Tuto sbírku vrtaček a brusek asi jen tak někdo netrumfne
Sbírka brusek a vrtaček, kterou vlastní pan Petr Růžička, stojí rozhodně za zhlédnutí. Pan Růžička jim věnuje velkou péči a všechny jeho exponáty jsou v dobré kondici a plně funkční. Pokud jej přijdete navštívit, milerád vám dovolí se exponátů nejen dotýkat, ale dokonce si s nimi zkusit i nějakou tu dírku vyvrtat, případně si něco nabrousit.
Sbírku vrtaček a brusek asi jen tak někdo netrumfne (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Sbírka brusek a vrtaček
Pan Petr Růžička má jedinečnou sbírku brusek a vrtaček. Naleznete u něho okolo 70 různých ručních vrtaček, 6 stolních a zhruba 30 nejrůznějších typů brusek na kliku. Všechny jeho dnes už opravdu cenné kousky jsou funkční a mnohé z nich patřily jeho otci, a dokonce i dědečkovi. Prostě u Růžičků to byl jeden kutil vedle druhého a geny se prostě nezapřou.
Jeho motto je sice poněkud vtipné, ale vzhledem k jeho zálibě více než trefné: Díra je základem všeho.
Převodové ozubené kolo zvyšovalo nebo snižovalo výkon vrtačky
Předkové pana Růžičky byli klempíři, zdědil ruční vrtačku také po tesařovi. Z toho je možné usuzovat, že v minulosti se bez vrtačky neobešlo téměř žádné řemeslo. A nejen řemeslníci používali vrtačky.
Pan Růžička vlastní opravdu kuriozní vrtačku, kterou některý všeuměl kutil vylepšil a vytvořil z ní ruční šlehač na smetanu. Jeho ruční vrtačky vypadají poněkud prehistoricky, ale svou službu by prokázaly kdykoliv. Ačkoliv nejdou na elektřinu, není pro jejich obsluhu potřeba vůbec žádná síla, protože pracují na principu převodových kol. Převody je možné dokonce jednoduchou obsluhou změnit.
Další z vrtaček má za sebou údajně pohnutou historii. Podle vyprávění původního majitele přicestovala ona miniaturní ruční vrtačka do Čech z Anglie a jejími průvodci měli být čeští parašutisté.
Za nejcennější a pravděpodobně i nejstarší vrtačku ve své sbírce považuje pan Růžička vrtačku roztěžníkovou, jinak také nazývanou vrtačku s koulemi. Vrcholem této stolní vrtačky je zvláštní mechanismus opatřený dvěma těžkými železnými koulemi, které otáčením okolo své osy vyvíjejí odstředivou sílu a tím uvedou do chodu vrták stolní vrtačky.
Zcela vpravo je celkový pohled na stolní roztěžníkovou vrtačku (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.) Tyto kovové koule vytvářely na stolní vrtačce pohon pomocí odstředivé síly (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Stranou by ale neměly zůstat i brusky pana Růžičky. Opět se jedná o ruční stroje, které jsou plně funkční, a nabrousit si na nich třeba nůž je otázkou několika málo minut.
Vrtačka všeobecně je ruční nástroj používáný k vytváření děr a otvorů, dále je s ní možné obrábět některé polotovary. Předchůdci dnešních elektrických nebo bateriových vrtaček byly vrtačky na ruční pohon. Byly poháněny klikovým mechanismem, na jednom jeho konci byla lidská ruka - točící klikou a na straně druhé byl vrták - upevněný do vřetene vrtačky. Vrtáky se upínaly pomocí sklíčidel. Současně používané vrtačky využívají elektromotory.
Upínací hlavice ručních vrtaček se od těch dnešních zase tak moc neliší
Prvním nástrojem před nástupem ručních vrtaček byl tzv. nebozez. Je to ruční nástroj, v podstatě dvouruční pravotočivý vrták, nejčastěji používaný do dřeva pro otvory od průměru 10 mm. Nebozízek je malý, jednoruční nebozez pro díry o průměru do 6 až 8 mm. Často se používá jako navrtávák pro předvrtání otvorů pro vruty. Nebozez znali lidé už ve středověku, kdy je ve svých kovárnách vyráběli kováři.
Detail brusného kamene napoví, že ani v této oblasti nedošlo k výraznějšímu revolučnímu boomu
Stolní - jinak také nazývané stolové vrtačky jsou upevněny na posuvném mechanismu a pohybují se směrem nahoru a dolů. Většinou se jedná o robustní náčiní, které se nepřenáší vzhledem k velké hmotnosti a také proto, že stolové vrtačky bývají připevněny k podkladu, na němž stojí.
Zdroj informací: pořad Vychytávky Ládi Hrušky
Publikováno: 21. 12. 2021, Autor: Martina Pilzová (text), Prima DOMA MEDIA, s.r.o. (foto), Profil autora: Martina Pilzová
