Skloubit maximální praktičnost s útulným domovem není nic jednoduchého. O to víc to platí v případě, když potřebujete bezbariérové bydlení. Přijali jsme proto pozvání do domu majitele, který si všechny detaily ve svém domě důkladně promyslel a přizpůsobil je tak, aby se zde mohl svobodně pohybovat, přestože se neobejde bez invalidního vozíku.
Na tom, že mladý pár plánuje společné bydlení, není dnes nic divného. Manželé v našem článku to však měli složitější, protože při výběru pozemku i projektu domu museli počítat i s invalidním vozíčkem, který těžko překoná schody, nevejde se do všech dveří a vůbec se mu nechce do kopce.
Zpočátku tedy strávili spoustu hodin u internetu a nad knihami, aby našli parcelu, která nebude příliš svažitá a na níž by si mohli postavit pohodlný dům.
Hlavní roli hraje volný prostor
Především bylo důležité naplánovat velké prostorné místnosti. Dojem jednoduchosti podpořilo zařízení v minimalistickém stylu. Nenajdete zde žádné výklenky ani zatáčky, jen samé obdélníkové tvary. Rozměrově se všechen prostor odvíjí od standardního manipulačního prostoru pro vozíček, kruhu o průměru 1,5 metru.
Ve vstupní chodbě je důležitou součástí umyvadlo, které majitel používá při vstupu z ulice nebo garáže pro umytí rukou a obručí vozíku. Ani umístění a tvar umyvadla není náhodné. Musí být nastavené pro podjezdnou výšku 70 centimetrů, a proto se majiteli osvědčil hranatý tvar, který vyhovuje i tvarem spodní části. Není vyboulený jako většina kulatých umyvadel, a proto pod něj vozíčkář bez problému zajede.
Dýha v americkém ořechu určuje ladění interiéru
Pouze v předsíni najdete dvoje otočné dveře, které jsou nutností kvůli bezpečnosti a protipožárnímu opatření. Všude jinde byly jasnou volbou zasouvací dveře do stavebního pouzdra J.A.P.
„Pro vozíčkáře je otevírání a zavírání otočných dveří noční můrou. Ještě snesitelné je to s využitím madla, ale i tak je potřeba potáhnout, couvnout a zase potáhnout. Je to ubíjející manipulace a pro každodenní život naprosto nemyslitelná,“ říká majitel bezbariérového domu.
Člověk musí mít přehled
Už ze vstupní chodby vidíte nejen do hlavní obývací části, ale i do přímé chodby vedoucí ke všem ostatním pokojům Jak sám majitel bezbariérového domu přirovnává, vybavení místností musí být přesný opak překážkové dráhy. Prolíná se jím jednoduchost, a sice žádné koberce ani nábytek ve volném prostoru. Proto je na podlaze praktické linoleum o nejvyšší tvrdosti proti odření vozíčkem.
Obývací pokoj je propojen s kuchyní dvoukřídlými dveřmi zajíždějícími do stavebního pouzdra Komfort. Toto řešení vytváří nejen příjemný estetický prvek, ale přináší oběma místnostem vzdušnost a prosvětlení. „Když pozveme návštěvu, je příjemné mít obývací pokoj a kuchyň jako jeden celek. Udržuje to vzájemnou komunikaci a je to i pohodlné pro přenášení věcí. Naopak jindy můžeme oddělit ruch v kuchyni od odpočinkového posezení,“ dodává majitel.
Dalším zajímavým prvkem je přírodní kámen
Stěnu mezi obývacím pokojem a kuchyní nemůžete jen tak minout, protože obložena imitací přírodního kamene.
Veškeré vybavení kuchyně je do puntíku zařízené tak, aby byla linka z vozíčku snadno obslužná. To zajišťuje v prvé řadě podjezd pod linku v místě, kde jsou standardně umístěny spodní skřínky. Výhodou amerického typu ledničky v kombinaci s mrazákem je otevírání pomocí madla a dostatek prostoru ve výškově středové části, která je z vozíčku nejdostupnější. Madlo nechybí ani u mikrovlnné trouby a vyhovující je elektrický sporák, který je po sejmutí hrnce ihned chladný.
V koupelně vládne optimismus
Koupelna sousedí s ložnicí a je optimistickým startem do nového dne, což je způsobeno především použitím zelené a žluté barvy. Vybavení sprchového koutu doplňují pomocná madla. Kvůli omytí obličeje, které osoba se zhoršenou hybností končetin nezvládá napuštěním vody do dlaní, zde našla využití vyšší kuchyňská baterie.
A k dokonalému patří také vnitřní bazén, který se neobejde bez bezpečnostní zídky. Důležitým vybavením je dálkově ovládaná hrazda, která umožní cvičení i relaxaci ve vodě také majiteli domu.
Text: Ivana Kukalová
Publikováno: 15. 3. 2017, Autor: