Na záhonech už je v druhé polovině září rajčatům a paprikám zima. Ve skleníku se ale stačí prohřát vzduch i půda i podzimním sluníčkem, takže sklizeň si prodloužíte až do poloviny října. Čerstvá zelenina je samozřejmě nejlepší, ale pamatujte i na zimní zásoby.
Jednoduchý studený (tedy nevytápěný) skleník má z hlediska sklizně dvě výhody – urodí se v něm dříve, ale také sklízíte ještě dlouho poté, co na zahradě už choulostivé druhy přestaly plodit. Pěstování rajčat a paprik ve skleníku je přitom snadné, na výběr je množství odrůd od raných až po pozdní, které budete sklízet právě koncem září a začátkem října. Pro skleník se nejlépe hodí tyčková rajčata. V září už budou hodně vysoká, takže je zkraťte asi na 150 – 170 cm výšky, nebudou se už vysilovat růstem a všechnu energii vloží do dorůstání a dozrávání plodů. Papriky jsou u nás typická zelenina pro skleníky, na záhonu se sice v teplém létě urodí, ale obvykle jen pár kousků, zato ve skleníku můžete pozdní odrůdy sklízet ještě na přelomu září a října. Jsou dokonce nejlepší, protože mají dostatek času dorůst a jejich chuť je plná. Na rozdíl od rajčat, která můžete nechat zčervenat utržená a jejich chuť je pak stejně kvalitní, jako když dozrají na keři, papriky jsou vždy lepší trhané až v konzumní zralosti.
Zásoby na zimu
Jak se dny krátí a sluníčka ubývá, je přece jen potřeba už pomýšlet na to, co s poslední bohatou úrodou rajčat a paprik, když jsou jich najednou plné košíky a nestačíte je ujíst čerstvé. Můžete se pustit do výroby kečupů. Abyste měly domácího kečupu hodně, je praktické přidat k rajčatům jablka, která sklízíte také v září a říjnu. Papriky a kapie se zase hodí na sterilované čalamády a saláty, kterým dodají specifickou aromatickou chuť a vůni.
Nejrychlejší a nejjednodušší je ovšem výroba domácího leča. V kastrolu zpěníte na olivovém oleji půl kila pokrájené cibule, přidáte kilo na proužky nakrájených paprik, mírně podlijete a dusíte pod pokličkou asi deset minut. Pak přidáte na čtvrtky nakrájená rajčata a necháte ještě asi pět minut podusit. Nakonec chvilku míchejte odkryté, aby se odpařila nadbytečná voda. Naplňte do sklenic, zavíčkujte a sterilujte dvacet minut při 80-90 °C. Tohle vlastně není lečo, ale vynikající polotovar na rychlou přípravu omáček, polévek a zeleninových jídel. V zimě oceníte rychlost, s jakou se dá připravit večeře, vonící letní a podzimní úrodou.
Lečo se sušenými houbami
Hrst sušených hub namočte na dvě hodiny do vody, pak slijte a v troše vody poduste do měkka. K houbám vyklopte sklenici zavařeného leča, opepřete, osolte, nechte prohřát a podávejte s vařeným bramborem nebo chlebem. Doba vaření – 15 minut.
Srbská roštěná
Plátky masa naklepte, mírně potřete hořčicí, opepřete, osolte a rychle opečte z obou stran na troše oleje. Přidejte sklenici zavařeného leča a nechte maso podusit do měkka. Plátky vyndejte, omáčku nařeďte trochou vody, případně zahustěte lžičkou hladké mouky rozmíchané ve studené vodě. Doba vaření – 30 minut.
Kari kuřecí prsa plněná lečem
Kuřecí prsa prořízněte tak, aby vznikly větší slabší plátky. Osolte, okořeňte z vnitřní strany kari kořením. Na každý plátek dejte lžíci zavařeného leča, přehněte a sepněte jehlami na ptáčky nebo omotejte nití. Uložte do pekáčku, zalijte dvěma zakysanými smetanami, ve kterých jste předem rozmíchali lžičku kari koření. Pečte přiklopené asi 30 minut. Doba vaření – 40 minut.
Polévka z rajčat a paprik
Sklenici zavařeného leča vyklopte do hrnce, zalijte litrem a půl vody, přidejte tři nová koření, tři pepře a bobkový list, osolte. Nechte na mírném ohni povařit asi 20 minut, pak vyndejte koření, polévku rozmixujte, znovu ohřejte a na talíři do ní přidejte čerstvou pažitku a hrst předem uvařených drobných těstovin. Doba vaření – 30 minut.
Těstoviny s masovým lečem
Čtvrt kila libového mletého masa opečte na trošce oleje tak, že se pěkně rozdrobí. Pak do něj vyklopte sklenici zavařeného leča, okořeňte dle vlastní chuti a dobře prohřejte. Na talíře rozdělte uvařené těstoviny, na ně přidejte maso se zeleninou a posypte strouhaným parmezánem. Doba vaření – 20 minut.
