Jak ušetřit při topení dřevem, čím ho vysušit a jak změřit vlhkost
Topení dřevem se stává v poslední době hitem, a to kvůli rostoucím cenám jiných energií. Aby bylo topení dřevem efektivní, musí být dobře vysušené. Spalování mokrých polen totiž přináší řadu problémů. Některé z nich si v následujícím textu popíšeme a také se podíváme na to, jak dřevo vysušit a poznat, že je připravené do krbu.
Dřevo na topení musí být řádně vysušené. Naštípané schne rychleji (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Jak poznat čerstvé dřevo? Použijte nos
Nejjednodušším způsobem je zeptat se prodejce, kdy bylo dřevo vytěžené. Počítejte s tím, že aby klády vyschly, potřebují být na vzduchu minimálně jeden rok u měkkého dříví a dva roky u tvrdého. Určitou výjimkou je dřevo z kůrovcové těžby – to je často už z velké části proschlé při odvozu z lesa.
Potíž je, že řada překupníků dřeva nemá o tom, kdy se vytěžilo, ani potuchy. Čerstvě pokácené dřevo naštěstí můžete poznat i senzoricky – po čichu. Velmi výrazně totiž voní a vlhkost můžete cítit i na omak. Je to sice velmi primitivní metoda, ale pro orientační posouzení stačí.
Jednoduše proto, že je to mnohem efektivnější. Ze suchého dřeva totiž dostanete při spalování více energie, a tím pádem ušetříte. Energie se při topení mokrým dřevem přeměňuje na páru a uniká. Čerstvě vytěžené dřevo může mít kolem 50% vlhkosti. Navíc spalování mokrých polen zatěžuje vlastní topidlo - ať už jde o krb, krbová kamna nebo kotel na dřevo. Dochází k výraznému dehtování a zanášení komína, u zplyňovacích kotlů klesá efektivita hoření velmi výrazně.
Jak dřevo vysušit a postavit hráň
Nejjednodušším způsobem je nechat dřevo proschnout v hráni. Kuláče je dobré předem naštípat, vysychání dřeva se tak výrazně urychlí. Hráň by měla být umístěna na místě, kde nic nebrání pohybu vzduchu, ideálně venku na návětrné straně pozemku. Šířka hráně je dána šířkou polen, výška bývá maximálně kolem 2 m.
Hráň by měla mít ideálně obdélníkový tvar – aby plocha, která se dostane do kontaktu s větrem, byla co největší. Z toho důvodu se moc nehodí skladování dřeva v kruchových pyramidách – vypadají sice hezky, ale k prosychání dřeva v nich dochází pomaleji.
První řada dřeva uloženého v hráni nesmí stát přímo na zemi, použijte místo ní palety nebo například staré pražce, jinak spodní řada dřeva uhnije. Stejně tak důležité je zakrýt hráň svrchu. Použít můžete plachtu, pokud není děravá, nebo například ocelovou krytinu. Každopádně musí být dobře zatížena, jinak ji odfoukne vítr.
K vytvoření spodní části hráně použijte například pražce
Proč si koupit vlhkoměr
Víte, že:
Ideální dřevo pro topení by mělo mít vlhkost mezi 15 až 20 %. Jak už bylo zmíněno výše, na takovou hodnotu prosychá čerstvě vytěžený a naštípaný buk zhruba dva roky, u smrku to může být méně, záleží i na průměru klád nebo na počasí.
Jediným opravdu přesným způsobem, jak můžete vlhkost dřeva určit, je použití speciálního vlhkoměru. Dají se pořídit už kolem patnácti set korun a spolehlivě změří vlhkost u většiny běžných dřevin.
Vlhkoměr obsahuje dva hroty, které se zapíchnou do dřeva a na displeji zobrazí naměřenou hodnotu v procentech. U některých výrobků si můžete nastavit druh měřené dřeviny – smrk, borovici nebo například dub. Vlhkost byste měli měřit uprostřed polínka, ne na jeho koncích, proto je dobré zkušební poleno rozpůlit. Hroty do dřeva zapichujte s rozumem – je to totiž nejvíce namáhaná část vlhkoměru a při neopatrné manipulaci se v tomto místě často poškodí.
Tip:
Pokud nechcete riskovat, že se levný vlhkoměr při zapíchnutí do dřeva poškodí, postupujte takto: Do dřeva zatlučte dva hřebíky a teprve na ně můžete s klidem přiložit měřicí hroty.
Zdroj informací: autor článku
Publikováno: 15. 9. 2022, Autor: Jaroslav Kropáč (text a foto), Depositphotos (https://cz.depositphotos.com) (foto), Profil autora: Jaroslav Kropáč
