Začíná postní doba, období příprav na Velikonoce

Proč dodržovat postní dobu?

Tradice držení půstu před Velikonocemi má křesťanské kořeny. Je to doba, kdy se věřící připravovali na nejdůležitější svátky v roce, na Velikonoce. Velký půst začíná na Popeleční středu a končí na Bílou sobotu. Kdy nastává doba oslav vzkříšení Ježíše Krista. Po období masopustního veselí, kdy se chodilo po vsích v maskách, pořádaly se zábavy, plesy, hody a veselice, nastává doba odříkání si. Během masopustu lidé na vsích často pořádaly vepřové zabíjačky, což byla velká událost pro všechny zúčastněné. Sousedé si vzájemně vypomáhali a byla to příležitost pořádně se najíst, popít a pobavit se.

Od Popeleční středy je tomu však jinak. Doba velkého čtyřicetidenního půstu velí střídmost v jídle, odříkání si zábav a různých dalších požitků. Během této doby lidé měli očistit nejen své tělo, ale také mysl. Připravit se na Velikonoce, příchod jara a obecně novou sezónu práce na zahradě, polích, … Střídmý způsob života byl v postní dobu mimo nedělí dodržován každý den, vrcholil na Velký pátek, což byl den nejpřísnějšího půstu. V tento den byl ukřižován Ježíš Kristus a tradičně je tento den vnímán věřícími po celém světě jako den velkého smutku.

Začátek postní doby je Popeleční středa

Právě na Popeleční středu začíná velký půst. V tento den se věřící schází v kostele, kde kněží jim kněží dělá na čele znamení kříže z popele, tak zvaný popelec. Tento popel je z kočiček, které lidé nasbírali v loňském roce na Květnou neděli, která bezprostředně předchází Velikonocům. Toto znamení je děláno na připomínky pomíjivosti lidského života – prach si a v prach se obrátíš.

Počátkem půstu nastává období šesti neděl zbývajících do Velikonoc.

Přísné dodržování půstu

Tradičně měl půst velmi přísnou podobu. Po celých 40 dní bylo zapovězeno jíst maso, vejce a mléčné produkty. Zpravidla se jedlo pouze jednou denně. Výjimku tvořily pouze neděle, kdy byla pravidla mírnější.

V dnešní době je držení velkého půstu vnímáno a dodržováno v mnohem mírnějším duchu. Lidé se snaží dodržovat střídmost v jídle, avšak ne striktní. Snaží se odříci si různé pochutiny jako sladkosti, kávu, ale také alkohol a cigarety. Můžete to zkusit také a ušetřené peníze třeba odkládat stranou do pokladničky. Sami budete možná překvapeni, jakou částku se vám podaří během 40 postních dní uspořit.

Postní doba není jen o dodržování půstu v jídle a odříkání si zábavy. Důležité je umět se v tuto dobu obrátit sám k sobě a říct si, zda život, který žijeme nás naplňuje. Zda je správné nechat se unášet všudypřítomným konzumem, který nás nutí ke koupi zbytečností a žití bezduchého povrchního života. Spoustu věcí, která jsou nám vnucovány totiž ke šťastnějšímu životu skutečně nepotřebujeme. Jde jen to se pozastavit a tyto věci si uvědomit. Začít žít lépe v souladu se svým svědomím, přírodou a okolím.

Postní neděle

Každá neděle v době velkého půstu má své označení a dodržují se na ní různé tradice a zvyky. Také přísný půst byl v tento den mnohem mírnější a bylo povoleno se dosyta najíst.

• 1. postní neděle – černá neděle – svůj název si černá neděle vysloužila podle černých šatů, které v tento den ženy oblékaly. Tento den se pekly preclíky sypané solí a mákem.

• 2. postní neděle – pražná – ta má své označení podle tradičního pokrmu, který se v tento den jedl. Nazývá se „pražmo“ a jedná se vlastně o upražená obilná zrna nebo klasy. Připravovala se z nich také vydatná polévka.

• 3. postní neděle – kýchavná – naši předkové věřili, že kýchání čistí hlavu a mysl. Bylo dobrým zvykem a dobrým mravem na kýchnutí odpovědět pozdravem: „Pomáhej pán Bůh.“, nebo „Pozdrav pán Bůh.“ A to se vlastně dodrželo do dnes.

• 4. postní neděle – družebná – bylo zvykem, že v tuto neděli chodíval budoucí ženich se svojí družbou do stavení, kde chtěl o Velikonocích požádat rodiče o ruku své milé. V tuto neděli bylo zvykem jíst pučálku pokrmy (kaše, polévky) z naklíčeného hrachu.

• 5. postní neděle – smrtná – tato neděle v sobě nese spoustu pohanských tradic. Ze vsi se vyháněla a vynášela Morana (jinde také mařena, mořena, smrtholka…). Jednalo se o figurínu vyrobenou ze slámy a ženských šatů. Ta byla za doprovodu říkaček, zpěvu a popěvků vhozena do řeky či potoka. Symbolicky tím skončila vláda zimy a nastalo jaro. Na řadě míst se zvyk vynášení Morany dodržuje dodnes.

• 6. postní neděle – květná – v tento den nastává pašijový týden, týden bezprostředně předcházející Velikonocům, kdy si věřící připomínají poslední dny života Ježíše Krista. Jeho zradu, odsouzení a ukřižování a následné zázračné zmrtvýchvstání. V tento den si věřící nechávají v kostele posvětit ratolesti kočiček.