Omítání patří mezi základní dovednosti každého zedníka. I laik by ale měl vědět, jak na omítku. Aby si doma mohl omítnout zeď nebo spravit oprýskané zdivo. Následující text můžete brát jako inspiraci. Najdete v něm pár užitečných rad a tipů, které vám práci s omítkou zjednoduší. A nebojte se – nahazování omítky není nic, co byste bez trochy cviku nezvládli.
V textu se dozvíte, jak na omítku, její namíchání, nahození i zahlazení (Zdroj: Jaroslav Kropáč)
Jak na omítku? Jděte na ni od lesa
Pokud nechcete ztrácet čas s přípravou jádrové omítky nebo na ni nemáte míchačku, nevěšte hlavu. Když nevíte, jak na omítku, respektive na její přípravu, můžete si ji koupit už nachystanou. Jádrové omítky pro ruční zpracování se dodávají v pytli podobně jako cement. Obsah pytle pak stačí nasypat do vědra, zalít vodou a promíchat stavebním míchadlem. Je to rychlé a snadné. Kupované jádrové omítky mají vysokou kvalitu.
Když chcete šetřit nebo laborovat
Jestli se nebojíte práce a chcete trochu ušetřit, můžete si jádrovou omítku připravit svépomocí. Jak na domácí omítku? Jednoduše. Základní složky jsou písek frakce 0/4, dále cement, vápno a voda. Základní poměr je tento: 6 dílů písku, 3 díly vápna a 1 díl cementu. Voda se dolévá podle potřeby tak, aby měla omítka konzistenci krupicové kaše. Je to trochu laborování. Čím více přidáte cementu, tím bude omítka tvrdší, naopak přidáním vápna bude omítka vzdušnější a lépe se vám bude nahazovat.
Jak připravit zeď
Teď už víme, jak na omítku, přesněji jak ji namíchat. Předtím, než ji nahodíme na zeď, musíme zdivo připravit. Zeď musí být čistá a ošetřená vápenocementovým postřikem. Jde o velmi řídkou směs cementu, trochy vápna a vody. I postřik si můžete koupit. Jeho účelem je, aby sjednotil povrch zdiva. Až po zaschnutí postřiku můžeme na zdivo nahazovat připravenou jádrovou omítku. Řekneme si také něco o tom, jak omítat nepálené zdivo.
Když máme připravenou omítku i zeď, můžeme začít s nahazováním jádrové omítky. Základním nástrojem je zednická lžíce. Na lžíci si naberte omítku a švihem zápěstí nahoďte omítku na zeď. Měla by vytvořit bochánek. Pokud na zdi nedrží, zkuste přidat vápno. Jestli se malta příliš rozstříkává, je moc řídká. Takovou směs je třeba zahustit. V nahazování „bochánků“ pokračujeme dál, zhruba do metru výšky stěny. Pak si vezmeme stahovací lať a latí opřenou o omítníky stáhneme omítku do roviny. Instalaci omítníků se věnoval některý z předchozích článků na našem webu. Staženou maltu vrátíme zpátky do koleček nebo vědra a po promíchání ji můžeme na zeď znovu nahodit. Takto pokračujeme, až je celá zeď nahozená.
Až omítka zavadne, je potřeba ji zahladit dřevěným hladítkem. Zavadlá omítka se pozná tak, že když ji přejedete prstem, vytvoří se pouze šmouha, ale prst nezajede do omítky. Dřevěné hladítko si namočíme do vody a krouživým pohybem celou zeď přehoblujeme. Je to rychlá práce a dobře jde od ruky.
Lať posouváme po omítnících. Po zavadnutí omítku upravíme dřevěným hladítkem
Specialitou jsou nepálené cihly
Když už víme, jak na omítku – její přípravu, nahození i zahlazení, můžeme se posunout o kousek dál, a to k omítání nepáleného zdiva. Nepáleným cihlám se někde říká vepřovice, puce a podobně. Jde o cihly vyrobené ze speciální hlíny, které neprošly vypálením v peci. Obvykle se s nimi setkáme při rekonstrukcích starých domů a v poslední době zažívají renesanci.
Vepřovice mají své výhody – jsou ekologické a v místnostech udržují příjemné klima. Nevýhodou je nižší pevnost, do vepřovice se také obtížně instalují hmoždinky, nesnáší vlhko.
Omítat takové cihly můžeme běžnou jádrovou omítkou, jak bylo popsáno výše. Důležitá je ale příprava takové zdi. Starý a osvědčený postup při rekonstrukcích stěn z nepálených cihel je tento – na zeď je potřeba nejprve přitlouct rabicové pletivo. Do zdi se zatlouká obyčejnými skobami. Takto upravenou zeď ošetříme vápenocementovým postřikem, který necháme pořádně vytvrdnout.
