reklama

Plíseň na zelenině - proč se tvoří a co s ní dělat

Plíseň na zelenině se tvoří stejně jako na všech ostatních organických látkách a to přímo nám před očima. Sázíme si pěkně do půdy sazeničky, vyséváme semínka, těšíme se z mladých lístků, květů i plodů a najednou je všechno ztracené. Zeleninu nám napadla plíseň. Povíme si, jak lze zeleninu před plísní ochránit a pokud už se objevila, jak jí zase co nejefektivněji vyprovodit o dům dál.

Plíseň na zelenině - proč se tvoří a co s ní dělat

Plísně na zelenině vznikají především ve vlhkém a teplém prostředí. Jejich spory se pak přenášejí vzduchem a usazují se na všem, co jim dokáže poskytnout živnou půdu a pomoci jim k jejich dalšímu vývoji. Ideální je pro bujení plísně teplota okolo 12-18 °C s vyšší vzdušnou vlhkostí ( např. po dešti). Vysoké letní teploty ale naopak plísně nesnáší. Plísně jsou vlastně druhy hub, které pokrývají povrch hostitele povlakem - myceliem. Jejich spory se nazývají mykotoxiny a jsou pro lidský organismus škodlivé.

Plíseň bramborová

Tuto plíseň způsobuje houba rodu Phytophthora infestans, která kromě brambor napadá také rajčata a okurky. Pokud se jí nepodaří odhalit včas, je schopná hravě zdecimovat celou úrodu. Nejen, že napadá plody, ale útočí i na listy a tím likviduje celou rostlinu. Na napadené rostlině se začnou tvořit hnědé, vodnaté skvrny s nepravidelným tvarem. Plíseň se přenáší dále na listy, které brzy odumírají bez předchozího žloutnutí (častý signál problému). Rostlina tak může zahynout během několika dnů. Na plodech plíseň bramborová vytváří šedozelené skvrny a povrch brambory v těchto místech je vrásčitý.

Prvním předpokladem eliminace výskytu plísně je vhodný výběr stanoviště, které by mělo být vzdušné, suché a co nejdál od vodních ploch. Zásadně neumisťujeme brambory do blízkosti rajčat nebo okurek, tím bychom mohli plíseň šířit mezi sebou. Pokud brambory zaléváme, snažíme se lít vodu ke kořenům a nesmáčet listy. Rozhodně není od věci použít v případě výskytu plísně chemické prostředky - fungicidy. Ty aplikujeme za sucha, ideální čas je polovina června.

Plíseň může zasáhnout celé rostliny
Plíseň může zasáhnout celé rostliny

Postřikem není rozumné šetřit, celá rostlina by měla být smočena, aby v některých částech nemohla plíseň přežít a znovu se rozbujet. Mezi nejzásadnější přípravky patří Acrobat MZ, Bravo 500, Dithane DG Neotec a další. Každý z těchto přípravků má svou specifickou aplikaci, dobu účinnosti a ochrannou lhůtu, proto je nezbytně nutné pečlivě číst návod k použití a používat při práci s postřiky ochranné pomůcky.

Plíseň na rajčatech

Původcem je stejný druh jako v případě plísně bramborové. Ten rovněž na rostlinách rajčat nejprve vytvoří nestejnoměrné šedozelené až hnědé skvrny, zejména na spodních stranách listů a na jejich okrajích. Z nich velmi brzy začnou rašit bělavá vlákna plísně. Skvrny postupně zasychají a zároveň s nimi schne i celý list. Skvrny se přenášejí i na stonky, květy a stopky plodů. Skvrny na plodech rajčat jsou nejčastější. Ukazují se jako tmavé nebo zelenohnědé plochy, které se rozrůstají do středu plodu. Dužina rajčat ztvrdne a je nepoživatelná. Napadené plody již nedozrají. Venkovní kultury rajčat jsou přitom víc náchylné než rychlené kultivary. Tuto plíseň můžeme snadno zaměnit za septoriovou skvrnitostí rajčete (Septoria lycopersici) nebo alternáriovou skvrnitostí rajčete (Alternaria solani).

Plísní napadené části rostlin i celé plody
Plísní napadené části rostlin i celé plody

Prevencí je především provzdušnění prostoru. V polovině června je vhodné začít s preventivním postřikem. První až třetí ošetření se provádí přípravkem Ridomil GOLD MZ 68 WP, další ochranu poskytne Bravo 500 nebo Acrobat MZ. Postřik provádíme až do srpna.

