Hledáte ekologický způsob vytápění a rozhodujete se, zda volit dřevo, pelety, obilí, štěpku či jiný způsob vytápění. Věděli jste, že vytápět lze i hnojem, či doma vyrobeným bioplynem? To není utopie, ale po staletí prověřené techniky.
Nezapáchající rozklad organické hmoty pod pojmem „bokashi“ je v Japonsku známý už několik století. Zemědělci se už v minulosti potřebovali elegantně vypořádat s nadbytky rýžového výmlatu. Mladí architekti však tento koncept rozvinuli a aplikovali jako možnost moderního vytápění v rodinném domě.
Pro úspěšně fungování systému je v Japonsku dokonce vykultivována originální směs mikroorganismů. Kultura se následně smísí s popelem, pilinami a vlastním biologickým materiálem, kterým může být i sláma. Vše se musí pořádně utěsnit a rozklad může začít! Ve výsledku máte teplo bez zápachu a jako benefit kompost. Demonstrační obytná budova udržela bez dalšího přidávání organického materiálu příjemné teplo po dobu 4 týdnů.
Bioplyn jinak
Bioplynové stanice se po dotacích rozrostly jako houby po dešti. Jsou jimi vytápěny celá sídliště i vesnice. Ale co takhle produkovat teplo z vlastního biodigesteru? Při teplotě nad třicet stupňů Celsia vzniká z organického materiálu uzavřeného v nádobě biologický plyn. Ten je možné jímat a následně využít v plynovém sporáku, motoru či dokonce na výrobu elektřiny.
Nejen v rozvojových zemích je „domácí bioplyn“ hojně využíván. Pravda, ne vždy jím přímo topí, úspěšně na něm také vaří. Za prvé se zbaví exkrementů od chovaných zvířat, kuchyňských zbytků i tlejících rostlin a za druhé získají cennou energetickou surovinu.
Bioplyn lze jednoduše přenášet, takže například v Etiopii a Súdánu si tento plyn nosí ve vacích na zádech. Získají ho z přenosného fermentoru a rozměrný plný vak o objemu jeden a kousek metru krychlového váží necelé čtyři kilogramy. Vydrží na čtyři až pět hodin topení. Proč bychom se nemohli alespoň částečně inspirovat?
Vřící kompost
Během procesu kompostování vnitřní teplota dosahuje až k osmdesáti stupňům Celsia. Vodu, která se v něm ohřívá na čtyřicet až zmíněných osmdesát stupňů, můžete využít k vytápění skleníku, bazénu nebo třeba zimní zahrady.
Podrobnější popis, jak úspěšně využít všechny složky vzniklé během kompostování (horká voda, horký vzduch, bioplyn), popisuje Francouz Jean Pain ve svém Biomilíři. Metodiku a fungování „Biomeiler“ dále rozvíjí spousta dalších autorů, od kterých se můžete inspirovat.
Mezi další ne úplně tradiční způsoby vytápění patří například využívání skládkového plynu nebo tzv. zeleného uhlí. Trendem posledních let se tak trochu opětovně stává vyhřívání kamenem, jakožto alternativou s výbornými akumulačními vlastnostmi i možností lákavého přírodního prvku v domě.
Neříkejte, že byste si netradiční a zajímavý zdroj vytápění nepořídili alespoň jako recesi na chalupu!
