K ryze přírodním materiálům, které člověka provázejí po staletí, patří třeba kámen, hlína ale především dřevo. Slouží nejen jako palivo nebo stavební materiál, ale také jako služebník a dokonce společník.
V exteriéru, tedy na balkóně, lodžii nebo v zahradě je dřevo téměř neodmyslitelné. Typickým produktem lidské fantazie a zručnosti jsou nejen drobné doplňkové předměty a stavby (chatky, zahradní domky, garáže, oplocení), ale i nejrůznější pergoly a altány, zahradní nábytek ba dokonce obrubníky nebo přímo chodníky z dřevěných prvků. Právě konstrukce pergol a altánů jsou většinou koncipovány jako místo k odpočinku, příjemnému posezení, k ochraně před sluncem či deštěm a jako opora rostlin.
„Již staří Egypťané“
První pergoly se skutečně používaly ve starověkém Egyptě, ale nejčastěji si je spojujeme s čínskými a japonskými zahradami. Konstrukčně jsou altány i pergoly téměř totožné, přesto mezi nimi existuje rozdíl. Ten spočívá především v jejich zakomponování do exteriéru. Zatímco altán patří spíše k zahradě, pergola často přímo navazuje na stavbu a mnohdy dokonce slouží třeba jako její součást. Například v prodloužení střechy, v krytí terasy a dokonce přilehlého bazénu. Používají se nejrůznější materiály – kámen, cihly, bambus v nejroztodivnějších kombinacích či kovové a dokonce plastové konstrukce. Ale upřímně řečeno, co je to za altán či pergolu, pokud není ze dřeva?
Altány a pergoly – inspirativní fotogalerie
Fantazii se meze nekladou, nepsaným pravidlem je ale stabilita a tuhost konstrukce. Měkké dřevo se většinou nechává pouze nahrubo opracované s následnou povrchovou úpravou. Lze však zvolit i pečlivě hoblované, penetrované, mořené a lakované montážní prvky. Povrchová úprava je velmi důležitá, neboť dřevo je prakticky celoročně vystaveno rozmarům počasí, kolísání vlhkosti i teplot.
Jedině pod ochranou
Povrchová úprava dřeva rozhodně není jen estetickou záležitostí. Slouží zejména k zabezpečení dlouhé životnosti materiálu a brání jeho strukturálním změnám (například kroucení v důsledku nadměrné vlhkosti a vysychání). Nejúčinnější ochranou jsou nejrůznější nátěry. Zde je však třeba upozornit na správné načasování prací, které by se nemělo řídit jen návody na plechovkách s barvami, ale také na konkrétních klimatických podmínkách ve vaší zahradě. Platí tudíž zásada, že nátěry se provádějí jedině v suchém prostředí s teplotami okolo 20 oC. Při nižších teplotách se totiž snižují účinky ochranných materiálů. Jestliže laky a barvy plní funkci ochrany povrchů, dřevo je třeba chránit i zevnitř. K tomuto účelu se používají například insekticidní přípravky, které se aplikují bezprostředně před výletem dřevokazného hmyzu, tedy nejlépe v květnu.
Velká inspirativní fotogalerie plotů a oplocení
Sázka na správnou značku
Hovoříme o pergolách a altánech, ale dřevo na stavbě najdeme i v podbití střech, na zábradlí teras, balkonů a lodžií, samozřejmě na dřevěných dveřích a rámech oken, na roštech kolem bazénů a na spoustě jiných míst. Stačí rozhlédnout se. Bez výjimky zde platí zásada, že nátěry by na povrchu dřeva rozhodně měly vždy vytvořit souvislý povlak. Jakékoli „šmrdlání“ jen tak pro efekt a vlastní uspokojení je naprosto k ničemu. Jedině tak totiž zabráníte vlivu slunečního záření s následných prudkým poklesem teplot, vlha (nejde jen o déšť nebo sníh, ale také o každodenní rosu, padající mlhu a podobně. Dřevo by mělo zůstat trvale pružné a zachovávat si přirozené vlastnosti přírodní suroviny. Skrýt krásu dřeva pod vrstvu barvy není umění, lépe je zvýraznit ji bezbarvými nátěry.Venkovní lak je ovšem nutné nanášet alespoň ve třech a více vrstvách v intervalu stanoveném výrobcem. Pro lepší přilnavost jednotlivých vrstev není od věci zlehka přebrousit právě zaschlou vrstvu smirkovým (brusným) papírem.
Pavel Hluchý
foto archiv autora
Publikováno: 9. 5. 2007, Autor: