Úspora energie je aktuální téma týkající se uživatelů bytů, stejně jako rodinných domů. Zvyšující se tlak výrobců a dodavatelů energií nutně vede k zamyšlení, kde a jak ušetřit. K hlavním faktorům řešení energetické soustavy patří tepelně technické parametry obvodových konstrukcí.
Vlivy, které na tyto konstrukce působí – změny teplot a vlhkosti, účinky vody, sněhu a ledu, je zapotřebí brát v úvahu nejen při výstavbě, ale i při rekonstrukci objektů. Nedostatečně tepelně izolovaným obvodovým pláštěm budovy uniká až 35 % energie na vytápění. Tomu lze zabránit důkladným zateplením objektu. Zateplovat můžeme zevnitř (v zimě aktuálnější) nebo zvenčí, použitím tepelně izolační omítky, kontaktního zateplovacího systému nebo odvětrávaného zateplovacího systému. Každé řešení však má své výhody – a naopak. Vnitřní izolace například omezí úniky tepla, schází ovšem akumulace tepla ve zdivu a nezabráníme promrzání zdiva. Místnosti se rychle ohřejí, stejně rychle ovšem vychladnou. V místech mezi izolantem a zdí navíc dochází ke srážení par a následně ke vzniku plísní. Při zateplování objektu z vnější strany se ve zdech akumuluje teplo a místnosti chladnou pomaleji. V této roční době je vcelku logické, že dobu vhodnou k venkovnímu zateplování fasády jsme už propásli. Zůstaňme proto v interiéru.
Jak se staví sen, fotogalerie ze všech dílů:
Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: ) Kontaktní zateplovací systémy (Zdroj: )
Izolační desky
Vyrábějí se například ze stabilizovaného pěnového polystyrenu (PSB) a pro snadnou manipulaci i zpracovatelnost patří k nejpoužívanějším materiálům. Prakticky stejné parametry mají i izolační desky z extrudovaného polystyrenu s nízkou nasákavostí. Používají se zejména k izolaci konstrukcí pod terénem, na sokly nebo třeba okenní ostění. K izolacím se používají i desky z minerální vlny. Jejich provedení je většinou s podélnými nebo kolmými vlákny. Snad nejvhodnějším řešením jsou kompletní systémy (např. Therm) s tepelnou izolací z výše uvedených materiálů.
Přehled výhod jednotlivých systémů
– snížení spotřeby energie na vytápění
– snížení rizika kondenzace vodní páry na povrchu stěn a tvorby
růstu plísní
– zlepšení tepelné pohody bydlení (celoročně)
– snížení hlukového zatížení
– zlepšení tepelné akumulace zdiva
– snížení statického namáhání vlivem poklesu teplotních rázů
Právě nyní, v období extrémně nízkých teplot, nadměrného vlhka a hlavně předpokladu dlouhodobějšího působení minusových teplot, lze veškeré izolační práce provádět jedině v interiérech staveb. U novostaveb i v případě rekonstrukcí starších objektů pak můžeme, pochopitelně při dostatečném tepelném zajištění staveniště a při dodržování správných technologických postupů, dohnat tzv. „mrtvou“ zimní stavení sezónu.
Varianta „teplo na zednické lžíci“
Děje se tak nanesením strukturálních omítek v pestrobarevné škále (více než 100 základních barevných odstínů) v zrnitosti od 1,5 do 3,0 mm. Před aplikací musí být podklad suchý a dostatečně vyzrálý, zbavený nerovností, prachu a jiných nečistot. Sem patří například minerální omítková směs v podobě práškové nebo speciální pastové hmoty, nanášené standardním (štukovacím) hladítkem. Hmotu v tloušťce 1,5 mm je však nutno používat při teplotách od plus 5 do 25 °C. Aplikaci tepelně izolačních systémů je lépe přenechat odborníkům, tedy profesionálním firmám s atestací a příslušným certifikátem.
