Před relativním nedávnem, tedy před cca 10 – 15 let, by kdokoliv tendenční prohlásit, že si budeme kupovat vodu na pití, skončil s nálepkou šílence a nebo vizionáře se zatemnělým hledím. Voda přece teče z vodovodu a ten máme každý doma. Ale z plastikového balení nám už více než deset let chutná voda lépe. Přitom je to, minerálky a sycené vody nepočítaje, naprosto iracionální jednání. Můžeme vlastně prohlásit, že neperlivou vodu si kupují milovníci placebo efektu a nebo s prominutím blázni.
Kvalita vody se dá objektivně posoudit, narozdíl od jejích chuťových kvalit, které jsou přirozeně posouditelné individuálně. Pravdou také zůstává, že onou kvalitou se nyní míní obsah různých látek, které jsou ve vztahu k vlivu na lidské zdraví ve vodě tzv. žádoucí či nežádoucí a svou přítomností přirozeně také ovlivňují chuť samotné vody. Pokud je voda v tomto smyslu kvalitní, pak bývá také tzv. dobrá, či alespoň nějak průměrně chuťově přijatelná. Každý má možnost získat aktuální informace o kvalitě toho, co mu teče doma z kohoutku. V době internetu to platí dvojnásob. Stačí do vyhledávače dát slovo „vodárna“ a pak už si vybrat příslušného svého dodavatele vody. Celá operace trvá několik vteřin.
Praha nebo Brno
„…vydělávám na tom, že prodávám vodu z vodovodu, ale stokrát dráž…
Jeden tip pro vás
Foto archiv
Publikováno: 6. 8. 2007, Autor: