Zelené střechy nabízejí mnoho benefitů, tím nejzajímavějším je výborná tepelná izolace. Nicméně zátěž, kterou nese zemina na konstrukci domu je vysoká, a tak mnoho zájemců odradí vyšší náklady. Až do teď. Nově už lze instalovat zelenou střechu i na většinu „běžných domů“.
Zelené střechy jsou zajímavé především v městském prostředí, kde dokážou nahradit zastavěnou plochu. Díky tomu zlepšují kvalitu prostředí, ochlazují stavbu a její okolí a tím narušují jev tzv. městských tepelných ostrovů, kdy se povrch budov a komunikací ohřeje na vysokou teplotu. Zatím nikdo nevynalezl takový materiál, který by co do tepelné pohody nahradil obyčejný trávník. Betonové či asfaltové plochy sluneční záření absorbují a z měst se stávají akumulátory tepelné energie. Rozdíl jejich teploty ve srovnání s volnou krajinou činí pět až deset stupňů Celsia.
Kromě pozitivních tepelných vlastností zeleň obecně a zelené střechy tedy také disponují uměním pohlcovat prachové částice, dokážou zadržovat dešťovou vodu a snižovat koncentraci přízemního ozonu. Například výzkum Univerzity v australském Melbourne dokázal, že pohled na zelenou střechu zlepšuje soustředění. Pro zlepšení klimatu ve městech je tedy důležité zvyšování podílů parků, ale také zelených střech.
Zelená střecha znamená zátěž pro konstrukci domu
Se založením zelené střechy je nutné počítat již při projektování domu, protože potřebná zemina váží víc než betonová střešní krytina. Vegetace ploché střechy, která je porostlá rozchodníky se spokojí s 8cm tloušťkou bezplevelného minerálního certifikovaného substrátu. Pokud chcete střechu ozvláštnit keříky či dokonce malými stromy, potřebujete minimálně 40 cm vysokou vrstvu. Hmotnost zeminy takového systému po nasycení vodou může být více než tuna na metr čtvereční.
Neméně důležitý je i sklon střechy. Ideální je od dvou do pěti procent. Pokud je menší, jsou problémy při odvodu vody, pokud je větší, musí se do systému přidat zábrany, které by při lijáku zabránily splavování půdy. Zelené střechy je ale možné budovat až do sklonu 35–45 stupňů.
Další důležitou podmínkou je položení kvalitní izolace, jinak by vlivem působení vlhkosti a jejího vnikání do zdí došlo ke znehodnocení stavby.
Zelená střecha? Teď už na každý dům (Zdroj: ) Zelená střecha? Teď už na každý dům (Zdroj: ) Zelená střecha? Teď už na každý dům (Zdroj: )
Výhody zelených střech
Prodlužují životnost – Zelené střechy prodlužují životnost střešního pláště až 3×. Chrání před mechanickým poškozením, UV zářením a vysokými teplotami.
Zadržují vodu z přívalových dešťů – Kanalizace ve městě je v létě vytížena o
70–95 % méně.
Spoří energie – Zelené střechy snižují spotřebu energie na vytápění až o 25 % a na klimatizaci až o 75 %.
Snižují množství CO2 – m² zelené střechy dokáže pohltit až 5 kg CO2 ročně.
Omezují efekt městských tepelných ostrovů – Zelené střechy snižují teplotu vzduchu v přehřátých městech. Teplota tradiční střechy může být až o 40 °C vyšší než střechy zelené.
Čistí ovzduší – 1 m² zelené střechy zachytí až 0,2 kg prachových částic ze vzduchu ročně.
Kromě velkého zatížení konstrukce domu je velkým problémem vysychání. Klasický substrát ve vysoké vrstvě může vláhu udržet, avšak přináší jinou komplikaci, kterou je vysoké zatížení konstrukce. Oba tyto nedostatky dokáže odstranit právě systém Knauf Insulation Urbanscape.
Kromě toho, že je jednoduchý na údržbu a snižuje zatížení střechy, disponuje jednoduchou instalací. Proto ho lze využít i na zazelenění střech starších domů, které byly projektovány na obvyklé střešní krytiny. Jako hlavní složku ve skladbě používá vrstvu minerální vlny s velmi nasákavými polymery, které dokážou zadržet dostatek vody, aby ji průběžně v době sucha rostlinám uvolňovaly. Takto ozeleněné střechy nevyžadují pravidelné zavlažování.
Hlavní zásobník vody v souvrství zelené střechy představuje vysoce nasákavý substrát z kamenné vlny, která je obohacena o rozptýlené vysoce nasákavé částice. Ty na sebe vážou vodu a v období sucha ji uvolňují. Tvar retenční drenážní fólie Urbanscape je navržen tak, aby fólie vodu zadržovala, přebytečnou odváděla a kořenový systém rostlin provětrávala. Jeden metr čtvereční může rostlinám v období sucha nabídnout až 11,8 litrů vody.
Ochranná fólie není určená k zadržení vody, chrání hydroizolaci, aby nedošlo k jejímu znehodnocení prorůstajícími kořeny. Pokud není hydroizolace odolná proti prorůstání kořenů, musí být vždy chráněná ochrannou fólií. Fólie se pokládá přes hydroizolaci s patnácticentimetrovým přesahem po všech stranách.
Rostliny vhodné na střechu
Jako nejvýhodnější se osvědčily suchomilné rozchodníky, které oplývají silně dužnatými listy, v kterých uchovávají značné množství vody a to jim umožňuje přečkat letní žár a období sucha i bez soustavné péče. Šedozelené listy se během horkých měsíců pouze zbarví do bronzova a jsou zajímavé i na pohled. Stejně tak se rozchodníky probarvují i na podzim, kdy se ukládají k zimnímu odpočinku. Za příznivějších podmínek s dostatkem vláhy se listy navrátí k původnímu šedozelenému odstínu.
Text z dostupných zdrojů vytvořila redakce Foto: Knauf, Shutterstock
