reklama

Šikovné řešení pro ostré svahy

Ostré svahy bývají tvrdým oříškem pro nejednoho zahrádkáře. Kromě toho, že se v těchto podmínkách mnohdy špatně ujímají vysazené rostliny, hrozí zde navíc i půdní a vodní eroze. Jak si tedy se svahem poradit, aby i toto stanoviště plnilo svou funkci v zahradě? Řešení se najde hned několik a některá nejsou ani nijak zvlášť technicky náročná.

i (Zdroj: shutterstock.com)
Šikovné řešení pro ostré svahy

Mnozí zájemci o pozemky se ostrým svahům raději vyhýbají a vyhledávají pokud možno rovný pozemek, který ovšem může připravit také několik nepříjemných překvapení.

Ostřejší svahy občas vyžadují spíše technické řešení, které není rozhodně otázkou pouze vhodného výběru rostlin pro výsadbu. Pokud je svah ohrožen sesuvy půdy nebo rychlou vodní erozí, je na místě povolat odborníky, kteří s touto problematikou mají dlouhodobé zkušenosti. V těch nejožehavějších případech je nutné oslovit i statiky, zvláště pokud se pod tímto svahem nachází stavby.

Pokud chcete svah využívat, ale jeho sklon to nedovoluje, zvažte například vybudování teras, se kterými vám pomohou stavební firmy. Vždy se přitom snažte, aby byly jednotlivé terásky vyspádovány kvůli odvodu dešťové vody. Tvorba teras je sice technicky a konečně i finančně náročná, ale ve výsledku se opravdu vyplatí, protože budete moci jinak nevyužitelný svah použít například pro pěstování zeleniny nebo pokud je orientovaný na jih, můžete vyzkoušet i výsadbu teplomilných rostlin včetně révy vinné.

travnik-ve-svahu.JPG

Zdroj: archiv redakce

Hatě nebo suché zídky

Pokud není svah příliš ostrý, ale přesto je jeho povrch ohrožen erozí, je nasnadě hned několik možností. Svah se dá zahaťovat například smrkovým řezivem. Toto řešení si skvěle poradí se zamezením eroze a pomůže i ujímání rostlin, které mají jinak ve svahu problém se zakořeňováním.

Hatě musí být uloženy kolmo na svah a jednotlivá patra se musí vykrývat, aby mezi jednotlivými prkny nemohly protékat nerušeně proudy dešťové vody při přívalových deštích, které by opět urychlily erozi. Hatě zpevní svah a zároveň šikovně podrží mulčovací materiál, přesto je dobré svah osázet rychle rostoucími půdopokryvnými keři, které během několika málo let zakryjí půdní povrch.

S menšími svahy pomohou suché zídky. Ty například vyřeší menší terénní rozdíly mezi jednotlivými částmi zahrady, takže se nakonec svahu i vyhnete. Suchá zídka je dobrým řešením pouze pro malé svahy, kdy není na tuto stavbu vyvíjen výrazný tlak. Výhodou zídky je snadné provedení a přirozený vzhled, který zajímavě vynikne i v přírodní zahradě. Aby ovšem zídka fungovala, jak má, je potřeba předem promyslet její parametry, aby byla stabilní a aby se nerozpadala. Nikdy na její stavbu nepoužívejte příliš malé kameny. Spáry mezi jednotlivými kameny by měly vykrývat kameny v následujícím patře, stavba se tak přirozeně zpevní a nehrozí její narušení.

Šikovné řešení pro ostré svahy
Šikovné řešení pro ostré svahy (Zdroj: )
Šikovné řešení pro ostré svahy
Šikovné řešení pro ostré svahy (Zdroj: archiv redakce)
Šikovné řešení pro ostré svahy
Šikovné řešení pro ostré svahy (Zdroj: archiv redakce)
Šikovné řešení pro ostré svahy
Šikovné řešení pro ostré svahy (Zdroj: archiv redakce)
Šikovné řešení pro ostré svahy
Šikovné řešení pro ostré svahy (Zdroj: archiv redakce)
Šikovné řešení pro ostré svahy
Šikovné řešení pro ostré svahy (Zdroj: archiv redakce)

Trvalky raději ne

Mnozí zahrádkáři ostré svahy často neřeší technicky, ale upřednostní pro ně jednodušší řešení v podobě prosté výsadby. Přesto je dobré kombinovat výsadbu s jiným technickým řešením. Rostliny mnohem lépe zakořeňují, pokud je svah doplněn hatěmi z řeziva. Přesto využívejte především takové keře, které rostou rychle a mají půdopokryvnou funkci.

Při zpevňování svahu rozhodně nespoléhejte pouze na trvalky. Nejen že nekoření příliš hluboko, ale nejsou schopny půdní povrch překrýt během celého roku svými nadzemními částmi, které snižují působení faktorů podílejících se na erozi.

Mezi spolehlivě rostoucí keře ve svahu určitě patří půdopokryvné skalníky. Chybu určitě neuděláte při výsadbě skalníku vrbolistého (Cotonaester salicifolius) nebo například skalníku vodorovného (C. horizontalis). I s horšími půdními podmínkami si poradí tavolníky (Spiraea) či pámelníky (Symphoricarpos). Ze skupiny jehličnatých dřevin doporučujeme mikrobiotu křižmovstřícnou (Microbiota decussata) nebo jalovec chvojku (Juniperus sabina ´Tamariscifolia). U těchto druhů oceníme především jejich stálezelený efekt. Na stinném stanovišti se bude i v poměrně ostrém svahu dařit břečťanu popínavému (Hedera helix).

such-z-dka-p-ekon-ter-nn-rozd-l-mezi-r-zn-mi-stmi-zahrady-.JPG

Zdroj: archiv redakce

Foto a text: Lucie Peukertová

Publikováno: 15. 6. 2021, Autor: | autor: Lucie Peukertová