Styl, móda a trendy nejsou jen doménou přehlídkových mol či závodních drah. Důraz na moderní vzhled neklademe jen u oblečení, bot a aut, moderní chceme mít i architekturu. A tak se světoví designéři a architekti snaží seč jim síly stačí a světlo světa velmi často spatří budova neurčitého vzezření, zajímavých barev, ale hlavně velmi podivných tvarů.
Moderní architektura nemá žádné jiné cíle, než překvapit, zaujmout a splnit účel. Dává přednost jednoduchým liniím a minimalizaci ornamentů. velmi často se snaží zaujmout futuristickým nebo technicistním vzhledem. Její popularita prudce vzrostla ve druhé polovině 20. století a dodnes trvá. Ale jak už to tak se vším, co je nové bývá, lidé takové stavby přijímají většinou s nevolí. Valná většina moderních budov byla v době jejich realizace v lepším případě přijata se značnými rozpaky a revoltou a protesty v tom horším případě, ovšem dnes jsou to významné součásti světových metropolí a ročně se na ně přijede podívat pořádná hromada turistů.
Koneckonců žhavého zástupce máme i my. Vzpomeňme na ostré debaty docela nedávno kolem návrhu Národní knihovny Jana Kaplického a jeho Future Systems. Chobotnice, která rozdělila republiku na dva znesvářené tábory a u nás bohužel stát nebude, přestože Jan Kaplický byl, je a bude uznávaným světovým architektem. Z jeho dílny vzešlo třeba nákupní středisko v Birminghamu, které je považováno za dominantu města, a to i přesto, že v nejedné anketě o nejošklivější stavbu Velké Británie získalo hned první příčku. Naopak uznávanou stavbou se stalo Mediální centrum na kriketovém hřišti v Londýně.
Zajímavé a netradiční pojetí dostávají také muzea. Takové Centrum Pompidou, které je věnováno modernímu a současnému umění a v němž najdete nejen zajímavé exponáty a tématické výstavy, ale můžete zde shlédnout i živá vystoupení, filmy, nebo zajít s dětmi do tvůrčí dílny najdete ve Francii ve městě Metz. Pochází z dílny věhlasných i zatracovaných architektů Richarda Rogerse a Renza Piana. A uznejte, že v takovém muzeu se musí líbit každému.
Milovníci nakupování docela jistě znají další kousek této designérské dvojice a to nákupní centrum Pompidou v centru Paříže, v němž se snoubí prvky tradičního stavitelství s prvky výrazně futuristickými. Výrazná je především čelní fasáda s eskalátory vedoucími ve skleněných trubicích a otevřenou strukturou trubek, která se objevuje i v zadní části centra. V budově je umístěno Národní muzeum moderního umění, knihovna, kavárna, restaurace, prostory pro výstavy, filmové sály i galerie pro děti.
Ovšem tím výčet zajímavých staveb z rukou této dvojice rozhodně nekončí. Dalším skvostem z dílny Richarda Rogerse je budova významné pojišťovny Lloyds v Londýně s proslulými skleněnými výtahy a celkem šesti věžemi. V jedenáctém patře je umístěna jednací místnost a jídelna podle návrhu Roberta Adama z roku 1763.
Ani u nás nezůstáváme pozadu. Vlnu nevole vyvolala třeba stavba Tančícího domu v Praze a přesto se stal jednou z pěti nejvýznamnějších českých staveb 20.století, dokonce získal ocenění v anketě Time. Dnes jsou zde kanceláře, restaurace a luxusní kavárna a ročně se na tuto netradiční stavbu přijede podívat na statisíce turistů.
Další stavba, která rozbouřila veřejné mínění v našem malém rybníčku, je Žižkovská věž, vysoká 216 metrů. Postavena byla v letech 1985 – 1992, v roce 2001 na ní byla nainstalovaná batolata lezoucí nahoru s názvem „Mimina“ od výtvarníka Davida Černého a nedávno byla vyhlášena serverem VirtualTourist.com druhou nejošklivější stavbou světa.
Typickou dominantou Sydney, bez které už by si toto město nikdo nedokázal představit je budova Opery v Sydney, která se v době svého vzniku setkala také s pořádnou nevolí, ale nutno podotknout, že nám v redakci se právě tato budova líbí velmi.
Další diskutovaná a zatracovaná stavba je například Petronas Twin Towers v Kuala Lumpur, je to dvojice mrakodrapů, která svého času byla nejvyšší budovou na světě. Obě budovy jsou propojeny mostem ve výšce 170 metrů.
