reklama

Vodní filtry, pitná voda a luxus v plastové láhvi

Zejména v letním období by se měl dodržovat pitný režim, což tedy znamená vypít v průměru alespoň 2.5 až 3 litry vody denně. V tropických vedrech, které se letos objevují i v ČR, to přirozeně platí tzv. dvojnásob. Neznamená to ale, že bychom měli pít dvakrát tolik, ale můžeme se zamyslet nad tím, co to vlastně pijeme, jak vypadá a jak by měla pitná voda vypadat a co pro svou spotřebu můžeme udělat např. s pomocí vodních filtrů instalovaných v kuchyni. A k čemu takový filtr je? A co vlastně teče z obyčejného vodovodu? A co si to kupujeme v plastové láhvi?

Vodní filtry jsou zařízení, které dokáží upravit vodu z běžného vodovodního řadu, respektive, umí ji zkvalitnit a učinit chutnější. Voda tzv. z kohoutku není zdravotně závadná a podléhá dnes již poměrně přísné kontrole. Lidé napojení na veřejný vodovod, a těch je u nás asi 91 %, si mohou informaci o kvalitě vody vyžádat od vodárny, která je podle zákona povinna tyto informace podat. Obyvatelé zásobovaní pitnou vodou z domovní studny jsou pak sami odpovědni za její kvalitu a chtějí-li ji znát, musí si nechat udělat rozbor.

Balená voda
Uživatelé se naučili nakupovat vodu k pití v obchodech a dělají tak v domnění, že si kupují kvalitnější vodu než tu, která jim teče doma z vodovodu. Většina balené „pramenité“ vody je ale kvalitnější pouze co do své chuti a dokonce může být z bakteriologického hlediska horší, než ta obyčejná z vodovodu. Jeden z nejvýznamnějších a nejmenovaných poskytovatelů balené vody dokonce na kameru ČT uvedl, že tato skutečnost se týká významného množství jeho vlastní produkce (nemíní se tím klasické minerálky typu Mattoni).

Cena balené vody se skládá z ceny obalu, který představuje cca 40 % celkové ceny a 60 % pak připadá na samotnou vodu. Zpracování v podstatě nerecyklovatelných obalů je problematické a nákladné. Jinými slovy, zjistěte si prostým dotazem (doporučený dopis), co Vám doma teče z kohoutku a jestli tedy nenosíte dříví, respektive vodu do lesa. A pokud Vám vaše voda nechutná, zkuste alternativu v podobě vodních filtrů. Ale dejte pozor na to, co kupujete.

Jaký filtr? Jak nakupovat?

Na trhu existují stovky vodních filtrů v obrovském intervalu pořizovací ceny, cca od 500 Kč a výše. Žádný filtr není universální v tom smyslu, že by byl schopný pokrýt veškeré možnosti odstraňování různých druhů pachutí, desinfekcí atd. Pokud to prodejce tvrdí, prodává všelék, kámen mudrců a nebo prostě „živou vodu“.

 

A jak tedy postupovat? Nejlépe je oslovit vodárnu oficiální cestou a vyžádat si popis skladby dodávané vody a podle toho si pak vybrat takový přístroj, který je schopen odstraňovat právě ty konkrétní problematické složky. Každý prodejce je ze zákona povinen popsat fungování toho, co prodává. Konkrétně tedy musí být v průvodní dokumentaci či návodu uvedeno, jaké látky filtr odbourává a jak to dělá. V podstatě se jedná o látky, jakými jsou těžké kovy, saponáty, ropné látky, pesticidy, dále chlor a chlororganové sloučeniny, které jsou úhelným kamenem oné nelibosti směřované k pití vody z kohoutku. Je to tedy bohužel trochu výlet do chemie, ale když si uživatel kupuje auto, taky se před tím poučí o tom, co je to zážehový a co vznětový motor. Není li filtr vybaven těmito informacemi, stejně jako informacemi o údržbě a provozu, tedy o tom, kolik a jak toho přefiltruje, jak často je v návaznosti a na jakou spotřebu nutno měnit filtr, pak je lépe zboží nekupovat. Navíc každý výrobek tohoto typu musí být certifikovaný, tedy způsobilý k tomu, aby mohl být nabízen. Každý výrobce a potažmo prodejce by měl takový certifikát dát k dispozici k nahlédnutí. V dokumentu bude napsáno, co se vlastně nabízí k prodeji a takový popis je většinou strohý, věcný a bez superlativů. Konkrétně např. namátkou oslovený výrobce Studnařství Ing. František Marek píše jasně, že: prodej všech námi nabízených filtrů je schválen Ministerstvem zdravotnictví ČR a ke konkrétnímu filtru, jenž doporučuje k odstranění pachutí chloru (a ne ničeho jiného) udává i číslo registrace: HEM-324.2 z 5.3.1991. (HEM – atest hlavního hygienika ČR ).Takové jednání je korektní.

V případě vodních filtrů, kde neexistuje žádný universální návod, jak při jeho nákupu postupovat, platí dvojnásob ono okřídlené: líná huba, holé neštěstí ( a vyhozené peníze).

Petr Haas

Foto Aqua Aurea, s.r.o., Jonáš sdružení, Fontanus a archiv autora

Publikováno: 4. 8. 2006, Autor: