Kovářské řemeslo bylo ceněno už v dávné minulosti a dnes se opět vrací do módy. Už to není jen o výrobě radlic nebo hřebíků, moderní kováři jsou také velcí umělci, kteří dokážou vykovat originální dekorace a předměty denní potřeby.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Kovářské řemeslo se vrací do módy
Železo znal člověk už před 3000 let před naším letopočtem a uměl ho i opracovat. Schopnost zpracovat železnou rudu byla ostatně jedním z kritérií, kterým se určovala vyspělosti starověkých civilizací. Během staletí, kdy se kovářské řemeslo formovalo od prvních hrubých nástrojů přes funkční předměty, až k uměleckým dekoracím se současnost k tomuto řemeslu opět chová laskavě a kováři jsou opět velmi vážení řemeslníci.
Kdo jiný by měl kovářské řemeslo přiblížit než ti, kdo se jím zabývají. Tedy samotní kováři, resp. mistr Petr Voříšek, který je mistrem odborného výcviku na Střední odborné škole uměleckořemeslné s.r.o., která shodou okolností sídlí v Praze v ulici Podkovářská. Název byl ulici dán od dob, kdy zde kováři a podkováři postavili kovárnu, v níž kovali koně a vyrábělI spotřební zboží ze železa.
Na této škole je možné se vyučit uměleckým kovářem. Kovářské řemeslo není zdaleka už jen pro chlapy jako hory, ale je zajímavé i pro něžné pohlaví a setkat se se ženou - kovářkou už není nic exotického. Kovářské řemeslo je ale také řemeslo horké, černé a těžké. Je proto nutné používat opravdu dobré pracovní pomůcky a ochranný oděv (zástěru, obuv, rukavice), které ochrání před rozžhavenou výhní i železem.
Umělecká díla z kovu zhotovují pouze špičkový odborníci v oboru
Co by měl umělecký kovář umět? Rukodělně, případně za pomoci bucharu a dalších kovoopracujících strojů zhotovovat uměleckořemeslné, dekorativní a užitné předměty z kovů. Slovem kovy nemyslíme jen železo, ale barevné kovy jako je měď, hliník, bronz či mosaz. Kovářské řemeslo se dále rozděluje na další podkategorie - např. podkovář, pasíř, kovotepec a podobně.
Například podkovář byl a je typ kováře, který se stará výhradně o podkovy koní. V současnosti, kdy je chov koní opět na vzestupu a koně se chovají jak za účel práce, tak za účelem sportu či hippoterapie, je podkovářství velmi žádaný obor. Náplní práce podkováře je totiž i tzv. koňská pedikúra.
Podkováři jsou také kováři, ale věnují se výhradně výrobě podkov
Kovářské řemeslo si dnes už nevystačí pouze s kladivem a kovadlinou, případně s několika druhy kovářských kleští, ale používá také moderní stroje. Jedním z nich je buchar. Díky bucharu se tak kováři nemusí zatěžovat s náročnou prací, kterou bezpochyby je tvarování materiálu rázem.
Kovářská kladiva a kleště jsou nástroje, které si kováři vyrábějí sami. Kladiva se liší tvarem, velikostí a účelem použití, a stejně tak kleště. Existuje devět hlavních typů kovářských kleští, které však doplňují další různé specifické kleště. Jednou z nejdůležitějších věcí v kovárně je ale kovářská kovadlina, která má charakteristický tvar.
Bez čeho se rovněž kovářské řemeslo neobejde je výheň a oheň. Ocel či jiný zpracovávaný kov se musí ve výhni ohřát na vysokou teplotu, doslova rozžhavit. V současnosti tradiční výheň nahrazují elektrické či plynové výhně.
Moderní umělecký kovář by měl prokazovat estetické cítění, musí se orientovat i v dnes už nepoužívaných technologických postupech, aby dokázal zhotovit výrobek dle starého vzoru.
Kovářské dílny bývají dnes často propojeny se zámečnickými, protože obě tato řemesla se zabývají také řemeslem pasířským. Zámečníci však na rozdíl od kovářů ke své práci nepotřebují výheň.
Malý kovový lístek v sobě skrývá spoustu půvabu, i když je ze železa
Vedle kovářů je také velmi ceněné řemeslo nožířské nebo mečířské. Kovářské řemeslo je práce pro skutečné profesionály, kteří chtějí svým uměním odkázat společnosti plnohodnotná díla, která mohou přetrvat staletí tak, jako se spousta děl z minulosti uchovala až do dnešních dnů.
A pokud se cítíte být staří na školu, kde byste získali potřebné zkušenosti, můžete se podívat na některý z workshopů, kde vám osvětlí základy a budete se moci prakticky seznámit s kovářským řemeslem vlastnoručně.
Zdroj informací: Libovky Pepy Libického, pořad REUSE, spektrumzdravi.cz, umeleckoremeslna.cz
Publikováno: 31. 8. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
