Pro popínavé rostliny není bezvýhradně nutné pouze použití pergol. Další vhodnou konstrukcí pro ně je treláž, což je vlastně hustá mříž vyrobená nejčastěji z úzkých dřevěných latí, které jsou kladeny přes sebe. Dobře umístěná treláž dokáže s úspěchem ukrýt i méně pohledná místa domu nebo zahrady, můžeme jimi částečně zakrýt popelnice anebo okapové roury případně kompostér.
Trelážové dílce dnes běžně zakoupíme v kterémkoli zahradním centru. V zahradě je můžeme umístit na zdi, ale také mohou stát na volném místě. Kromě treláží dřevěných, které jsou nejčastější, se osvědčily i treláže plastové anebo kovové konstrukce. Použít můžete i armovací sítě a lanka. Pěkná treláž zcela v přírodním duchu může být vyrobena z vrbových prutů anebo z bambusu. Zkrátka záleží jen a jen na vás, zda dáte přednost treláži koupené anebo se rozhodnete si nějakou vlastnoručně vyrobit.
Treláže můžeme využít u domu, pergoly, altánkuanebo malé zahradní chatky, nebo mohou kdekoli stát samostatně. Nikdy však nebudou dokonalé, pokud je nevyužijeme k pěstování a ovíjení popínavými rostlinami. Některým budeme muset uchycení na treláži zajistit sami, jiné se po nich budou šplhat směrem ke slunci samy anebo s pomocí ovíjivých úponků.
Veškerým popínavým rostlinám je vlastní růst ve směru růstu vzhůru, ke kterému potřebují oporu. Podíváme-li se na tyto rostliny z botanického hlediska, lze je zařadit do různých skupin. Podle způsobu uchycení se dělí na samopnoucí takzvané pravé, které dokážou samy šplhat po svislých stěnách vzhůru a dále na rostliny popínavé, které budou potřebovat nutně opěrnou konstrukci.
Samopnoucí rostliny zdolávající stěny bez jakýchkoli dalších opor se podle způsobu uchycení k samotnému podkladu dělí na rostliny s přísavnými destičkami anebo terčíky a na rostliny s příčepivými kořínky.
Květinové treláže do všech zahrad (Zdroj: ) Květinové treláže do všech zahrad (Zdroj: ) Květinové treláže do všech zahrad (Zdroj: )
K domácím popínavým rostlinám řadíme břečťan obecný (Hedera helix), plamének plotní (Clematis vitalba), chmel obecný (Humulus lupulus) a zimolez německý (Lonicera periclymenum). Známé psí víno, správně tedy přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia) už se také považuje za u nás zdomácnělý druh, přestože byl dovezen v 17. století ze Severní Ameriky.
K nejznámějším ovíjivým rostlinám patří vistárie čínská (Wisteria sinensis), opletka čínská (Fallopia aubertii), zimolez (Lonicera) a povijnice (Ipomoea). Tyto rostliny nevyvíjejí žádné speciální úchytné orgány. Svými mladými výhony však dokážou spolehlivě ovinout kůly, lana, pletivo, tyče nebo treláže a další druhy opor, aby po nich šplhaly vzhůru. Pro šplhání si vybírají svisle probíhající opory, zatímco příčné části u nich pouze brání sklouzávání těchto rostlin směrem k zemi. V případě žádoucího vodorovného vedení těchto rostlin je nutné je k opoře vyvazovat.
K úponkatým rostlinám řadíme například plamének (Clematis), dále hrachor vonný (Lathyrus odoratus) a vilec šplhavý (Cobea scandens). Ke vzpěrným rostlinám řadíme jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), pnoucí růže a pnoucí ostružiník. Mezi samopnoucí rostliny s příčepivými kořínky patří břečťan obecný (Hedera helix), trubač kořenující (Campsis radicans),brslen Fortuneův (Eonymus Fortunei) a hortenzie pnoucí (Hydrangea petiolaris). Jako jediný ze zástupců popínavých rostlin s přísavnými destičkami má větší význam pouze přísavník (Parthenocissus). Nejspolehlivějším pnoucím se druhem je přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata) a následně i přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia).
