Habr je známý svým robustním růstem, díky kterému se výborně hodí pro použití v živém plotu. Sazenice nejsou drahé a poměrně rychle rostou. Při sázení však nezapomínejte ani na přídavek živin a hlavně vyberte správnou polohu, kde se vegetaci bude dařit.
Habr: živý plot, který zdobí i v zimě
Habr je velmi oblíbený nejen u chalup, ale také u nových rodinných domů, kde v hustší výsadbě poskytuje vynikající ochranu před zvídavými pohledy od okolí. Jeho poměrně bohatý vzrůst a zkřížené větve jsou základem pro krásný živý plot. Živé ploty z habru jsou navíc účelné i v zimě, neboť listy opadávají až s příchodem jara, kdy začnou rašit nové. Obrovskou výhodou habru je jeho nenáročnost, je to ideální živý plot i tam, kde došlo ke znečištění půdy stavební sutí nebo jiným odpadem při stavbě. Historie habru je velmi dlouhá, první zmínky o šlechtění pocházejí z období kolem roku 1880.
Detail listů habru
Co se týká polohy, pak nejvíce prospívá na středně těžkých půdách hlinitého typu, která je dobře zásobená živinami. Nevadí mu plné slunce ani částečný stín. Prospívá ale i na kamenitých nebo lehkých strukturách. Největší problémy jsou na velmi zamokřených, těžkých jílovitých půdách, kde většina zahradních rostlin, stromů a keřů neroste bez řádného odvodnění formou drenáže.
K výsadbě habru přistupujeme nejčastěji na podzim, když už listy nových rostlin zhnědnou. Před vysazením je řádně zalijeme, případně je můžeme dát i do nádoby s vodou na zhruba půl hodiny, aby kořeny a substrát řádně nasály vláhu. Jámu pro výsadbu vyplníme kvalitní kompostovou zeminou, kde jednotlivé sazenice umisťujeme v rozpětí zhruba 30 cm od sebe. Pokud chceme mít živý plot velmi hustý, rostliny nasadíme ještě více k sobě. Ne však méně než 20 cm. V průběhu činnosti zasypáváme kořenový systém exemplářů hlínou, kterou mírně sešlápneme. Pro zabránění růstu plevelů v prvních dvou letech použijeme mulčovací kůru nebo štěpku, ta pomůže také se zadržením vláhy a kyprosti půdy. Habr můžeme sázet zjara, a to hned, jakmile odtaje sníh. Jedině tak nové rostliny stihnout zakořenit ještě dřív, než přijdou období letních vyšších teplot a sucha.
Habrový živý plot stříháme až po vyhnízdění pěvců
Habr množíme semeny, ty se však vyskytují u rostlin, které jsou staré dvacet a více let. Plody dozrávají na podzim a oživnou až druhé jaro po dozrání. Spolehlivě naklíčí až tři čtvrtiny všech semen. Snazší metodou je hřížení, kdy větve připevníme k zemi a zasypeme trochou hlíny. Po čase můžeme pozorovat vznik nového kořenového systému. Na internetu jsou popsány i případy, kdy majitel živého plotu získal sazenice tím, že si opatřil rostliny, které vyrostly volně v lese vedle starších rostlin. Řízkování u habru je velice obtížné, není však úplně nemožné.
Působivé olistění po konci vegetačního období
V době jarního nalévání pupenů dochází nejčastěji k napadení habrů hálčivcem, což je malý roztoč. Napadení bezpečně poznáme až u vyvinutých listů, které jsou různě zkroucené až varhánkovité a především mají tmavší barvu než olistění, kde k napadení ještě nedošlo. Nejúčinnější je postřik přípravkem proti roztočům právě v době rašení listů zjara. Poškození listů okusem způsobuje píďalka nebo štětconoš. Velkým problémem je napadení habru padlím bukovým, projevujícím se bílými až šedavými povlaky na listech. Tato houbová choroba je příčinou rezavění až hnědnutí listů, zakrnění rostliny a předčasného ukončení vegetace.
Pěstování habrů má velkou tradici i ve Velké Británii
Velmi důležitá je prevence, na kterou myslíme již při sázení nových rostlin. Snažíme se vybírat slunná místa na propustné půdě v místech, kde nejsou agresivní povětrnostní podmínky, které k rozvoji této nemoci napomáhají. V teplých a velmi deštivých obdobích se obecně houbovým chorobám velmi dobře daří. I při slabém výskytu musíme začít s postřiky a následně je systematicky provádíme při nasazování poupat a vývinu listů v jarním období. Tuto vleklou chorobu dobře likviduje některý ze sirnatých kontaktních fungicidů. U habrů jsou také známy případy poškození kořenového systému infekcí václavek. Velmi závažné je nektriové usychání, zapříčiněné drobnými houbami hlívěnkami, což vede k náhlému usychání celých větví. Postřiky v tomto případě nejsou účinné, jedinou prevencí je sázení na místo, kde celý živý plot po dešti rychle osychá. Jedině tak nedochází k rozvoji hub a plísní.
