Jedním z nepřehlédnutelných a zpravidla i dominantních prvků interiéru většiny rodinných domů je schodiště. Tvoří spojnici mezi jednotlivými obytnými zónami a v některých případech je i zdařilým estetickým doplňkem.
Aby však schodiště mohlo plnit svoji základní funkci, musí splňovat i některé technické parametry a zdravotní hlediska. Lidé po něm denně stoupají nahoru a scházejí dolů, chůze by tedy měla být bezpečná a co nejméně namáhavá. Při rozhodování o typu, tvaru a výšce schodiště je nutné pečlivě zvážit i z jakého bude materiálu, jakou šířku a výšku budou mít jednotlivé stupně (dimenze určuje norma) , jak vysoké bude zábradlí a zda i kolik bude mít podest.
Architektonický prvek
Pokud jde o materiály, těžko srovnávat, natož upřednostňovat. Je samozřejmě nejlepší poradit se s architektem nebo projektantem a podle vlastního vkusu se dále řídit vybavením a materiálovou různorodostí samotného interiéru. Například samonosná schodiště mohou být jak dřevěná, tak kovová či kombinovaná. Ve většině starších domů stejně spolehlivě slouží také betonová schodiště, která lze do moderní podoby upravit například keramickými nebo dřevěnými obklady, laminem či doplnit je sklem, kovem nebo přírodním a umělým kamenem. Ke klasice však patří především dřevo. Působí naprosto přirozeně, je velmi variabilní a přizpůsobivé ostatnímu zařízení domácnosti. Velmi moderní minimalistické interiéry nebo interiéry v hightech stylu přímo volají po ocelových schodištích (třeba svařencích).
Schodiště – inspirativní fotogalerie
Stupně do soukromí (Zdroj: ) Stupně do soukromí (Zdroj: ) Stupně do soukromí (Zdroj: )
V souladu s prostorem Tvar schodiště jednoznačně předurčuje prostor který máte k dispozici. Platí, že by rozhodně nemělo překážet a pokud nehovoříme o rozlehlé hale v rodinné vile, naopak zabírat jen minimum obytné plochy. Tvar (spirálové, lomené, do L, do U apod.) určuje ostatní rozměry. Odvíjí se od něj třeba délka a šířka (ideální je minimálně 1 m) schodišťového ramene. Návrh konkrétní varianty schodiště a případných modifikací vždy žádejte od dodavatelské firmy. Snad nejjednodušším řešením je schodiště ve tvaru písmene L. Je třeba zohlednit rovněž budoucí stěhování nábytku do patra, což jen stěží pořídíte třeba po spirále. Nutno ale dodat, že spirálovité schodiště zase vypadá nejelegantněji. Jeho jednotlivé stupně jsou připevněny ke středovému nosníku nebo bývají zavěšeny na ocelových lankách.
Dřív než vyšlápnete Bezpečnou a pohodlnější chůzi po schodech zajišťuje zábradlí (bez něj navíc novostavbu jen těžko zkolaudujete). Hovoříme-li o zábradlí, pak dávno neplatí, že ho musí tvořit výhradně soustava madel s příčkami. Už jsme vzpomenuli ocelová lanka, využít se dají vyzděné zídky s parapety, lana v úchytech ve zdi, řetězy, skleněné desky a mnoho dalších variant. Zábradlí však není jen bezpečnostním prvkem, ale tvoří jakousi pomyslnou dekorativní tečku celého schodiště. Stejně jako řemínek u hodinek nebo řetízek u přívěsku. Specializované firmy mají v nabídkách spoustu materiálových i tvarových variant. Nehledě k tomu, že mimo typového provedení si lze objednat i dílo přímo na zakázku. Zástupce firmy vás prostě navštíví, schodiště zaměří a ve sjednaném termínu pak firma výrobek dopraví a smontuje rovnou na místě. Z bezpečnostního hlediska by rozhodně neměl být kluzký ani povrch jednotlivých stupňů. Lze tomu předejít speciálními předložkami s gumovým podkladem nebo třeba zdrsněním povrchu. Na závěr snad jen dovětek. Schodiště, ostatně jako každá jiná součást interiéru, zasluhuje pravidelnou a dokonalou údržbu. Jinak se časem – především jeho dřevěná varianta – promění ve vrzající a rozviklanou překážku při zdolávání výškového rozdílu jednotlivých podlaží.
