Ne všichni, kteří by rádi zahradničili, mají k dispozici dostatečný pozemek. Avšak i pro takové existuje náhradní řešení. Tím mohou být takzvané minizahrádky. Malé zahrádky se těší velké oblibě a získávají si stále více příznivců i mezi zahrádkáři, kteří mají pro svůj koníček opravdu dostatečnou plochu.
Minizahrádky lze umístit například i do středu trávníkuanebo na pohledově nepříliš okrasnámísta, aby je zpestřily. Vyniknou i u vstupu do domu, na schodištích, terasách, balkonech. Stejně tak dobře mohou vroubit cestičky od branky ke vchodu do domu.
Nevýhodou minizahrádek osázených letními květinami je neodolnost proti mrazu. Jejich dekorační efekt je pak ukončen s příchodem prvních mrazíků, a to je mnohdy opravdu škoda. Výhodou v tomto případě je pak velká dekorativnost, barevná pestrost letniček.
Pokud se však nechceme dívat po celé zimní období na prázdné minizahrádky, musíme je osázet rostlinami, kterým zima nevadí. Výběr druhů je závislý jak na našem uvážení, tak na velikosti minizahrádky, kterou máme k dispozici. Také prostředí, ve kterém je umístěna, hraje důležitou roli.
Barevně a tvarově zajímavé kompozice pro trvalé pěstovánív minizahrádkách však vytvoříme pouze tehdy, pokud budeme dobře znát požadavky rostlina jejich rozměry v době dospělosti. Je dobré včas počítat s tím, že čas jejich tvář pozmění. Předem musíme výsadbu minizahrádek dobře zvážit a během vegetačního období rostliny v ní dobře ošetřovat.
Ti, kteří mají s pěstováním rostlin, vlastní zahradou anebo zahradničením obecně již zkušenosti, mohou se rovnou pustit do pěstovánínáročnějších rostlin ve svých minizahrádkách. Nelze zapomenout na to, že rostlinyse k sobě musí hodit barevně a také požadavky na podmínky pěstování by u nich měly být alespoň podobné. Některé rostliny mají rády slunce a jiným naopak nebude vadit zastínění. Je tedy třeba dobře vybírat. Nádoby na tvorbu minizahrádek mohou být různé, vyrobené ze dřeva, betonu, cihel nebo i z plastických hmot. Nádherné kulaté minizahrádky pořídíte za minimálních finančních nákladů z betonových skruží používajících se při hloubení studní. Jsou sice těžké, ale zároveň velmi trvanlivé.
Vnější povrch minizahrádekmůže být drsný i hladký, vytvořený například do hranatého, kulatého či nepravidelného tvaru. Stejně tak dobře může vypadat minizahrádka vyzděná z kamene nebo z vápenopískových či pálených červených cihel. Půvabně působící povrch minizahrádky může být vytvořen z tvarově nestejných a navíc různě zbarvených kamínků. Kouzelně vypadá skupina minizahrádek různě velikých a v nestejné výšce, na které jsme však použili tentýž materiál, neboť sladění je v tomto případě důležité.
Použitá nádoba k vytvoření minizahrádky musí mít odtokový otvor, avšak s výjimkou těch, které umisťujeme na terasách a balkonech. V těchto prostorách řešíme situaci tak, že do nádob, které by měly mít naopak nepropustné dno, vložíme dovnitř folii z PVC, její okraj zvedneme směrem nahoru. Zabráníme tak vodě při zalévání, aby vytékala na dlažbu. Na folii musíme pak rozprostřít drenáž, tu nám s úspěchem nahradí třeba štěrk. Proti jejímu zanášení zeminou použijeme hustou síťovinu z vláken, které nepodléhají hnilobě ani při dlouhodobém působení vody.
Každá zahradadýchá svým osobitým kouzlem, a stejně tak i minizahrádky mohou mnohé vypovědět o svém majiteli a jeho vášni pro rostliny a jejich pěstování.
