Otočit, posunout, otevřít, zavřít… Jednoduché pohyby, které jsou interiérovým dveřím vlastní a provádíme je každý den. Jaké způsoby otevírání dveří můžeme dnes pro svůj interiér volit? A jaké jsou jejich hlavní výhody?
Váháte, zda zvolit dveře otočné, posuvné či zasouvací do stavebních pouzder? Rozhodující je většinou velikost prostoru. „Klasická otočná dveřní křídla zabírají v otevřeném stavu podlahovou plochu cca 0,6 m2, kdežto posuvné dveře po stěně zabírají pouze 0,1 m2 a zasouvací dveře do stavebních pouzder dokonce nezabírají vůbec žádnou plochu, protože celé dveřní křídlo zajíždí do stěny,“ vysvětluje Pavel Hajný, manažer oddělení interiérových dveří Vekra.
Nejen velikostí prostoru je ale dána volba mezi posuvnými a otočnými dveřmi – jak uvádí Petr Paksi, obchodní ředitel společnosti JAP Future: „Zda zvolit posuvné či otočné dveře se mnohdy řídí také stylem interiéru. Velice často se například v rozlehlých halách, kde vůbec není třeba šetřit místem, využívá dvoukřídlých dveří zasouvacích do stavebního pouzdra. Nicméně zde se využívá atypická varianta dveří sahajících od podlahy téměř až ke stropu a důvodem je estetické hledisko – celkově prostor ještě více odlehčit.“
Nejběžnějším typem z pohledu otevírání jsou otočné dveře, které v základu dělíme na polodrážkové a bezpolodrážkové. Boční hrana bezpolodrážkových dveří je zcela rovná, bez charakteristického zubu polodrážky. A protože bezpolodrážkové dveře lícují se zárubní, je nutné je vybavit skrytými závěsy – panty.
Zmíněné zárubně jsou neodmyslitelným parťákem otočných dveří. Dnešní tradiční obložkové zárubně na svém povrchu nesou jak dýhu, tak lamináty či folie. Vždy samozřejmě tak, aby ladily s povrchem dveří. Klasické zárubně však stále častěji bývají nahrazovány minimalističtěji pojatým řešením bez viditelných obložek, a to díky tomu, že změnily svoji konstrukci z dřevěné na hliníkovou, která je zcela schovaná pod povrchovou úpravou stěny.
Z hlediska orientace otevírání se otočné dveře dělí na pravé a levé. Jednoduchou pomůckou, jak je rozeznat a správně zvolit, je postavit se čelem ke dveřím tak, aby se křídlo otevíralo směrem k sobě. Rozhodujícím prvkem pak je umístění dveřní závěsů – jsou-li vpravo, jedná se o dveře pravé a naopak.
Standardní výškou interiérových dveří je dnes 197 a 210 cm. Přesto mohou i klasické dveře s dřevěnou konstrukcí sahat výš, konkrétní maximální rozměry záleží na jednotlivých modelech dveří a jejich konstrukcí. „U vyšších dveří je však třeba brát zřetel na váhu dveřního křídla, aby šlo pohodlně a snadno otevírat a zavírat a zároveň aby se postupem času nezačalo prověšovat – proto je třeba posílit nosnost dveřního kování – tedy například přidat dveřní panty,“ radí Pavel Hajný z Vekry.
Proto pokud je v interiéru potřeba, aby dveře vyrostly opravdu do atypických rozměrů, kterých už klasické dveře dosáhnout nedokážou, zvolte spíše novou generaci dveří s hliníkovou konstrukcí, jak uvádí Petr Paksi z JAP Future: „Například naše dveře Master Door, jejichž moderní konstrukci lze navíc zpevnit vnitřními příčkami, mohou vyrůst v otočné variantě až do maximální výšky 370 centimetrů.“
To, co dveře s tradiční dřevěnou konstrukcí nedoženou možností atypických výšek či šířek, hravě dorovnají širokými designovými možnostmi! Také proto u nich v poslední době můžeme pozorovat změny v jejich površích či detailech jejich provedení. „Se vzhledem dveřního křídla si dokážou pohrát například CPL lamináty, které imitují nejrůznější materiály. Kupříkladu u dveří Future je díky speciálnímu zpracování dosaženo povrchu, který věrně napodobuje lněnou tkaninu, a to včetně její 3D struktury,“ říká Pavel Hajný z Vekry.
Jak už bylo řečeno, výhodou dveří zasouvacích do stavebních pouzder je, že nabízí opravdu maximální úsporu místa. V případě rekonstrukcí však vyžaduje toto řešení poměrně rozsáhlé stavební úpravy. „Pouzdro pro zasouvací dveře je stavební prvek tvořící průchozí otvor a plechovou „kapsu“, do které dveře zajíždějí a která nahrazuje část příčky. Proto pro něj musí být ve zdi dvojnásobný stavební otvor než pro standardní dveře. Navíc tato konstrukce nemá nosnou funkci, a proto nad ní vždy musí být v celé délce nosný stavební překlad, který na sebe převezme tíhu zdiva nad pouzdrem,“ vysvětluje Petr Paksi z JAP Future.
Pouzdra je možné zabudovat jak do klasické zděné stěny, tak i do sádrokartonové příčky nebo jiných systémů suché výstavby. Navíc existují i ve variantě pro dvoje dveře: „U této varianty se jedná o dvě pouzdra navzájem spojená horní vodicí lištou, kdy je každé z pouzder určené pro jedno dveřní křídlo, které se vysouvá z každé strany do středu dveřního průchodu,“ doplňuje Pavel Hajný z Vekry. Samozřejmostí je možnost doplnit stavební pouzdra tlumicími dorazy, aby se dveřní křídla dovírala v tichosti.
Další zmíněnou variantou jsou pak posuvné systémy po stěně, kdy dveře jezdí podél zděné, SDK nebo celoskleněné příčky. Tato varianta otevírání vyžaduje minimální stavební úpravy. „Posuvné systémy se sestávají z pevné konstrukce – kolejnice, která se kotví do zdi nad dveřní otvor. Některé typy lze dokonce umístit i nad stávající zárubeň s původní obložkou, aniž by se musela vybourávat.
Při výběru posuvných dveří po stěně je potřeba věnovat pozornost hmotnosti dveřního křídla. Posuvné kování má své limity, například posuvný systém Serofi má nosnost 50 kg, zatímco systém Fine unese až 150 kg,“ uvádí Pavel Hajný, manažer oddělení interiérových dveří Vekra a Petr Paksi, obchodní ředitel JAP Future, ho doplňuje: „Posuvné systémy po stěně jsou tím nejjednodušším způsobem, jak nahradit otočné dveře posuvnými. Musíme u nich však počítat s omezením umístění nábytku a nástěnných dekorací na stěně, na kterou se dveře posouvají. A jak již bylo zmíněno i s nosností dveřního křídla, například řada posuvů Trix unese až 100 kg, takže ani ty nejtěžší celoskleněné dveře pro ně není problém posouvat.“
Současné trendy pak směřují k velkoformátovým dveřním křídlům – zde se řeší především konstrukční provedení posuvných systémů, aby měly odpovídající nosnost a zajišťovaly velkoformátovým dveřím plynulý pohyb a bezproblémovou manipulaci.
Výhodné řešení nabízí například posuvný systém Premium, jehož kolejnice se kotví do stropu a vytváří tak doslova pohyblivé příčky a tím velmi variabilní interiér. „Nosný profil, do kterého je uchycena kolejnice posuvu Premium, se kotví přímo do stavebně surového stropu. Ze spodní části je tento profil krytý podhledovým interiérovým stropem, se kterým tvoří jednu rovinu. Tím se posuv stává prakticky neviditelným,“ vysvětluje Petr Paksi z JAP Future a dodává: „Díky této formě kotvení nabízí Premium i dodatečné řešení do interiérů se sníženými sádrokartonovými stropy, které neumožňují kotvení standardních posuvných systémů.“ Na kolejnici dlouhé až 6 m lze kombinovat posuvné i fixní dílce. Jedno dveřní křídlo může vážit až 100 kg, což umožňuje i použití skla, které je v tomto řešení populární.
„Pro posuvné dveře po stěně jsou častou volbou dlouhá madla, která značně usnadňují manipulaci s dveřním křídlem,“ radí Roman Ulich, hlavní designér společnosti M&T, českého výrobce designového dveřního kování, a pokračuje: „Lze je použít i pro dveře zasouvací do stavebního pouzdra, ale je třeba počítat s tím, že dveřní křídlo nezasuneme do pouzdra celé – část s madlem zůstane koukat ven. Pokud chcete zachovat otvor mezi zárubněmi celý průchozí, je lepší zvolit kování v podobě misek nebo mušlí, jejichž konstrukce je téměř celá zapuštěná do plochy dveřního křídla, a tak se při zasunutí dveří do stěny schová také. Svým minimalistickým vzezřením si vás určitě získají například mušle Maximal s možností libovolné výplně nebo decentní Minimal.“ Výhodou tohoto řešení je také to, že misky ani mušle nevyčnívají do prostoru, a tak eliminují možnost nechtěného úrazu.
Připraveno ve spolupráci se společnostmi JAP FUTURE, M&T a značkou VEKRA.
Publikováno: 8. 11. 2022, Autor: autor: Z dostupných zdrojů vytvořila redakce
