Potřebujete novou vrtačku? Za kačku ji nekupujte! Pár důvodu, proč je lepší si připlatit

Výběr vrtačky krok za krokem

Prvním parametrem, který se vyplatí při výběru vrtačky sledovat, je výkon. Pro běžné vrtání do dřeva vám bude stačit slabší vrtačka, na vrtání otvorů v kovech, betonu nebo kameni musíte sáhnout po výkonnějším stroji. Za rozumný a univerzální základ můžete považovat vrtačku s výkonem kolem 600 wattů.

S výkonem vrtačky souvisí i maximální průměr vrtáku, který do ní můžete osadit. Limitní hodnoty jsou obvykle uvedeny na štítku vrtačky, a to zvlášť pro vrtání do dřeva, oceli a betonu. Rozhodně se nevyplácí tyto hodnoty překračovat. Vrtačku můžete snadno spálit a na takovou závadu se nevztahuje reklamace. Oprava spáleného vinutí motoru vyjde na několik set korun, u levnějších vrtaček se ji vůbec nevyplatí podstupovat. Pokud nejsou maximální hodnoty vrtaných průměrů uvedeny na vrtačce, musí být v návodu.

Ačkoliv se dnes ve většině případu nabízí vrtačky s příklepem, můžete zvolit i variantu bez příklepu. Příklep je určený pro vrtání do cihel, betonu nebo kamene. Pro tyto účely se používají speciální tvarované vrtáky s korunkovou hlavičkou – takzvané vidiové vrtáky.

Pokud do tvrdých materiálů nevrtáte, můžete si pořídit vrtačku bez příklepu. Proč? Je levnější a hlavně lehčí, což uvítáte při delší práci nebo v případě, že musíte vrtačku držet jednou rukou. Kvalitní vrtačky bez příklepu bývají také přesnější.

Při výběru vrtačky nezapomeňte na to, aby disponovala regulací otáček. Regulace umožňuje (obvykle pomocí kolečka) navolit počet otáček pro vrtání do různých materiálů. Rychlost otáček závisí na tom, jakým průměrem vrtáku a do jakého materiálu vrtáte. Obecně platí, že větší vrtáky potřebují nižší rychlost otáček, vrtáky do betonu a cihly naopak vyšší otáčky. Funguje zde jednoduchý fyzikální princip – vrtací nástroje s větším průměrem mají vyšší obvodovou rychlost na vnější straně vrtáku. Pokud byste s takovým vrtákem vrtali příliš rychle, snadno můžete jeho ostří spálit.

Pozor, nenechte si namluvit, že rychlost otáček můžete volit přímo spouští vrtačky a že regulační kolečko nepotřebujete. Jemným stisknutím spouště sice můžete otáčky vřetene omezit, rozhodně je ale neudržíte na konstantní úrovni, a už vůbec ne při vrtání s příklepem. Jde o důležitý detail, na který se často zapomíná.

Vyšší modely vrtaček nabízí dvoustupňovou převodovku. To znamená, že si můžete volit ze dvou rozsahů převodovaných otáček, které navíc jdou regulovat také elektronicky. Dvě rychlosti jsou velkou výhodou, kterou oceníte zejména při vrtání s vrtáky velkých, nebo naopak hodně malých průměrů.

Další důležitou součástí vrtačky je sklíčidlo, tedy část, do které se upíná vrták. Sklíčidla se liší upínacím mechanismem a průměrem. Klasické vrtačky disponují sklíčidlem s ozubeným věncem – vrták se pak upíná pomocí speciální kličky. Na trhu jsou také vrtačky se samoupínacím sklíčidlem, to stačí dotáhnout rukou. Rozsahy vrtáků, které se do sklíčidla dají upnout, jsou vyraženy na jeho obvodě. Některá sklíčidla mají rozsah od 1 mm do 10 mm. Jiná začínají na 3 mm a končí na 13 mm.

Sklíčidla mají zásadní vliv na přesnost vrtačky. Pokud má sklíčidlo vůli, bude se vám špatně vrtat a otvory budou nekvalitní, nepřesné, a to je třeba u otvorů pro řezání závitů naprosto zásadní. Jak zjistit alespoň dostačující kvalitu sklíčidla? Upněte do něj vrták a pak jím zkuste zahýbat – nástroj musí pevně držet. Vyzkoušejte to ještě v prodejně, abyste doma nebyli nemile překvapeni. Pokud nakupujete přes e-shop, můžete vrtačku do dvou týdnů bez uvedení důvodu vrátit.

Pozornost věnujte i způsobu provedení těla vrtačky. Plastové šasi je levnější a lehčí, na druhou stranu není tak odolné, jako například tlakový odlitek z hliníku. Vrtačky s kovovým tělem jsou sice těžší, ale vydrží déle, a především lépe odvádí teplo z motoru vrtačky. Tím také zvyšují jeho životnost.

Vyjma jednoručních vrtaček nabízí většina výrobců v balení i přídavnou rukojeť vrtačky. Ta se montuje na její tělo za sklíčidlo. Přídavná rukojeť umožní pevnější úchop stroje a většinou disponuje také zarážkou, kterou si můžete nastavit hloubku vrtání. Dražší modely mají na zarážkách přímo vyraženou metrickou stupnici, pomocí níž si hloubku vrtání snadno nastavíte.

Řada moderních vrtaček nabízí doplňkové funkce. Některé jsou zbytečné, jiné práci opravdu ulehčují. Tak třeba elektronika zajišťující konstantní otáčky patří mezi užitečné inovace. Zajišťuje, že vrták bude mít stejné otáčky, jaké jste si nastavili, i když na nástroj budete tlačit různou silou. Konstantní otáčky prodlužují životnost vrtáku a přispívají ke kvalitě vyvrtaného otvoru. Některé vrtačky mají zase kontrolku opotřebení uhlíků. Ty jsou součástí motoru, a pokud se uhlíky obrousí, může dojít k poškození stroje.

Zmiňovaná funkce opotřebení uhlíků včas pozná a vrtačku odstaví z provozu. Nové uhlíky se dají dokoupit a vyměnit. U menších vrtaček se zase hodí spona k upnutí na opasek. Opravdu drahé stroje nabízí například funkci impulzního vrtání. Ta se hodí třeba při předvrtávání – vrták při impulzním chodu z hladkého kovového povrchu (například trubky) nesjíždí. Některé modely disponují LED osvětlením vrtaného prostoru.

Zdroj: autor

Před uložením je třeba nářadí důkladně očistit: