Nějaké to nářadí občas zrezaví každému. Stačí přenést sekyru z promrzlé zahrady do vyhřáté dílny, a vysrážená vlhkost udělá svoje. Povrch železa se orosí a během několika hodin se na něm začnou objevovat stopy rzi. Její odstranění zabere jen pár minut. Ideální přípravek na očištění koroze má možná v lednici každá – vepřové sádlo.
Korozi odstraníte nejdřív ocelovým kartáčem
Zrezivělé nářadí nejdříve očistěte ocelovým kartáčem nebo středně hrubým brusným papírem. Důležité je také odstranit případné nečistoty – hlínu nebo bláto. Docílíte tak toho, že se sádlo, kterým kov potřete, dostane přesně tam, kam potřebujete.
Sádlo je třeba rozpustit
K odstranění koroze použijte vyškvařené sádlo. Před použitím je třeba tuk rozpustit. Následně do něj namočte vhodný hadřík a poté jím kovový povrch potřete. Sádlo nechte na železe několik minut působit, a pak jej setřete. Tuk odstraní většinu rzi a železo se zároveň ochrání proti další korozi – sádlo totiž odpuzuje vodu, která rezivění ve spojení se vzdušným kyslíkem způsobuje.

Bez chemie…
Popsaná metoda má kromě nízké ceny ještě jednu velkou výhodu – sádlo je biologický produkt na rozdíl od tvrdé chemie, která se k odstranění rzi také používá. Látku ušpiněnou od sádla můžete vyhodit do běžného odpadu – nehrozí kontaminace životního prostředí ani případné samovznícení sádlem potřené látky.
…s chemií
Sádlo není všelék. Extrémně zrezivělé části napravit nedokáže. Týká se to zejména hloubkové koroze u šroubových spojů. Na zrezivělé matky, kde nepomohou lidové recepty, zabírá kromě hrubé síly agresivní chemie. Pokud se pro ni rozhodnete, nezapomeňte na ochranné pracovní pomůcky – zejména rukavice a brýle.

Tipy:
- rozpuštěné sádlo může mít vysokou teplotu. Při práci používejte rukavice.
- místo ocelového kartáče můžete použít ocelový kotouč do vrtačky nebo flexy. Pozor na oči! Při práci bezpodmínečně noste ochranu zraku.
- promrzlé kovové nářadí nepřenášejte do vyhřátých místností. Předejdete tak jeho korozi.
Publikováno: 17. 2. 2021, Autor: Jaroslav Kropáč (text), Prima DOMA (foto)
, Profil autora: Jaroslav Kropáč