Někdy je věc nebo výrobek skoro hotov. Jenom kousek mu chybí nebo se někde odštípnul. My jsme ale přece chytří, trocha materiálu nám zbyla, tak ho tam plácneme. Stejně už nevíme, co s ním a museli bychom ho asi jinak vyhodit. Na opravu ale stačí. To bude tak krásný, že si toho nikdo ani nevšimne. Opak však bývá často pravdou.
Taškařina
Zub času si ukousl na starých střešních taškách na jedné zídce. Co s tím? Odstranit a nahradit poškozené, nebo dát nové. To je moc pracné a drahé. Zbylo nám kousek betonu a v mládí jsme přeci chtěli modelařit. Není tedy problém tašku hezky domodelovat a doplnit. Nesourodost a nesoudržnost materiálů přeci není podstatná, hlavně že už taškám nic nechybí. A pokud nám zbylo trochu základovky z natírání okapů, je oprava „téměř k nerozeznání“ od originálu.
Když vypěním, tak vypěním
Montážní pěna je vynikající stavební pomocník dneška. Hodí se k lecčemu. Velké spáry v hezké zídce s ní však vyspravit nejdou. Pouze ucpat a to je vlastně k ničemu. Patřilo by je vymazat maltou nebo betonem, nebo si dát práci a z plotovky si úhlovou bruskou říznout vhodný klínek. Ale tohle je holt rychlejší...
Publikováno: 29. 8. 2016, Autor: Pavel Zeman (text a foto)
, Profil autora: Redakce
