Střídání plodin na záhonech vyžaduje plánování

Pěstujeme-li několik let po sobě na záhonu stále stejnou zeleninu, zjistíme, že úroda je rok od roku horší. Rostliny z půdy jednostranně čerpají stále stejné živiny a tím dochází k její únavě. Problémy s chorobami a škůdci začnou být stále větší a větší a navíc každá plodina vylučuje do půdy látky, které se v půdě hromadí a další roky omezují vývoj rostlin. Ale ruku na srdce, pamatujete si, co jste na kterém záhonu vysázeli v loňském nebo dokonce předloňském roce? Proto než se pustíme do výsadby, vyplatí se vzít si tužku a papír a osevní plánek zahrady si nakreslit. Střídání plodin na záhonech musíme každoročně obměňovat, a vůbec přitom nezáleží na velikosti zahrady. Dopracujete se tak k čtyřletému prostřídání plodin na záhonech.

Střídání plodin na záhonech vyžaduje plánování

Záhony vyhnojené chlévskou mrvou

Na záhonech, které jste pohnojili chlévskou mrvou, můžete pěstovat zeleniny náročné na živiny. Těmi jsou například salátové okurky, melouny, košťáloviny, brambory nebo pórek.

Střídán plodin na záhonech je dobré ve čtyřletém cyklu
Střídán plodin na záhonech je dobré ve čtyřletém cyklu

Záhony prohnojené dobrým uleželým kompostem

Máte již delší dobu dobře uležený kompost? Pak jej zapracujte do půdy. Na takovém záhonu můžete pak dobře pěstovat plodové zeleniny, kedlubny, celer nebo cukety a patisony.

Kedlubnám prospěje dobře vyživená půda s přídavkem kompostu
Kedlubnám prospěje dobře vyživená půda s přídavkem kompostu

Záhony bez organického hnojiva

Jsou i takové druhy zeleniny, které nesnesou přímé organické hnojení. Vypomůžeme si běžně dostupnými hnojivy. Proto je potřeba jim připravit speciální záhon. Zde lze vysévat kořenovou mrkev, petržel, pastinák, vhodná je výsadba česneku a cibule. Z listových zelenin se bude dařit salátům a špenátu.

Půdu pro česnek pohnojte raději některým průmyslovým hnojivem
Půdu pro česnek pohnojte raději některým průmyslovým hnojivem

Záhony nevyhnojené

Na záhonech bez použití hnojiv pěstujeme některé bylinky či koření, kopr nebo hrášek či fazole.

Pro výsadbu vytrvalých zelenin jako je rebarbora, libeček, chřest se vyplatí najít místo s kvalitní, propracovanou a organickými hnojivy vyhnojenou půdou. Každoročně zde ale musíme doplňovat živiny ještě přihnojováním průmyslovými hnojivy. Vytrvalé zeleniny mají velkou spotřebu živin, vytvářejí hodně hmoty a navíc na stanovišti zůstávají několik let, proto je pravidelné přihnojování nutností.

Plodiny můžeme na záhonech střídat například tímto způsobem:

Střídání plodin - osevní plán
Střídání plodin - osevní plán

Cibuloviny

Mezi cibuloviny patří cibule, česnek, šalotka a pórek. Střídání plodin zabrání šíření hniloby, sněti, padlí, stonkových a cibulových háďátek a bílé hniloby. Tyto plodiny mají rády dostatek organických látek a hnojiv v půdě ještě před výsadbou.

Střídáním plodin na zahrádce zabráníte množení různých nemocí a škůdců
Střídáním plodin na zahrádce zabráníte množení různých nemocí a škůdců

Kořenová zelenina

Do kořenové zeleniny patří mrkev, petržel, pastiňák, červená řepa. Spolu s řepou se může pěstovat také špenát. Střídání plodin pomáhá zabránit rozšíření kořenové hniloby, rakoviny pastiňáku a černé hniloby. Kořenová zelenina vyžaduje přiměřené množství hnojiv, ale není do půdy dobré přidávat čerstvý hnůj.

Brambory

Brambory a také rajčata je nutné pěstovat každý rok v jiné půdě, protože hlízy v zemi mohou přispět k rozmnožení plísní, strupovitosti a háďátek. Brambory a také rajčata potřebují ke správnému růstu a vývinu dostatek výživy, nikoli však vápno.

Brambory jsou plodina každodenní potřeby
Brambory jsou plodina každodenní potřeby

Luštěniny

Mezi luštěniny patří fazole a hrách. Užívají se také jako zelené hnojení. Střídání plodin může zabránit šíření chorob a škůdců, jako je například hniloba kořenů, padlí nebo třásněnky. Luštěniny vyžadují půdu s dostatečným množstvím organických látek, ale nepotřebují poté již žádná další hnojiva.

Brukvovitá zelenina

Mezi brukvovité zeleniny patří brokolice, růžičková kapusta, zelí, květák, kapusta, kedlubny, vodnice, tuříny, a také ředkve a ředkvičky. S brukvovitými rostlinami se také často pěstuje salát. Střídáním plodin můžeme předejít jednostrannému zatěžování půdy. Brukvovité zeleniny potřebují úrodnou půdu, takže by měli následovat po luštěninách. Tyto plodiny je nutné během jejich růstu a vývoje plodů vydatně přihnojovat. Brukvovité rostliny potřebují zásaditou půdu s pH kolem 6,5 až 7,5. Při pěstování brukvovitých druhů na stejném stanovišti vzniká velké riziko napadení nádorovitostí košťálovin.

Autor: Jan Kopřiva (text a foto)

Související k tématu