Zateplení fasády je jednou z možností, jak výrazně ušetřit na nákladech za vytápění a zvýšit tepelný komfort budovy, a to nejen v zimě, ale i v létě, kdy zabraňuje prohřátí budovy. Existují dva způsoby zateplení – kontaktní a provětrávaný. Pojďme se na ně podívat blíže.
U kontaktní fasády na sebe všechny vrstvy těsně navazují, a to tak, že se na konstrukci stěny lepí desky tepelné izolace a na ně je nanesena finální vrstva, zpravidla tenkovrstvá probarvená omítka. Naopak provětrávaná fasáda si udržuje od obvodové stěny domu odstup tak, že mezi ní a teplenou izolací s fasádním obkladem ze dřeva, cihel, kovu nebo jakéhokoli libovolného materiálu je vytvořena vzduchová mezera.
Kontaktní fasádu pouze na suché zdivo
Vnější zateplení domu kontaktním způsobem, mezinárodně označované zkratkou ETICS (External thermal insulation composite system), je nejčastěji využívaným řešením u novostaveb i rekonstrukcí, kdy jednotlivé vrstvy skladby systému – nosná, tepelně izolační a pohledová jsou navzájem celoplošně spojeny. Jde o technologii léty prověřenou a dobře zvládnutou, přičemž materiál je relativně levný a vzhled domu se prakticky nezmění. Systém převažuje zejména u zděných domů, jejichž finálním vzhledem je omítka.
Dodatečné kontaktní zateplení domu vyžaduje suchý, řádně očištěný, vyrovnaný a únosný podklad. Vzlínající zemní vlhkost, která se často objevuje u starších domů, musí být odstraněna dodatečnou hydroizolací. Zeď je třeba podříznout a vložit hydroizolační fólii, druhá možnost tkví v naražení nerezových plechů do spáry.
Pak je potřeba důkladně očistit a oklepat odpouklé a zvětralé omítky. Zdivo nebo panelové dílce je nutné mechanicky očistit, nejlépe otryskat vysokotlakým čističem. Opravy nesoudržných a křivých povrchů vyžadují čas k vyzrání a vyschnutí a posunují dobu možné realizace o týdny až měsíce, ale bez toho byste prokázali svému domu medvědí službu, neboť zateplením se problém s vlhkostí ještě zvýší.
Tloušťka tepelné izolace a její materiál se volí s ohledem na konstrukci domu, jeho kondici a to, jakým podmínkám je vystaven. Nejčastěji se používá pěnový polystyren pro svou nízkou cenu a dobré tepelně-izolační vlastnosti, do obliby stále více přichází minerální vlna, například v podobě snadno aplikovatelných desek z kamenné vlny. Kromě nezbytné vlastnosti tepelně izolovat umožňuje minerální vlna lepší odvod vlhkosti z konstrukce než polystyren a je nehořlavá.
Skladba provětrávané fasády se od kontaktního systému zateplení liší vložením provětrávané vzduchové mezery mezi vrstvu tepelné izolace a vrstvu vnějšího obkladu. Ve vzduchové mezeře komínovým efektem dochází k proudění vzduchu, které má vliv na účinnější odvod vlhkosti z obou přiléhajících povrchů (izolace i opláštění) a zároveň zabraňuje přehřívání fasády. Větrané fasády se uplatňují u dřevostaveb i novostaveb, protože přinášejí široké možnosti použití finálních povrchů.
Skladba s předsazeným opláštěním, provětrávanou vzduchovou dutinou a pohltivou výplní z minerální vlny efektivně zvyšuje neprůzvučnost konstrukce, laicky řečeno tlumí hluk přicházející z ulice. Průběh montáže neomezují vnější teploty ani technologické přestávky nutné k vysychání vody a zrání materiálů. Pohledová vrstva oddělená od zbytku souvrství vzduchovou mezerou umožňuje zvolit obklad z jakéhokoli materiálu od cihly a dřeva po ocel a přírodní kámen, ale lze na ně použít i klasickou omítku. Konstrukci opláštění lze kdykoli rozebrat. Vrchní obklad lze kdykoli odejmout, nosný rošt posunout, vrstvu tepelné izolace rozšířit a nový nebo stejný obklad nasadit zpět.
U dodatečného zateplení starších domů provětrávanou fasádou není nezbytně nutné nesoudržné povrchy omítek upravovat. Větraná mezera je také výhodná pro rekonstrukce budov s nadměrnou vlhkostí ve stěně, kdy je požadován efektivní odvod vlhkosti. Neznamená to ale, že se jedná o metodu vysoušení zdiva, na velmi vlhké zdivo není ani odvětrávaná fasáda vhodným řešením bez předchozího alespoň částečného vyřešení problému (například chemickou metodou nebo elektroosmózou). Dokonce by časem mohlo dojít k vážnému poškození zvláště cihlového zdiva, a to ze dvou důvodů. Vzlínající voda se odpařuje a k tomu si bere teplo ze stěny, čímž ji ochlazuje. Spolu s vlhkostí se dostávají do stěny soli, které tam krystalizují a narušují pevnost cihel, a ty se časem začnou drolit.
Aby větraná fasáda fungovala tak, jak se od ní očekává, musí izolant umožňovat prostup vodních par a být z vnější strany opatřen difuzní fólií, která ho chrání před venkovním prostředím a zároveň dovoluje odvedení vlhkosti ven z konstrukce. Z hlediska požární bezpečnosti vyhovuje pouze nehořlavý izolant, polystyren užít nelze. Využívá se tedy zpravidla minerální vlna (Naturboard), občas se setkáme i s použitím foukané celulózové izolace (např. Climatizer či Templan).
Foto: Shutterstock.com
Publikováno: 13. 6. 2022, Autor: autor: Z dostupných zdrojů vytvořila redakce
Na stavbě proběhlo čištění fasády před vlastním zateplením
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Chlapi vzali wapky do ruky a začali čistit fasádu. Proč? Vždyť je docela zachovalá? Protože na současnou fasádu přijde vrstva zateplení/izolace. Tím, že se nejdříve očistí a následně vyspraví, připraví si řemeslníci fasádu pro novou vnější izolaci.
