. Od roku 1989 však žije v Hamburku, kde si jako samouk koupil stroje na tvarování klobouků a rozjel jejich výrobu. Rodilého Nizozemce zajímají především všestranné tvary. V roce 2004 si nechal patentovat svůj výtvor zvaný “The Sushehat”, což je klobouk s 9 různými tvary, inspirovaný čelenkou japonských velitelů. Za tento klobouk získal hned několik ocenění. 

Zdroje informací: HORNBACH BAUMARKT CS spol. s.r.o., diplomová magisterská práce Petra Polochová, hutdevries.de

Publikováno: 14. 9. 2024, Autor: Adriana Dosedělová, Profil autora: Adriana Dosedělová