Skleník na vaší zahradě – nejen pro exotické rostliny

Když se řekne skleníkový efekt mnozí si vybaví plyny zamořenou planetu, hroutící se ke zkáze. Tento jev však není v podstatě nic jiného, než přeměna slunečních paprsků na teplo pomocí skla. A to nemusí mít jen katastrofický scénář. Díky skleníku přece můžete na své zahradě pěstovat i exotické, teplomilné rostliny.

Co vlastně takový skleník v zahradě umožňuje? Rozhodně má obecně nejlepší klimatické podmínky pro život rostlin během celého roku. Ve skleníku se kromě tepla drží i vlhkost proto se zde daří nejen květinám, ale i ovoci a zelenině. Uvnitř je totiž podobná atmosféra jako v deštném pralese, což tropickým květinám svědčí.

Před stavbou skleníku však nesmíte zapomínat, že pokud plánujete skleník delší než 2 metry, vztahuje se k jeho výstavbě ohlašovací povinnost – konec konců, je bude to přeci jen už drobná stavba. Stavební povolení (plánujete-li skleník postavit na betonovém základu) nebo ohlášení stavby skleníku můžete učinit na místním úřadě. Jakmile budete mít všechno papírování za sebou, můžete se pustit do pěstování okrasných exotických „krasavic“, letniček (které mohou ve skleníku těšit vaše oko po celý rok) a nebo zde můžete umístit interiérové rostliny, takzvané pokojovky k přezimování.

O rozměrech plánovaného skleníku rozhoduje především to, za jakým účelem jej stavíte, respektive jaké rostliny v něm budete pěstovat a v jakém množství. Skleník můžete postavit vlastně na jakémkoliv slunném místě v zahradě. Ideální místo je to, kde nebudou skleněné stěny vašeho „tropického altánku“ ohrožovat padající větve ze stromů – například v případě silného větru či při bouřkách.

Typy skleníků

Pro stavbu skleníku je nezbytná kvalitní a pevná konstrukce. Ta bývá obvykle vyhotovena v podobě skládačky ze dřeva. V případě mohutnějších skleníků se již spíše hodí konstrukce kovová. Co se týká tvaru, nejčastěji máme možnost v zahradách vídat skleníky s půdorysem mnohoúhelníků či obdélníků. Střecha může mít takzvaný hřebenový tvar, který připomíná stan, nebo obrácené písmeno „V“. Dále existují také sedlové střechy skleníků, které se zase podobají spíše obrácenému „U“.

Vychytávky do skleníku

Pokud pro svou okrasnou zahradu plánujete prvotřídní skleníkovou stavbu a nevystačíte si s pár prkénky přikrytými igelitem (což se obvykle stejně míjí účinkem), měli byte se poohlédnou po automatických zavlažovacích systémech. Ty budou kontrolovat hladinu vody jak v zemině, tak i ve vzduchu a v případě potřeby spustí samozavlažovací trysky podobně, jako je tomu v případě závlahových systémů u trávníků. Dále také existuje automatizovaná kontrola odvětrávání a stínění. Ani exotické rostliny se totiž nemohou v pařeništi dusit příliš dlouho, navíc by zde hrozil vznik různých plísní. Pochopitelně, že všechny výše uvedené vymoženosti se dají považovat za nadstandard, ale již při samotné stavbě je dobré dbát na odtok srážkové vody, dobrou izolaci a odvodnění.

Uvnitř skleníku

Větší skleníky potřebují mít uvnitř také dostatek prostoru pro manipulaci s rostlinami, dřevinami, ale také s pracovními, zahradnickými nástroji. Vnitřní „podlaha“ skleníku by měla být za každých okolností suchá a tvrdá. To znamená, že v žádném případě není přípustná tráva či rozbahněná zem. Vhodná je venkovní dlažba, kámen či podlahy, určené pro venkovní terasy. Se dřevem však obezřetně! Podlaha ve skleníku nesmí být náchylná na vlhkost. Větší skleníky si také žádají vybavení elektřinou kvůli umělému osvětlení rostlin.

Pěstování

Rostliny a dřeviny můžete ve skleníku pěstovat třemi způsoby. Přímo v připravené, ohraničené zemi, na takzvaných pracovních stolech v klasických, velkých květináčích a nebo tyto dva způsoby kombinovat. Stoly pro pěstování je při kombinovaném pěstění dobré umístit do prostřední části skleníku a prostor po jeho obvodech věnovat rostlinám, zasazeným přímo v zemi.

Škůdci

Kromě mravenců a plazivých škůdců, jakými jsou například slimáci, mohou vašemu skleníku (ale i sobě) škodit například také motýli. Ti mohou dovnitř vletět větracími otvory a vzhledem k tomu, že již nenajdou cestu ven, může to znamenat zkázu nejen vašich rostlin, které začnou pojídat, ale předně také motýlů samotných. Ucholaky zase vylézají z úzkých spár převážně v noci, kdy hodují na pupenech květin – bojovat se proti nim však dá snadno. Ucholaky milují malé štěrbinky, a proto se jim bude tuze líbit zmuchlaný vlhký hadr, který hodíte přes noc na podlahu skleníku. Ráno hadr vyneste opatrně ven a zapalte. Dalšími obvyklými návštěvníky jsou svilušky a mšice, na které, podobně jako v případě molic a třásněnek existují účinné postřiky.

Text: Lucie Sýkorová

Publikováno: 25. 5. 2011, Autor:

Diskuze Vstoupit do diskuze Vstoupit do diskuze