Bez dostatečné ochrany můžete plody vyhodit, nejsou ke konzumaci
Bez dostatečné ochrany můžete plody vyhodit, nejsou ke konzumaci

Plíseň okurková

Tuto plíseň má na svědomí houba Pseudoperonospora cubensis. Kromě okurek dokáže napadat i cukrové melouny. Na listech vytváří žlutozelené skvrny a ty mohou být jak ostře ohraničené, tak rozptýlené. Napadená rostlina postupně hnědne a zasychá.

V případě plísně okurkové je jedinou účinnou prevencí dostatečný postřik. Používají se přípravky jako Acrobat MZ, Alliete 80 WG, Cuproxat SC, Defender, Dithane, Flowbrix, Kuprikol a spousta dalších. Fungicidy volíme podle hlediska jejich účinnosti a délky ochranné lhůty.

Plíseň na brukvovité zelenině

Jinak též nazývaná plíseň zelná je houba rodu Peronospora parasitica. Brukvovité zelenině škodí v každé fázi jejího růstu. Napadá dokonce i zcela malé rašící lístky zeleniny. Na listech se objeví žlutozelené až žluté neohraničené skvrny, které jsou ráno nebo po deštích ze spodní strany pokryty řídkým bělavým povlakem houby. Rostlina v konečné fázi odumírá celá. U starších rostlin dochází k napadení listů z vnější strany a způsobuje na nich skvrnitost. Silné napadení způsobí zežloutnutí celého listu a jeho odumření. Plíseň napadá zejména zelí a květák. U zelí dokáže proniknout až do středu hlávky a zde způsobuje masívní hnilobu ještě před sklizní.

Bez postřiku se plísní na zelenině nezbavíte
Bez postřiku se plísní na zelenině nezbavíte

Tato plíseň je velmi houževnatá a dokáže přežívat i ve zbytcích rostlin po úrodě a v semenech. Prevencí je správné zalévání rostlin bez namáčení listů a zajištění větrání. Semena je potřeba přes setím mořit, aby došlo k likvidaci plísní v nich. V pozdějších fázích růstu se ošetřování fugicidy nedoporučuje. Mezi účinné postřiky řadíme Amistar Xtra, Dithane, Chamane, Mirador, Novozir a další.

Plíseň cibulová

Na všech nadzemních částech cibule se objevuje plíseň Peronospora destructor. Na listech vznikají rozptýlené žlutozelené skvrny, které se později pokrývají šedavým nebo hnědošedým povlakem houby. Tyto skvrny se postupně zvětšují a listy usychají. Takto poškozené listy jsou druhotně napadené i černou plísní. Listy odumřou a celá rostlina se již dále nedokáže vyvíjet. Malé cibulky mají typický "krk" a jsou neskladovatelné.

V červnu je nutné začít s ochranou cibule. Postřiky se provádí v 7-14 denních intervalech podle počasí a kondice rostlin. U cibule se do fugicidů přidávají smáčedla, která zajistí rovnoměrné a dokonalé pokrytí celé rostliny přípravkem. Jako fungicidy používáme Acrobat MZ, Kuprikol, Novozir, Champion, Ridomil nebo Ortiva. Platí, že před aplikací je nutné si přečíst postup a použít ochranu očí a rukou.

S ochranou před plísní začněte včas
S ochranou před plísní začněte včas

Občas se může stát, že ačkoliv se v okolí naší zahrádky rozmnožily plísně na zelenině a zničily tamní úrodu, naše neošetřené rostliny zůstaly ušetřeny. Není to zdaleka tím, že jsme tak dobří zahradníci. Spíš můžeme mluvit o nehorázném štěstí. Proto bychom neměli použití fungicidů podceňovat a nesnažit se rostliny uchránit od chemických přípravků. Řada těchto prostředků se vyrábí i na biologické bázi a tím nedochází k zatížení ekologického systému. I když stará pravda praví, že čím hloupější sedlák, tím větší brambory, v případě plísňového onemocnění to bohužel vůbec neplatí.

Publikováno: 29. 3. 2019, Autor: Martina Pilzová (text), Depositphotos (foto), Profil autora: Redakce