reklama

Věděli jste, že i koně potřebují zimní obutí? Kolik práce má v dnešní době podkovář?

Mistrů podkovářského řemesla je v Česku pomálu. Těch opravdu dobých jen pár desítek. Mezi nejlepší patří Vojtěch Teplý. Jeho příběh se začal psát už v době, kdy o svém budoucím povolání možná ještě neměl ani tušení. Dnes umí ošetřit kopyta koní podkovou nebo je zabrousit tak, že podkovy ani nepotřebují. A ve svojí práci vidí smysl i potenciál. Přesto má o budoucnost řemesla obavy.

i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Vojtěch Teplý se vyučil uměleckým kovářem, dnes pracuje jako podkovář (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)

„Práce se zvířaty mě bavila už jako malého kluka. Když jsem byl starší, dal jsem se na studium uměleckého kovářství,“ vzpomíná na svoje začátky Vojtěch Teplý. Právě na škole se poprvé dostal k podkovařině, která je od klasické práce se železem v mnohém odlišná – především tím, že řemeslník pracuje se živými zvířaty „Kůň cítí každý váš pohyb, má svoje emoce. Proto je důležité nejdříve porozumět koním a až pak jim můžete začít dělat podkovy,“ vysvětluje Vojtěch.

Jeho podkovářská kariéra začala rekvalifikačním kurzem – roční „nalejvárnou“, kde se o kování koní a výrobě podkov naučil téměř všechno. A co se nenaučil tam, naučila ho praxe. Dnes zvládne během jednoho dne okovat šest až sedm koní. Pokud jim kopyta pouze zabrušuje, což je další zvláštní disciplína, dokáže denně zvládnout deset hřebců.

Nejdřív se musel naučit rozumět koním
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Nejdřív se musel naučit rozumět koním

„Vojta je dobrej podkovář nejen proto, že sleduje moderní trendy, ale hlavně proto, jak dobře vzal začátek – nejdříve se naučil pracovat s koňmi a jednat s nimi jako s bytostmi. Až potom šel studovat podkovařinu,“ zdůrazňuje Barbora Růžičková, trenérka koní.

Za hlavní problém krásného řemesla vidí Vojtěch odliv mladých lidí, kteří obor sice vystudují, ale nevěnují se mu. „Často odjedou pracovat třeba do fabriky, protože tam mají více peněz a po osmihodinové šichtě mají klid. Nakonec ale většinou zjistí, že ani to je štěstím nenaplní. Podkovařina není pro každého, ale rozhodně se vyplatí se jí věnovat. Protože na konci dne není spokojený jen kůň, ale i podkovář,“ přiznává Vojta.

Co se nenaučil ve škole, naučila ho praxe
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Co se nenaučil ve škole, naučila ho praxe

Víte, co je podkovák?

Podkováři často používají nástroje a pomůcky, které u jiných řemesel nenajdete. Jde o zcela specifický „vercajk“, jenž se obvykle vyrábí přímo na zakázku. A každý z podkovářů si jej střeží jako oko v hlavě. Jedná se například o kopytní nůž, kterým se upravuje kopyto, kleště na rohovinu, jež slouží k zaštipování kopyta, speciální rašple, snímací kleště určené k sejmutí kopyt, nýtovací kleště a podkováky – hřebíky, které slouží k uchycení podkovy na kopyto.

Podkováři často používají nástroje a pomůcky
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Podkováři často používají nástroje a pomůcky

Na rozdíl od klasických hřebíků mají speciální hlavičku, která zajistí dokonalé spojení hřebu s kopytem i samotnou podkovou. Zvláštní je také podkovářská kovadlina. Ta se od standardní liší tím, že nemá zcela rovnou horní plochu a disponuje čepy pro uchycení podkovy. Standardní je naopak výheň. Kromě běžné, vytápěné uhlím, dnes podkováři využívají také plynové varianty.

Výheň může být na uhlí i plynová
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Výheň může být na uhlí i plynová

Jde to i bez podkov

Ačkoliv slovní základ podkovářského řemesla je tvořen podkovou, koně se nutně kovat nemusí. V posledních letech se stále hlasitěji ozývá trend, kdy se koně nechají takzvaně naboso. I v těchto případech ale přichází ke slovu podkovář. Už zmiňovanou rašplí totiž musí tvar kopyta uzpůsobit tak, aby se koni dobře chodilo. Rozhodně nejde o jednoduchou operaci. „Strouháním se kopyto upraví tak, aby bylo vybalancované a pohyb koně co nejpřirozenější a nejzdravější,“ vysvětluje Vojtěch Teplý.

Podkovářství má v Česku dlouhou tradici
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Podkovářství má v Česku dlouhou tradici

Podkovářství má v Česku dlouhou tradici. I když škol, kde se můžete řemeslu vyučit, není mnoho, přeci jen existují a obvykle jsou založeny na soukromé iniciativě. Podkováři u nás mají také svůj cech, který sdružuje kvalifikované podkováře z Čech a Moravy – aktuálně má necelé čtyři desítky členů. První podkovy se objevily už ve starověkém Římě a byly lýkové – ke kopytu se jednoduše přivazovaly. Kovové podkovy vymysleli podle historických pramenů Keltové, kteří ovládli technologii kutí železa. Všem těmto kulturám šlo o stejnou věc jako dnešním podkovářům – ochránit kopyta koní před opotřebením.  

Víte, že:

  • Podkova snižuje namáhání šlach a kloubů koní?
  • Bosonožci jsou koně, kteří chodí a běhají bez podkov takzvaně naboso?
  • Existují ortopedické podkovy? Jde o speciální druh podkov, které napravují ortopedické vady končetin koní.
  • V dřívějších dobách se podkovy kromě koní dávaly i skotu?
  • Podkova je v západní kultuře považována za symbol štěstí? A nejen v západní. Symbol podkovy má velký význam také v islámské kultuře, a to kvůli tvaru půlměsíce.
  • Význam rčení Kovářova kobyla chodí bosa znamená, že ten, kdo něco vyrábí nebo prodává, nemá dost pro sebe a své blízké? Variantou pořekadla je například Ševcova žena chodí bosa.
  • Existuje zimní verze podkov? Ta má výběžky, které koním zajišťují větší stabilitu na náledí a zmrzlé zemi.

Podívejte se, jak pečovat o koně v zimě:

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Publikováno: 13. 10. 2021, Autor: Jaroslav Kropáč (text), Prima DOMA MEDIA, s.r.o. (foto), Profil autora: Jaroslav Kropáč